Japonská architektura mezi nebem a zemí

Stavby jako antény k bohům a vysílače do kosmu. Masaharu Takasaki v univerzitní aule.

S moderní architekturou Masaharu Takasakiho se mohla v pátek 27. února seznámit široká veřejnost v univerzitní aule budovy G. Přednáška japonského architekta byla výchozím bodem programu oslav 20 let existence fakulty umění a architektury.

Takasaki, profesor na Kyoto University of Art and Design a čestný člen Royal Institute of British Architects o své architektuře tvrdí, že je to architektura kosmologická, nejde mu jen o situování stavby do konkrétního prostoru, ale o její přesné zařazení do řádu universa. Jeho stavby jsou pak prostředkem komunikace člověka s vyšším řádem; Takasaki své stavby nazývá také „environmentální bytost“.

„Když navrhuji stavbu, hledám v okolí to nejposvátnější místo a podle něj stavbu orientuji v prostoru,“ přiblížil svůj způsob práce Masaharu Takasaki. Pro jeho návrhy je charakteristická dynamičnost daná výraznými nepravidelnými liniemi.

„Když tvořím studii a rozkresluji první křivky, nechávám se při nich vést hlavně intuicí. V domech tak vytvářím malá dramata, vytvářím v nich pohyb,“ uvedl v pátek večer na své přednášce Takasaki. Jeho stavby pak v očích Evropana působí jako stavby z jiných vzdálených světů a časových dimenzí. Jedná se přitom o klasické architektonické zakázky: dům pro seniory, mateřská školka a komunitní středisko, městské muzeum či galerie.

Takasakiho „vesmírnou“ architekturu charakterizuje také práce s japonskou tradicí. Složité konstrukce jeho staveb jsou kompletně ze dřeva a vázány do sebe tradičními několik set let starými technikami bez kovových spojovacích materiálů. Dřevo vždy opracovávají místní tesaři ručně bez použití sofistikované stavební techniky.

„Vycházím z japonských tradic stavění, ustavených ve 12., 13. století. Nechci ale tradici jen oživovat, hledám její aktualizaci v přítomném okamžiku, a tím ji nechávám směřovat do budoucna,“ uvedl dále japonských architekt.

Dílo architekta Takasakiho je tedy mnohorozměrné, architektura se v jeho podání stává komplexním činem a odpovědí člověka na otázky spojené s jeho bytím na Zemi. Není divu, že je to architektura k planetě šetrná. Takasaki pracuje nejraději s přirozeným světlem, přirozeným teplem a pohybem vzduchu i s přirozenými materiály.

Na otázku z publika, jak jeho stavby obstojí v zimních měsících nebo jak by obstály třeba v Liberci s chladnějším klimatem, Takasaki odpověděl:

„Navrhuji stavby od ostrova Kjúšú na jih po Tokio. V této oblasti jsou asi jen dva měsíce v roce chladnější. V takových podmínkách lze dům izolovat dobře vyřešeným architektonickým návrhem. Samozřejmě ale pokud si klient přeje, lze do mých staveb zakomponovat i topení nebo klimatizaci.“

K dotazům z publika nutno poznamenat, že jich několik padlo v plynulé japonštině, část publika tedy uvítala návštěvu japonského architekta i jako možnost kontaktu s japonskou kulturou a jejím jazykem. Profesor Takasaki to kvitoval.

V další části večera představil svou práci pro oblast postiženou ničivým zemětřesením, vlnami tsunami a následnou havárií jaderné elektrárny Fukušima. Pro přechodná ubytování lidí z této oblasti navrhl a realizoval jednoduché přístřešky, dodávající rodinám soukromí.

„Viděl jsem ale, že lidé v té oblasti hodně strádají izolací, odloučením od světa. Proto jsem jim navrhl k provizorním přístřeškům také zákoutí s posezením na tradičních japonských tatami, kde se mohou scházet a mluvit spolu,“ řekl Takasaki, který v postižené oblasti pobýval dva a půl roku.

Na závěr své přednášky shrnul tři oblasti svého současného zájmu: „Snažím se zapojit do svých staveb běžné lidi – neodborníky, hlouběji se věnuji také technikám staveb v Japonsku. Tady je nutno podotknout, že v Japonsku kvůli zemětřesením a kvůli omezenému prostoru stavebních parcel musíme splnit mnohem náročnější stavební parametry. Třetím důležitým bodem mé současné práce je pilování architektonického výrazu,“ zakončil Takasaki.

Po přednášce následovala vernisáž fotografií a studií jeho staveb v předsálí univerzitní auly. Výstavu můžete zhlédnout ještě asi měsíc.

Fotografie staveb a další údaje o Masaharu Taksakim najdete přehledně na stránkách archiweb .cz.

Radek Pirkl