Během dvou let vyrostlo nad harcovskou přehradou 80 budov a pavilonů Německo-české výstavy Liberec 1906. Areál byl po jejím skončení srovnán se zemí a událost zmizela také z paměti města. Z archivů a sbírek ji po 110 letech vyzdvihuje výstava v Oblastní galerii v Liberci, jejíž kurátorkou je Anna Habánová, historička umění z fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické.
Deutschböhmische Ausstellung Reichenberg 1906/Německo-česká výstava Liberec 1906 se rozkládala na 40 hektarech výstavních prostor, které vznikly na loukách kolem dnešní Husovy ulice. Vystavovali zde průmyslníci, zbrojaři, pivovarníci, zemědělci, řemeslníci i lesáci. Byly zde také restaurace, lanovka a vodní skluzavka. Vcházelo se hlavním vchodem, který byl situován do prostoru dnešní Základní školy Husova.
„Výstava chtěla ukázat, že zde žijící Němci se cítí být součástí českých zemí, a měla prezentovat, co všechno mohou nabídnout. Výstava měla poukázat na to, že Liberec je jakýmsi rakousko-uherským Manchesterem, o který se císař a celé mocnářství může opřít,“ říká kurátorka výstavy Anna Habánová.
Liberec měl tehdy asi 30.000 obyvatel, z nichž převážnou část tvořili Němci, a byl nejvýznamnějším centrem textilního průmyslu Rakouska-Uherska. Německá šlechta a průmyslníci vedle vedení města a liberecké hospodářské komory výstavu podpořili a podíleli se na její organizaci.
Odměnou jim byla také návštěva císaře Františka Josefa I., který si výstavu a město přijel osobně prohlédnout. Byla to první ze dvou císařových návštěv Liberce.
Návštěvníci, kterých od května do října roku 1906 přišlo na výstavu 1.200.000, mohli kromě výdobytků techniky a řemesel zhlédnout také malby, grafiky, plakety a další díla současných německých výtvarníků v uměleckém pavilonu.
Právě na rekonstrukci výstavy v tomto uměleckém pavilonu se zaměřila výstava v Oblastní galerii v Liberci. Kurátorkám Anně Habánové a Kateřině Noře Novákové se podařilo soustředit a ukázat na 80 děl z původních asi 220 vystavených. Jedná se o díla dnes přehlížených či zapomenutých malířů, grafiků a sochařů Franze Metznera, Augusta Brömseho, Fritze Hegenbarla, Ferdinanda Michla, Richarda Teschnera, Emila Orlika a dalších umělců, z nichž některé mohou historici umění dnes pouze jmenovat bez bližšího určení jejich životní a umělecké dráhy. Jejich díla se hlásí k secesi a symbolismu, ale také k „realističtější“ mnichovské a vídeňské škole přelomu století.
„Jednalo se tehdy o naprosto současné německé umění, nejstarší obraz pocházel z roku 1874, jinak to byla všechno díla nová,“ říká Anna Habánová, která na liberecké katedře historie přednáší dějiny umění.
Součástí expozice jsou také interaktivní aplikace z dílny geoinformatiků naší univerzity, kteří pod vedením Jiřího Šmídy z katedry aplikované matematiky FP TUL připravili například interaktivní mapu, která díky překryvu vrstev nabízí názorné srovnání stavu zástavby kolem Husovy ulice na počátku 21. století a v roce konání výstavy. Z této mapy se například dozvíte, že na místě dnešní budovy rektorátu stál v roce 1906 pavilon historie od Maxe Fabianiho, který sousedil s halou průmyslu od stejného architekta – zhruba na místě dnešní menzy, budovy F a Univerzitního náměstí. Vyzkoušejte si tuto aplikaci zde.
Třetí součástí výstavy jsou dobové fotografie mapující výstaviště, jednotlivé pavilony, návštěvu císaře Františka Josefa I. a konečně bourání výstaviště. Kašírované dřevostavby byly strženy a zrušena byla i tramvajová linka vedoucí dnešní Husovou ulicí z centra města na výstaviště. V prostoru nad přehradou zůstaly po události, kterou svým rozměrem a významem dosud nepřekonala žádná jiná liberecká výstava, ani později hojně navštěvované Liberecké výstavní trhy – LVT, pouze dvě budovy.
„Spousta Liberečanů dnes už asi ani neuvažuje nad tím, že Liberec bylo město s převážně německým obyvatelstvem a že zde došlo k přetržení hospodářských, kulturních a rodinných tradic. Odsun Němců po druhé světové válce a intenzivní snaha komunistického režimu o vymazání kolektivní paměti vedla k tomu, že jsou dnes zapomenutí jak autoři, kteří tu v roce 1906 žili i vystavovali, tak celá výstava, která dodnes nenašla svým rozměrem a významem srovnání,“ říká Anna Habánová a dodává: „Výstava, kterou jsme připravili, může pomoci těm, kteří mají zájem, tuto trhlinu v dějinách překlenout. Navíc se tu otvírají další dosud málo probádané kapitoly k tématu německo-českého průmyslu a německo-českého výtvarného umění.“
Dnešní německo-česká liberecká výstava má také druhou část v sousedním Severočeském muzeu v Liberci, kde mohou zájemci vidět fotografie a plány budov tehdejšího výstaviště, inscenaci dobové instalace velkého výstavního sálu muzea u příležitosti návštěvy císaře a řadu exponátů dobového průmyslu a uměleckého řemesla.
K výstavě připravil kolektiv autorů rozsáhlou stejnojmennou publikaci mapující také historické souvislosti, zákulisí příprav a ohlasy této jedinečné výstavní události. Kapitoly doprovází bohatý obrazový materiál mapující Liberec i výstaviště.
Radek Pirkl
Výstava Deutschböhmische Ausstellung Reichenberg 1906 / Německo-česká výstava Liberec 1906 V Oblastní galerii v Liberci do 18. září, otevřeno je denně kromě pondělí od 10.00 do 18.00 a ve čtvrtek do 19.00 hodin, komentované prohlídky s kurátorkou Annou Habánovou jsou ještě 2. srpna v 10.30 a v 17.00 hodin. V Severočeském muzeu výstava končí 2. září, otevřeno je denně kromě pondělí od 9.00 do 17.00 hodin, ve středu do 18.00 hodin. Komentované prohlídky s Kateřinou Norou Novákovou jsou ještě 10. srpna a 7. září od 18.00 hodin. Dobové snímky, aplikace a další informace na: www.1906.cz. |
Další články v rubrice
Dílo pro pedagogickou fakultu má 600 autorů a tvořila ho i umělá inteligence
Umělkyně Blanka Kirchner, na 600 zaměstnanců a studentů fakulty i umělá inteligence. Ti všichni se autorsky podíleli na novém uměleckém díle – textové instalaci a publikaci pro Fakultu přírodovědně-humanitní a pedagogickou TUL (FP). Sochařský...
Příběhy vůle, olympionici i příklady hodné následování. Hostili jsme galavečer festivalu SPORTFILM
Aula Technické univerzity v Liberci se stala dějištěm slavnostního galavečera 26. ročníku Mezinárodního festivalu sportovních filmů SPORTFILM. Přinesl 373 snímky, které zápolily v pěti kategoriích. Hlavní cenu festivalu získal belgický snímek...
Rok 2024 je Rokem Karla Hubáčka. Kraj, město, univerzita, galerie, muzeum a další chystají ke 100. výročí architektova narození řadu akcí
Docent Karel Hubáček, jediný český nositel světové Perretovy ceny, by se 23. února 2024 dožil 100 let. Liberecký kraj, město Liberec, Technická univerzita v Liberci, Paměť národa, Severočeské muzeum v Liberci a další instituce neformálně vyhlašují...