Výukou angličtiny se jí daří socializovat děti s autismem. Pomoci chce i v ČR

jhg-2.jpg
Neda Khodaverdi přednáší didaktiku anglického jazyka na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL. Foto: archiv Neda Khodaverdi

Začala s výukou angličtiny íránských dětí, jež mají poruchu autistického spektra, a přes počáteční nedůvěru okolí získala značné úspěchy. Od loňského října přednáší Neda Khodaverdi didaktiku anglického jazyka na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL a své nabyté zkušenosti s výukou autistických dětí by ráda aplikovala i v České republice. Zjistila totiž, že angličtina může pomoci děti s autismem socializovat.

O výuce angličtiny a dětech s poruchami autistického spektra (PAS) vypráví Neda Khodaverdi v rozhovoru na webu magazínu Perpetuum. Přinášíme zkrácenou reflexi.

„Učení se anglicky posilovalo sebevědomí dětí,“ popisuje Neda v rozhovoru. Začátky nicméně byly náročné. „Když se schylovalo k naší první společné hodině, téměř jsem panikařila. Nevěděla jsem, jak se děti zachovají, když potkají kolegy a pracovníky institutu,“ vypráví lektorka.

„Při dvacátém sedmém setkání se stalo něco, co ohromilo mě, matky žáků i celý výzkumný tým. Schylovalo se ke konci jedné hodiny a můj student Iman si balil věci. Student po něm, Sourena, tehdy přišel o trochu dřív. Když ho Iman uslyšel přicházet, zvedl se, otevřel dveře a anglicky ho pozdravil. Bylo to zvláštní, protože se nijak neznali, ale započali krátkou konverzaci v těch několika anglických větách, které uměli. A od té doby zdravili také kolegy a někdy i jiné studenty v institutu. Tehdy jsem plakala a jejich maminky také. Angličtina jim pomohla socializovat se,“ říká v rozhovoru Neda Khodaverdi.

Při výuce dětí s PAS musí věnovat pozornost spoustě detailů – od tiché místnosti přes barvy stolu i dekorací až po regulované světlo. „Každičká změna by totiž ovlivnila jejich vnímaní a koncentraci. Všechny sezení jsem nahrávala na kameru.“

V Teheránu, hlavním městě Íránu, získala Neda Khodaverdi nejprve titul bakalář z překladatelství a později magistr z učitelství angličtiny. Roku 2012 se rozhodla nastoupit na doktorské studium a začala přemýšlet o tématu své disertační práce. „Vždycky mě zajímala kritická pedagogika, tak jsem instinktivně cílila na vzdělávání skupin, které nejsou v centru pozornosti. Sociální spravedlnost v rámci procesu vzdělávání se stala mým úkolem nejen ve vlastní zemi, ale po celém světě,“ líčí Neda.

Učitelkou angličtiny je jinak od roku 2001, děti s PAS učí už pět let. „Existuje spousta výzkumů na to, jak si lidé s PAS osvojují mateřský jazyk, ale už méně na to, jak si osvojují jazyk cizí. Od doby, co jsem projekt začala, se naštěstí jejich počet zvýšil. Sama jsem na začátku o autismu moc nevěděla, jen teoretická příprava mi zabrala celý rok. A lidé kolem mě také ne, takže jsem v průběhu projektu nabyla pocitu zodpovědnosti za to, aby se má rodina, mí známí, studenti i kolegové o autismu něco dozvěděli. Osvěta je jedním z mých cílů. Mnoho lidí má o lidech s PAS velmi zkreslenou představu.“

Výuka dětí s PAS mimo anglosaský svět není vůbec běžná. I to byl důvod, proč byla v roce 2017 vybrána do amerického programu Humphrey Fellowship Programme. Zaměřuje se na rozvojové země a vědci umožní přestěhovat se na deset měsíců za studiem do USA za podmínky, že nabyté zkušenosti použije v rodné zemi. Pobývala na Vanderbiltově univerzitě v Nashville ve státě Tennessee.

Její doktorský projekt vlastně nikdy nekončí. „Chci světu říci, že lidé na spektru se můžou učit cizímu jazyku. Měli bychom přemýšlet o jejich budoucnosti, protože pokud nebudeme, jak se lišíme od předchozí generace? Není to tak dávno, co byli tito lidé institucionalizováni. Ráda bych také učila anglicky děti s PAS v České republice a pak srovnala podobnosti a rozdíly se svými žáky v Íránu, které teď učím online,“ říká Neda Khodaverdi.

Na tomto odkaze si můžete přečíst celý rozhovor.

- ad -

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

IMG_5907-2.jpg

Významnou pražskou památku už čistí světlo

Oči tisíců turistů se už nemusejí dívat na nevzhledný zelený biofilm vrostlý do zdiva Malostranské mostecké věže Karlova mostu na levém břehu Vltavy. Zdivo prošlo v zasažených místech důkladnou očistou a dál už se bude čistit samo. Díky slunečním...

25. 3. 2024 | Věda a výzkum | 385