Vyhlídku na hvězdnou oblohu, která má upozornit na problém světelného znečištění, vytvořila jako svoji diplomovou práci studentka Fakulty umění a architektury Eliška Látalová. S dřevěnou observatoří počítala pro Jizerskou oblast tmavé oblohy. Potřebná jednání s úřady nutná k instalaci vyhlídky ji ale teprve čekají.
Žádný podobný objekt zatím v Jizerských horách není. „Původně jsem pracovala na konceptu útulen nebo nouzových přístřešků pro Jizerské hory. Nový styl útulen je už v sousedních Krkonoších. Nakonec jsem pro Jizerské hory vytvořila Vyhlídku na hvězdnou oblohu s možností nouzového přenocování," nastínila Eliška Látalová, studentka programu Výtvarné umění – tvorba ve veřejném prostoru Katedry umění Fakulty umění a architektury TUL (FUA).
Vychází z klasického tvaru „áčka“ typického pro toto území. Písmeno „a“ je u observatoře vlastně jen pootočené. „Mimo jiné bych i díky vyhlídce ráda pomohla s otvíráním problému světelného znečištění, proto se z této vyhlídky díváte na oblohu. Fenomén Jizerské oblasti tmavé oblohy je jedinečný, světelný smog jej ale stále víc ohrožuje,“ doplnila Eliška.
Svůj objekt určený pro přírodu Jizerských hor zatím postavila v univerzitním parku za budovou G. Observatoř je obrácena k severu a okno vyhlídky je natočeno pod úhlem 51 stupňů k severu. Za jasné noci z ní pozorovatel kromě jiných hvězd spatří Polárku.
Vyhlídka pojí člověka s vesmírem i s krajinou
Ve stejném směru a pod totožným úhlem má vyhlídka „vidět“ na oblohu i v oblasti Jizerky. „Je to chráněná krajinná oblast, zapotřebí budou povolení a jednání se správou CHKO nebo Lesy ČR, ale ráda bych vše dotáhla do úspěšného konce, aby se vyhlídka mohla nakonec v okolí Jizerky postavit. Je to přírodní materiál, který nijak přírodě neublíží, naopak časem sám zanikne,“ uvedla Eliška Látalová.
Kromě toho, že má upozornit na světelný smog, pojí vyhlídka člověka s krajinou. Okno pomáhá vytvářet intimitu prostředí a navede oči na výsek oblohy. Prostor vyhlídky ale umožní i nouzové přenocování.
Vyhlídka ze smrkového dřeva je vysoká 4 metry, boční stěna má na délku 3 metry. Natřená je ekologickým dřevním térem, který stavbu chrání proti škůdcům a okolním vlivům. Se stavbou, která trvala čtyři dny, Elišce pomáhal kamarád a odborník na sruby a roubenky Jakub Tměj.
„Hodně lidí mi říká, že dovnitř bude pršet nebo sněžit a že se vyhlídka hned zničí. Já ale počítám s tím, že vyhlídku budu chodit udržovat. Tím, že se o stavbu člověk stará, tak si vytváří vztah i k okolní krajině, protože tam musí trávit čas. Jinak je ale vlastně ta stavba stejně trvanlivá jako my,“ zamyslela se Eliška, jež v Jizerských horách tráví při výletech a sportování spoustu času.
Pro oblast Jizerskohorských bučin i pro dlouhé průseky lesa navrhla dva další typy vyhlídek. Vycházela z útulen v Jizerských horách, pracovala jen s jejich náklonem. Každé „áčko“ směruje oči člověka na jiný úhel pohledu.
Inspiraci Eliška hledala mimo jiné u amerického umělce Jamese Turrella. Pracuje s přírodním prostředím nebo uzavřenými prostory, jež rámují oblohu. V obří observatoř například proměnil přírodní škvárový kužel v Arizoně.
„Přála bych si, aby lidé v mé vyhlídce cítili radost. Také bych chtěla, aby si uvědomili, že to, co je nad nimi, je mnohem větší a přesahuje je to,“ řekla Eliška k jednomu z motivů stavby.
Také vedoucí Eliščiny diplomové práce Richard Loskot věří, že se Vyhlídku na hvězdnou oblohu podaří v okolí Jizerky umístit. Podle něj by objekt v Jizerských horách přímo odkazoval k temné obloze. A to nejen psanou formou pomocí cedule. "Navíc by vyhlídka přímo vybízela k zastavení a sledování oblohy. Tím je velmi kontaktní. Vzhledem k tomu, že vychází z architektury jizerskohorských ‚áček‘, a že pracuje s tmavou oblohou, věřím, že se stavbu v Jizerkách podaří nakonec zrealizovat. Zapotřebí ale samozřejmě budou jednání s úřady,“ zhodnotil naději observatoře na uvedení do života Richard Loskot, vedoucí diplomové práce, jenž zároveň s Jaroslavem Prokešem vede na Katedře umění FUA TUL ateliér.
Závěrečné zkoušky se letos na Katedře umění týkají šesti studentů. Kvůli epidemické situaci a nezbytným opatřením, kdy může být při zkoušce omezený počet lidí, nejsou letos ve zkušební komisi externí odborníci.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Rok po událostech na Filozofické fakultě UK jsme uctili památku obětí
Na sobotu 21. prosince 2024, tedy přesně rok po střelbě v Praze, svolal rektor TUL Miroslav Brzezina pietní shromáždění v kampusu naší univerzity.
Dvanáct let výzkumu vtělila do knihy o nepovedeném atentátu
Když se prvního máje 1949 ozvala ohlušující rána v liberecké ulici U Novostavby, psaly noviny o výbuchu plynu. Ve skutečnosti explodovala nálož, jež měla zasáhnout komunistické funkcionáře na tribuně před radnicí. Komunistická justice měla...
Zemřel Václav Kotek. Jeden z prvních techniků Fakulty textilní
Zemřel technik a dlouholetý zaměstnanec Fakulty textilní TUL Václav Kotek. Zúčastnil se vývojových prací mimořádných inženýrských děl katedry netkaných textilií, mimo jiné světově proslulé technologie tvorby nanovláken známé pod značkou Nanospider.
