Používáme cookies. Z důvodu zkvalitňování potřebujeme vědět, o které články mají návštěvníci zájem.

Z kampusu uvidíte Polárku. Vyhlídku na hvězdy chce autorka postavit i v Jizerských horách

7762C1D1-DC15-4352-AED7-4AC1BA9088C3-2.jpg
Eliška Látalová ve své observatoři. Zatím v univerzitním parku. A s dokreslenými hvězdami pro účely diplomové práce. Foto: archiv Elišky Látalové

Vyhlídku na hvězdnou oblohu, která má upozornit na problém světelného znečištění, vytvořila jako svoji diplomovou práci studentka Fakulty umění a architektury Eliška Látalová. S dřevěnou observatoří počítala pro Jizerskou oblast tmavé oblohy. Potřebná jednání s úřady nutná k instalaci vyhlídky ji ale teprve čekají.

Žádný podobný objekt zatím v Jizerských horách není. „Původně jsem pracovala na konceptu útulen nebo nouzových přístřešků pro Jizerské hory. Nový styl útulen je už v sousedních Krkonoších. Nakonec jsem pro Jizerské hory vytvořila Vyhlídku na hvězdnou oblohu s možností nouzového přenocování," nastínila Eliška Látalová, studentka programu Výtvarné umění – tvorba ve veřejném prostoru Katedry umění Fakulty umění a architektury TUL (FUA).

Vychází z klasického tvaru áčka typického pro toto území. Písmeno a je u observatoře vlastně jen pootočené. „Mimo jiné bych i díky vyhlídce ráda pomohla s otvíráním problému světelného znečištění, proto se z této vyhlídky díváte na oblohu. Fenomén Jizerské oblasti tmavé oblohy je jedinečný, světelný smog jej ale stále víc ohrožuje,“ doplnila Eliška.

Svůj objekt určený pro přírodu Jizerských hor zatím postavila v univerzitním parku za budovou G. Observatoř je obrácena k severu a okno vyhlídky je natočeno pod úhlem 51 stupňů k severu. Za jasné noci z ní pozorovatel kromě jiných hvězd spatří Polárku.

Vyhlídka pojí člověka s vesmírem i s krajinou

Ve stejném směru a pod totožným úhlem má vyhlídka „vidět“ na oblohu i v oblasti Jizerky. „Je to chráněná krajinná oblast, zapotřebí budou povolení a jednání se správou CHKO nebo Lesy ČR, ale ráda bych vše dotáhla do úspěšného konce, aby se vyhlídka mohla nakonec v okolí Jizerky postavit. Je to přírodní materiál, který nijak přírodě neublíží, naopak časem sám zanikne,“ uvedla Eliška Látalová.

Kromě toho, že má upozornit na světelný smog, pojí vyhlídka člověka s krajinou. Okno pomáhá vytvářet intimitu prostředí a navede oči na výsek oblohy. Prostor vyhlídky ale umožní i nouzové přenocování.

Vyhlídka ze smrkového dřeva je vysoká 4 metry, boční stěna má na délku 3 metry. Natřená je ekologickým dřevním térem, který stavbu chrání proti škůdcům a okolním vlivům. Se stavbou, která trvala čtyři dny, Elišce pomáhal kamarád a odborník na sruby a roubenky Jakub Tměj.

 

„Hodně lidí mi říká, že dovnitř bude pršet nebo sněžit a že se vyhlídka hned zničí. Já ale počítám s tím, že vyhlídku budu chodit udržovat. Tím, že se o stavbu člověk stará, tak si vytváří vztah i k okolní krajině, protože tam musí trávit čas. Jinak je ale vlastně ta stavba stejně trvanlivá jako my,“ zamyslela se Eliška, jež v Jizerských horách tráví při výletech a sportování spoustu času.

Pro oblast Jizerskohorských bučin i pro dlouhé průseky lesa navrhla dva další typy vyhlídek. Vycházela z útulen v Jizerských horách, pracovala jen s jejich náklonem. Každé „áčko“ směruje oči člověka na jiný úhel pohledu.

Inspiraci Eliška hledala mimo jiné u amerického umělce Jamese Turrella. Pracuje s přírodním prostředím nebo uzavřenými prostory, jež rámují oblohu. V obří observatoř například proměnil přírodní škvárový kužel v Arizoně.

„Přála bych si, aby lidé v mé vyhlídce cítili radost. Také bych chtěla, aby si uvědomili, že to, co je nad nimi, je mnohem větší a přesahuje je to,“ řekla Eliška k jednomu z motivů stavby.

Také vedoucí Eliščiny diplomové práce Richard Loskot věří, že se Vyhlídku na hvězdnou oblohu podaří v okolí Jizerky umístit. Podle něj by objekt v Jizerských horách přímo odkazoval k temné obloze. A to nejen psanou formou pomocí cedule. "Navíc by vyhlídka přímo vybízela k zastavení a sledování oblohy. Tím je velmi kontaktní. Vzhledem k tomu, že vychází z architektury jizerskohorských ‚áček‘, a že pracuje s tmavou oblohou, věřím, že se stavbu v Jizerkách podaří nakonec zrealizovat. Zapotřebí ale samozřejmě budou jednání s úřady,“ zhodnotil naději observatoře na uvedení do života Richard Loskot, vedoucí diplomové práce, jenž zároveň s Jaroslavem Prokešem vede na Katedře umění FUA TUL ateliér.

Závěrečné zkoušky se letos na Katedře umění týkají šesti studentů. Kvůli epidemické situaci a nezbytným opatřením, kdy může být při zkoušce omezený počet lidí, nejsou letos ve zkušební komisi externí odborníci.

Adam Pluhař

KORONAVIRUS – OPATŘENÍ A NAŘÍZENÍ

Vedení školy aktualizuje opatření a nařízení v souvislosti s pandemií koronaviru. AKTUÁLNÍ INFORMACE

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

IMG_6167_120_ptts.jpg

O post rektora TUL se ucházejí dva kandidáti

Stávající rektor Miroslav Brzezina a Josef Šedlbauer, vedoucí katedry chemie FP TUL, kandidují na rektora Technické univerzity v Liberci. Předseda akademického senátu vyhlásil kandidáty podle harmonogramu voleb dnes odpoledne.

21. 9. 2021 | Univerzita | 562