Student ekonomky vede v Tanzanii kurzy o podnikání a start-upech

Ve školní jídelně baštíme klasiku macande - což je směs fazolí, kukuřice a často i kamenů... pozor na zuby!.jpg
"Ve školní jídelně baštíme klasiku macande, což je směs fazolí, kukuřice a často i kamenů... pozor na zuby!" Foto: Ondřej Linhart

Do africké země, která podle OSN patří mezi ty nejméně rozvinuté na světě, odletěl Ondřej Linhart loni na podzim. Přerušil své doktorské studium na Ekonomické fakultě TUL, ale své vazby s fakultou nezpřetrhal. Původně měl učit jen na základní a střední škole, pak k tomu přibyla ještě výuka pro pastory a středoškolské učitele, které učil Project Management a předmět zaměřený na start-upy. Nakonec se dohodl s lidmi ze své domácí fakulty a uspořádali online česko-tanzanskou soutěž start-upových projektů.

Letěl do Tanzanie jako dobrovolník, který má učit na základní a střední škole matematiku. Brzy mu k tomu přibyla ještě angličtina. Osvědčil se a s ředitelem několika škol v oblasti Martinem Tangem usoudili, že by Ondřej mohl africké komunitě předat také cenné znalosti a zkušenosti ze své praxe i výuky na Ekonomické fakultě (EF TUL). Otevřeli tedy ještě kurzy pro tanzanské učitele, které jim mají pomoci motivovat jejich vlastní studenty k podnikání a rozvíjení podnikatelského ducha.

„Velké téma je tady ale komunikace – prezentační dovednosti, mluvení před lidmi nebo na kameru a tahle témata se snažím vměstnat do všech svých předmětů,“ píše Ondřej Linhart z Afriky, kam odletěl jako dobrovolník organizace Děti Afriky.

„Na jednom z prvních online setkání se mě Ondřej zeptal, zda by pro realizaci svého nápadu mohl využít e-learningové opory dvou našich kurzů zaměřených na management a start-upové projekty,“ říká Petra Rydvalová, která je na fakultě Ondřejovou školitelkou. „S kolegyní Kateřinou Maršíkovou jsme s tím neměly problém, a tak se začala výuka tady v Liberci propojovat s tou v tanzanské vesnici Dongobesh, dodává.

Protože je předmět „start-up projekt“ klasicky zakončen obhajobou studentského projektu, otevřela se letos možnost konfrontace závěrečných projektů mezi studenty v Africe a našimi studenty v Liberci.

„Vzájemné prezentace Afrika vs. Česko přinesly zajímavé propojení. Afričany to obrovsky namotivovalo, například Catherine do kurzu přišla bez nápadu, dělat to ani nechtěla. Teď říká, že svůj připravený start-up projekt chce opravdu realizovat,“ komentuje Ondřej, který se už v Liberci podílel na výuce tohoto předmětu a navíc může v Tanzanii předávat zkušenosti z vlastního start-upového projektu pečených čajů s příběhem Tektandr, se kterým byl úspěšný před dvěma lety v soutěži Nejlepší start-up TUL.

Dnem „D“, kdy se navzájem projekty afrických a českých studentů představily, byl 27. duben. Na obou stranách si předmět zapsalo deset studentek a studentů, do „finále“ postoupily čtyři projekty za ČR a čtyři z Tanzánie. Jejich autoři je prezentovali v angličtině.

Start-up projekty jsou o řešení potřeb, které jsou na obou stranách výrazně odlišné. Například tanzanská studentka Catherine Mbata, kterou zmínil Ondřej, uspěla se svým projektem centra pro konzultace, osvětu a prevenci v boji proti viru HIV a onemocnění AIDS, které je v Tanzanii velkým a vleklým problémem.

„Studenti Ekonomické fakulty TUL za svoje obhajoby získají kredity a známku. Studenti z Tanzanie ode mě obdrží certifikát o úspěšném absolvování kurzu dle sylabu předmětu akreditovaného v ČR a ti, kteří svůj projekt obhajovali online, získají certifikát s potvrzením o absolvování s vyznamenáním,“ dodává děkan EF TUL Aleš Kocourek.

Předání certifikátů proběhne nejprve elektronicky a chystá se i osobní setkání. Martin Tango, který je ředitelem soukromých škol v Mbulu regionu a zároveň jeden ze studentů kurzu, má v plánu začátkem letošního října přijet do České republiky.

Ondřejovi tím jeho dobrovolnická mise v Tanzanii pomalu končí, a ptáme se ho proto na jeho zkušenosti ze života v této africké zemi.

„Život v Tanzanii je drsný, a to my si na místní poměry žijeme už v luxusu! Každé ráno si třeba musíme vyklepat případné škorpiony z oblečení – dvakrát tam opravdu jeden zalezl. Když dojde voda, chodíme do studny, když dojde elektřina a plyn, což je běžná záležitost, vaříme si na uhlíkách,“ říká Ondřej, který o své africké misi vede vlog a blog, a dodává: „Do budoucna sice nepočítám s výjezdem na takhle dlouho, i když vím, že by tu práce bylo až až, ale rozhodně se budu krátkodobě vracet. Taková doba tady prostě vede k tomu, že tu jejich červenou hlínu ze sandálů jen tak nevyklepete.“

Radek Pirkl
 

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce