úterý 01. prosinec 2020   |   O nás   |   RSS   |   Mapa stránek   |   Přihlásit se   |   Kontakt
Úvod > Rubriky > Události > Dva a půl tisíce vědců online. Podíleli jsme se na zajištění největší konference

Dva a půl tisíce vědců online. Podíleli jsme se na zajištění největší konference

ICHEP.jpg
Původně měli přijet do Prahy. Kvůli koronaviru ale nakonec vědci z celého světa přednášeli virtuálně. Na konferenci proběhlo na tisíc prezentací. Zdroj: twitter.com/ichep2020

Náš vědec, docent Miroslav Šulc, se podílel na zajištění světově dosud největší virtuální konference v částicové fyzice, na níž nechyběl ani nositel Nobelovy ceny. Koronavirus sice zhatil možnost uspořádat poprvé v Praze prestižní konferenci částicových fyziků ICHEP (International Conference on High Energy Physics), díky nasazení pouhé šedesátky českých odborníků bylo přesto několik dní v online spojení na 2 500 vědců z celého světa. TUL byla spolupořadatelem rozsáhlé akce připravované dva roky.

„Online konference takového rozsahu bylo něco, s čím dosud neměl nikdo z nás zkušenosti. Uspěli jsme ale tak dobře, že se budeme podílet i na vytvoření manuálu pro pořádání příštích online konferencí,“ říká v rozhovoru docent Miroslav Šulc z Katedry fyziky Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL.

Jubilejní čtyřicátý ročník konference se měl poprvé konat v Praze a měla to být pro fyziky velká událost. Na jaře ale zaúřadoval Covid-19. Online forma byla nakonec jedinou možností. Cítili jste zklamání?

Zpočátku velké. Na konferenci konané jednou za dva roky přijede na patnáct set vědců z celého světa, kteří se věnují částicové fyzice. Je to velmi prestižní záležitost. Pořadatelská příprava trvala dva roky a horečně se pracovalo na standardní konferenci. Už na jaře jsme věděli, že je konference v ohrožení. Když ale odložili olympiádu, která se měla konat souběžně s námi, věděli jsme, že se konference v reálu neuskuteční. Virtuální forma ale zároveň pro organizační výbor znamenala výzvu.

V jakém smyslu výzvu?

Když jsme začínali, nebylo mnoho zkušeností s pořádáním velkých konferencí takto virtuálně. Vlastně se zatím nic podobně rozsáhlého v naší oblasti online nekonalo. Byly jen menší konference v Americe. Naštěstí jsou všichni částicoví fyzikové i dobří v IT a celý pořadatelský tým zapracoval velmi dobře. Hlavní pořadatelství měli na starosti kolegové z Matematicko-fyzikální fakulty UK a z Fyzikálního ústavu AV, členy týmu byli také odborníci z několika českých univerzit, včetně TUL. Nakonec to dopadlo tak dobře, že nás ocenil i CERN (Středisko pro jaderný výzkum se sídlem v Ženěvě. Jedná se o největší pracoviště vědeckého světa v oblasti fyziky vysokých energií, pozn. redakce). Ještě důležitější pro nás byl pozitivní ohlas organizace IUPAP (Mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou fyziku, pozn. redakce). Chtějí dokonce po nás, abychom se podíleli na přípravě manuálu, jak online konat velké konference. To, co se stalo v souvislosti s koronavirem, se může opakovat. Zkrátka, pro celý pořadatelský tým je to velké vyznamenání. Česká republika navíc získala pořadatelství konference ICHEP i za další čtyři roky, doufáme už v normálním provedení.

Jak online konference probíhala?

V podstatě jsme kopírovali scénář běžných konferencí. Je tam vždy velký sál a pak menší sály, kde běží specializované přednášky. Každého totiž zajímá jiná problematika. I my jsme měli sedmnáct různých místností, jen v tomto případě virtuálních. Já jsem měl na starosti jednu z nich, konkrétně se věnovala přenosu technologií z oblasti částicové fyziky do normálního běžného světa. Ve všech místnostech probíhaly paralelní sekce s jinou tematikou. Tým pořadatelů seděl v Praze na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy u počítačů a dělal analogii reality. ‚Otevřela‘ se vždy virtuální místnost, zajistilo se spojení. Všichni účastníci věděli, kde najdou jakou sekci. Jeden člověk vždy všechno uváděl, technik pak povolil přednášejícímu, aby hovořil. Připojení účastníci ho mohli sledovat a posílat písemné otázky, které byly na obrazovkách vidět. Nebo po přednášce mohli přímo zvukově pokládat otázky. Vše běželo v angličtině.

Kolik bylo účastníků?

Na konferenci proběhlo skoro 1000 prezentací a bylo připojeno 2500 posluchačů. Je to více nežli těch obvyklých 1200 až 1500 při skutečné konferenci. Dost lidí se připojilo jenom na přednášku ke své problematice.

Jak jste se vypořádali s různými časovými pásmy?

Svět jsme rozdělili na dvě zóny. Evropu a potom Ameriku, východní Asii, Japonsko, Austrálii. Odpolední virtuální přednášky začínaly v 15.30 a končily ve 21 hodin středoevropského letního času. A druhá sekce jela od rána od 8 do 13 hodin. Přednášky se také nahrávaly a umisťovaly na Youtube, také se k nim dodělaly titulky pro neslyšící. Pomáhaly i lepšímu porozumění rozličné anglické výslovnosti jednotlivých řečníků. Po tak zvaných premiérových přednáškách si účastníci mohli pustit jejich reprízy v pro ně komfortnější časové zóně, přičemž i na jejich dotazy mnohdy původní řečník reagoval.

Měli jste i VIP hosta?

Ano, VIP hosté se účastnili. Možná nejzajímavějším řečníkem v tak zvané přednášce pro veřejnost byl nositel Nobelovy ceny za objev gravitačních vln, Američan Barry Barish z Caltechu (Nobelovu cenu získal v roce 2017, pozn. redakce). Jeho přednáška byla právě o porozumění vesmíru pomocí gravitačních vln (jedná se o periodicky se šířící zakřivení času a prostoru. První přímý důkaz byl pozorován v roce 2015 na americkém vědeckém zařízení LIGO, pozn. redakce).

Napadá mě paralela s nedávnou distanční online výukou u nás na TUL. Dá se to vůbec srovnávat?

Princip byl podobný. Mluvíte do mikrofonu a na kameru v monitoru a ostatní vás sledují. Jen tady bylo to obrovské množství účastníků, řada sekcí, dvě časové zóny. Jinak online výuka pro mě snadná nebyla a přiznám se, že jsem její konec uvítal. Konkrétně ve fyzice je to velmi obtížné. Při klasické výuce totiž můžete psát rovnice, která vše vysvětlí matematicky, reagovat na to, když někdo nestíhá, vidíte, když někdo obrací oči v sloup, protože je z výkladu zmatený. Tady ale bezprostřední zpětnou vazbu nemáte.

Jak se vlastně výzkum částic odráží v reálném životě?

Prakticky využitelný je pro monitorování celé řady věcí. Na konferenci byly třeba příspěvky věnované tomu, jak se hlídají sopky v Kolumbii nebo jak se monitorují částice, které na Zemi přicházejí ze Slunce. Tak zvaný sluneční vítr. Vypadá to jako banalita, ale jestli k nám jednou po nějaké velké erupci přiletí velmi intenzivní proud částic za Slunce, tak to přinese velký celosvětový problém, který bude mnohem horší než koronakrize. Může to zničit polovodičovou techniku a sítě 5 G. Vypadnou na celém světě. Částicové zdroje se jinak používají třeba v medicíně. Softwarové nástroje se mohou třeba využívat pro sledování leteckého provozu. Dají se zkrátka použít k rozboru velkého množství dat.

Hovořili jsme o Středisku pro jaderný výzkum CERN a pokud vím, studenti katedry fyziky FP TUL jezdí na toto pracoviště na stáže. Kolik jich tam ročně odcestuje a co jim pobyt dává?

Počty se různí. Jeden rok nejede nikdo, jiný třeba čtyři studenti. Teď tam mám studenta doktorského studia, který odjel do Ženevy asi čtrnáct dní před koronavirem na tříletou doktorskou stáž. CERN je velice otevřené mezinárodní pracoviště. Našim studentům to dá možnost pracovat ve velkých kolektivech na řešení problémů, které jsou na hraně poznání, nejde jen o nějakou zakázku pro průmyslový podnik. Ty úkoly většinou řeší v rámci mezinárodní skupiny. Takže se musí naučit komunikovat. Nejen z pohledu znalosti jazyka. Ale i způsobu, jak prosazovat své myšlenky, jak plnit úkoly, jak si zorganizovat práci. Tohle jim velmi pomůže v osobním růstu, je to samozřejmě také motivační pracoviště. Studenti se snaží ukázat svoje maximum.

Adam Pluhař

24.09. 2020

KORONAVIRUS – OPATŘENÍ A NAŘÍZENÍ

!!! Vedení školy aktualizuje opatření a nařízení v souvislosti s pandemií koronaviru. AKTUÁLNÍ INFORMACE NAJDETE NA WEBU ŠKOLY ZDE !!!

Další články v rubrice

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se
Tuni360v15-www
 
 
 
 
 
TUL
www.facebook.com/TUL.cz
www.youtube.com/user/TULiberec
Universitas
Český rozhlas sever

Stránky T-UNI vznikly za podpory projektu Copernic, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/31.0059, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

ESF - Investice do vzdělání