Vědci přinášejí poznatky a novinky, které posouvají možnosti lidstva až na samé hranice představivosti. To je podle organizátorů konference „(Nano)technologie v mimořádných situacích“ důvod, proč by se měli vědci setkávat s etiky a širší veřejností. Multioborové setkání pořádá Technická univerzita v Liberci 11. června.
„Ve světě řádí vir, který by klidně mohl uniknout i z laboratoře, a další laboratoře po celém světě vyvíjejí látky a prostředky, které by šíření tohoto viru eliminovaly a ještě lépe: vymazaly z planety. Věda dokáže chránit i ničit, a to někdy zároveň. Vyvstává proto řada otázek, na něž nenajdeme odpověď v laboratoři, ale pouze v diskuzi napříč obory,“ říká Michal Trčka z katedry filozofie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL (FP), který se zabývá etikou a morální filozofií. Je také hlavním řešitelem projektu NanoEt, v jehož rámci se konference koná.
Projekt NanoEt, který podpořila Technologická agentura ČR, odstartovala katedra loni v době pandemie, kdy etických a morálních otázek vyvstala před vědci celá řada: Máme nakupovat roušky v zemích, ve kterých se porušují lidská práva? Kdo a na základě jakého klíče přerozděluje plicní ventilátory? Mám, nebo nemám nahlásit kamaráda při trasování nakažených? A co milenku nebo milence, přiznám je do systému chytré karantény?
To jsou příklady nových otázek, které vyvstaly ve společnosti v souvislosti s pandemií covid-19 a které úzce souvisejí také s výsledky vědecké práce.
I na ně bude hledat odpovědi konference projektu NanoEt, která je jedinečnou svého druhu: setkají se na ní totiž vědci, filozofové i zástupci veřejných institucí.
Speciální kapitola: nanotechnologie
Zásadním tématem dne z pohledu etiky budou nanotechnologie v době pandemie, proto na konferenci vystoupí například Jana Jetmarová z FP TUL s příspěvkem na téma „využití nanomateriálů v krizové situaci na příkladu aktivit vědců na TUL“ a hostem bude i David Lukáš z katedry chemie FP TUL, který bude hovořit o vývoji roušek s filtrem na jaře roku 2020. Další z hostů, Vladimír Ždímal z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR, prověřoval a prověřuje filtrační účinnosti roušek a respirátorů.
Projekt NanoEt a konference „(Nano)technologie v mimořádných situacích“ budou také řešit témata rizik spojených s toxicitou nanočástic či sociální nerovnosti přístupu k nanotechnologiím, zaměří se také na rozdíly mezi „nanoroboty“ stvořenými evolucí a „nanoroboty“ z laboratoří.
Nezůstane však jen u nanotechnologií. Řeč bude i o tzv. chytré karanténě a systému EpiGIS, který tým Jiřího Šmídy vyvinul na FP TUL. Hosty budou kromě vědců také předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Jiří Kůs či Robin Čumpelík, který v době první vlny pandemie působil na ministerstvu průmyslu a obchodu. Účast přislíbil také hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
Konferenci zahájí rektor Technické univerzity v Liberci Miroslav Brzezina a děkan pořádající Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL Jan Picek.
„Žijeme v době, kdy nás vědecké výsledky posouvají na hranice představivosti, a tím i na hranice současných morálních hodnot. Umíme číst a měnit genetickou informaci, evoluci už pouze nesledujeme, ale můžeme do ní zasahovat nebo ji přímo řídit,“ říká Michal Trčka a dodává: „A to je moment, ve kterém by bylo krajně nezodpovědné, kdyby se vědec ocitl sám bez opory oboru etiky a dalších společenských nebo humanitních disciplín.“
Konference (Nano)technologie v mimořádných situacích se koná 11. června 2021 v budově P (Komenského ulice, Liberec). Sledovat ji bude možné také v živém streamu přes Facebook TUL.
Radek Pirkl
Další články v rubrice
Nenechme nápady vědců ležet ladem! Na půdě Libereckého kraje otevřeli žhavé téma
Jak lépe přenášet znalosti z univerzit do praxe, aby sloužily společnosti? Tuto otázku si položili účastníci Transferového dne v Libereckém kraji pořádaného ve spolupráci Libereckého kraje, Agentury regionálního rozvoje, transferového centra TUC...
TUL se na tři dny stala centrem evropského vzdělávání seniorů
Technická univerzita v Liberci hostila poprvé setkání členů evropských institucí, jež se věnují vzdělávání seniorů. Zástupci organizace EFOS na TUL mimo jiné probírali připravovaný evropský projekt environmentálního vzdělávání, který by propojil...
Jiří Suchomel otevřel cyklus přednášek Okolnosti tvorby. Pojí se k výročí architekta Karla Hubáčka
Profesor Jiří Suchomel pracoval v zahraničí i v proslulém architektonickém ateliéru SIAL a své bohaté zkušenosti pak přenesl na tehdejší Fakultu architektury, kterou spoluzakládal. A svůj inspirativní životní příběh nyní představil posluchačům...
