Zápisky z garsonky Pavla Novotného se staly Knihou roku Libereckého kraje

IMG_5762-2.jpg
Panelové sídliště tvoří kulisy knihy Pavla Novotného Zápisky z garsonky. Nyní se básnická sbírka stala Knihou roku Libereckého kraje. Foto: Radek Pirkl, TUL

Básnická sbírka Zápisky z garsonky pedagoga TUL Pavla Novotného je Knihou roku Libereckého kraje v kategorii beletrie a poezie. Vedoucí Katedry německého jazyka Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL Pavel Novotný získal letos za sbírku i cenu Magnesia Litera.

„Tyto ceny mi dělají velkou radost. Svědčí o tom, že kniha čtenáře oslovuje a má odezvu,“ komentoval Pavel Novotný zisk nejnovějšího ocenění za knihu, v níž reflektuje život s invalidní matkou prožitý v kulisách garsoniéry libereckého sídliště „Wolkerák“ 80. let.

Pochvalné reakce na sbírku ale nepřicházejí jen od literárních kritiků a odborníků. Podle Pavla Novotného jsou i od běžných čtenářů. „Ohlasů přibývá. Začali mě zastavovat lidé na ulici nebo třeba v knihovně a chtějí si povídat o mé knize. Čtenáři mi píší i maily. Nedávno jsem dokonce dostal děkovnou kartičku do schránky nebo ilustrovaný dopis. Reakce na tuto knihu jsou zatím od čtenářů nejživější. Z toho jsem také nadšený,“ řekl Pavel Novotný.

V letošním čtvrtém ročníku krajské soutěže vybírala porota v kategorii beletrie a poezie ze sedmi regionálních titulů. „To, že ve společné kategorii získala ocenění kniha poezie, je unikát," zmínila během vyhlášení ceny náměstkyně hejtmana pro kulturu Květa Vinklátová.

Básnický cyklus Zápisky z garsonky vyšel v roce 2020 v nakladatelství Trigon. U stejného nakladatele vydal loni Pavel Novotný také sbírku Dědek. Obě knihy už získaly cenu Tvárnice obtýdeníku Tvar za díla roku 2020. Letos v červnu převzal docent Novotný cenu za nejlepší básnickou sbírku na nejprestižnější soutěžní přehlídce tuzemské literatury Magnesia Litera.

Proces vzniku textů popisoval Pavel Novotný v rozhovoru pro T-UNI: „Materiál jsem sbíral mnoho let, je k tomu ke všemu spousta přípravných verzí, ohledávání, poznámek. V roce 2018, přímo na moje narozeniny, mi dost náhle zemřela matka – byl to samozřejmě šok, ale následně se dostavil jakýsi zvláštní pocit klidu. Od té chvíle se všechny ty obrazy začaly propojovat, ta kompozice si najednou sama řekla, co potřebuje, co v ní má být a naopak má zůstat nevysloveno,“ prozradil Pavel Novotný v červnovém rozhovoru pro T-UNI. Celý rozhovor si můžete přečíst na tomto odkaze.

Adam Pluhař

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

IMG_5907-2.jpg

Významnou pražskou památku už čistí světlo

Oči tisíců turistů se už nemusejí dívat na nevzhledný zelený biofilm vrostlý do zdiva Malostranské mostecké věže Karlova mostu na levém břehu Vltavy. Zdivo prošlo v zasažených místech důkladnou očistou a dál už se bude čistit samo. Díky slunečním...

25. 3. 2024 | Věda a výzkum | 384