Tvarovou pamět a superelasticitu, ale i fytoplankton pod mikroskopem zkoumali v našich laboratořích studenti Podještědského gymnázia Doctrina. Práci v laboratořích fyziky a chemie si vyzkoušeli v rámci projektového dne NAKAP II nazvaného „Interdisciplinární výzkum – Jak vědci spolupracují“. Projekt má mimo jiné motivovat středoškoláky ke studiu polytechnických přírodovědných oborů na vysoké škole.
Při fyzikálních pokusech měli studenti kvinty možnost poznat slitinu NITINOL s tvarovou pamětí. „Inteligentní“ materiál, který vznikl jako výsledek interdisciplinární práce chemiků, metalurgů a fyziků, si pamatuje předchozí tvar a při změně teploty se do tohoto tvaru vrací. Slitina je například ve vodovodních bateriích na míchání teplé a studené vody, stentech pro léčení neprůchodnosti cév nebo v zubních rovnátkách. „Studenty jsme seznámili s historií a vlastnostmi jevu tvarové paměti, superelasticity a jejich aplikací. Poté si studenti mohli sami na připravených podložkách vytvarovat kus paměťového drátu NITINOL, který jsme na katedře fyziky vypálili. Dostali tak vlastní vzorek drátu, který se navrací do definovaného tvaru,“ řekl Jiří Erhart, vedoucí katedry fyziky Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL (FP).
„Pro studenty je přínosné to, že slyší fyziku od někoho jiného. Mají ji také spojenou s aktivitami, které jsou nad rámec běžné středoškolské látky. Univerzita má i jiné možnosti například při výrobě pomůcky s tvarovou pamětí. Pro studenty je dobré i to, že se blíže seznámí s prostředím Technické univerzity v Liberci, kde třeba budou jednou studovat,“ uvedla Vladimíra Erhartová, učitelka fyziky na Podještědském gymnáziu.
Řasy i sinice pod mikroskopy
Devatenáct studentů gymnázia Doctrina čekalo ještě bádání v laboratoři katedry chemie. V oddělení biologie zkoumali pod mikroskopem vzorky organismů, jež obývají dno a břehy vod. Z fytobentosu zkoušeli určit přítomné řasy a sinice, pod mikroskopem si pak prohlédli hlavní skupiny fytoplanktonu a zooplanktonu. V další části se zaměřili na léčivé a jedovaté rostliny s praktickou ukázkou vybraných druhů.
V oblasti neživé přírody je čekaly zábavné ukázky typických a zajímavých minerálů a hornin. Pracovali s geologickými lupami a fluorescenčním mikroskopem. „Reakce studentů svědčily o tom, že se jim setkání líbilo a pozorování je bavilo. Což je i náš cíl. Chceme totiž ve studentech probudit zájem o přírodní vědy obecně. Ukázat jim, jak je živá i neživá příroda zajímavá a v neposlední řadě představit možnosti studia přírodních věd na TUL, včetně následného pracovního uplatnění,“ přiblížila Irena Šlamborová z katedry chemie FP.
Katedra už středoškolské studenty, tentokrát Gymnázia Tanvald, seznamovala s bioinženýrstvím. Na podzim chystá projektové vyučování z chemie a přírodopisu.
Program Projektových dní na Technické univerzitě v Liberci je připravován v rámci projektu Naplňování krajského akčního plánu rozvoje vzdělávání Libereckého kraje II. Projekt si klade za cíl systémově zvýšit kvalitu vzdělávání v regionu. Projektové dny mají především ve studentech vzbudit zájem o přírodovědné obory.
Touha středoškoláků studovat na vysoké škole například fyziku je v současnosti nízká. Na katedru fyziky FP se do bakalářského studia hlásí asi 10 studentů ročně v denní i kombinované formě studia. Do navazujícího magisterského studia pak jen přibližně 5 studentů ročně, a to většinou v kombinované formě studia.
„Ročně nás opouští jen velmi malé počty hotových učitelů v počtu jednoho až maximálně tří absolventů. Prakticky všichni již vyučují své obory na základních nebo středních školách. Projektové dny spolu se dnem otevřených dveří pokládáme za možnost, jak ve středoškolácích podnítit zájem o studium učitelství fyziky na naší univerzitě,“ uvedl Jiří Erhart.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Vyzrála nad špatnou pamětí a pokuty neplatí
S trochou nadsázky Natálie Picková přiznává, že čte všechno, co jí přijde pod ruku. Kromě časopisů a novin i letáky, pravidla nebo řády. Ale hlavně samozřejmě knihy. Ne nadarmo se tato milovnice potištěného papíru stala Čtenářkou roku 2024....
Jak šikovně zapojit umělou inteligenci do výuky? Odpovědi bude hledat konference AI do škol
Své nápady, rady a tipy představí přední odborníci na tuto oblast Václav Maněna, Jan Berki a Pavel Kopřiva. Hovořit se bude především o tom, jak zapojit umělou inteligenci do výuky nebo o dostupné finanční podpoře pro oblast AI. Řečníci se podělí...
Diplomová práce, která předběhla dobu. I proto získala Cenu Wernera von Siemense
Čestným uznáním ocenila porota prestižní Ceny Wernera von Siemense 2023 diplomovou práci Věry Šramhauserové, absolventky Biomedicínského inženýrství na Fakultě zdravotnických studií TUL. Diplomantka se zaměřila na digitalizaci ve zdravotnictví....
