Špičkově vybavené laboratoře TUL dva měsíce využívali studenti americké University of Alabama at Birmingham (UAB) v rámci interdisciplinárního výzkumu a výroby nanovláken. Studenti biomedicínského inženýrství vyrobené nanovlákenné materiály následně testovali na vlastnosti potřebné pro své biomedicinské výzkumy.
Šest amerických studentů přijelo na dvouměsíční stáž v rámci projektu IRES. Jeho hlavním tématem je oblast nanovlákenných materiálů, jež vykazují charakteristické fyzikálně-chemické a morfologické vlastnosti. Využití pak nalézají v rámci různých energetických, biomedicínských a environmentálních aplikací.
„S Technickou univerzitou v Liberci naše skupina pracuje na projektech týkajících se nanomateriálů, procesů elektrického zvlákňování střídavým proudem, jejich teorie a aplikací. Pět členů našeho týmu (Hannah Lacy, Olivia Shivers, Ranoah Holcomb, Ma Theresa Halog, Lauryn Johnson) pracuje s řadou přírodních a syntetických polymerů na vytváření nanovlákenných materiálů, které mohou být potenciálně použity pro biologické účely, jako je hojení ran nebo kožní terapie. Jeden z našich dalších členů, Philip Hyde, zkoumá faktory obklopující jevy elektrického větru, ke kterým dochází při střídavém elektrostatickém zvlákňování,“ popsala vedoucí amerického týmu Hannah Lacy.
Studenti mohli samostatně bádat v laboratořích
Návštěvu amerických studentů v Liberci zastřešuje National Science Foundation (NSF) projektem IGER Interdisciplinary Program in Nanofibers for Resource Efficiency in the 21th Century. S UAB a tamním profesorem Andreiem V. Stanishevskym spolupracuje Technická univerzita v Liberci již několik let. „Stáže jsou vždy dvouměsíční a zázemí poskytujeme vždy dvěma až deseti studentům. Američtí kolegové velmi oceňují, že mají k dispozici naše laboratoře a mohou si nanovlákenné materiály sami vyrábět i testovat,“ řekl David Lukáš z katedry chemie, oddělení bioinženýrství, Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL.
„Na oddělení bioinženýrství si mohou sami studenti pod vedením našich odborníků provést rozsáhlé buněčné in vitro testování na svém vyrobeném materiálu a práci nemusejí zadávat už nikomu dalšímu. Je to pro ně velká výhoda,“ doplnila Šárka Hauzerová, doktorandka z katedry chemie, jež se letos studentům z alabamské univerzity v biologické laboratoři nejvíce věnovala.
Studenti kromě zařízení pro elektrické zvlákňování střídavým proudem a biologických laboratoří pro buněčné studie materiálů využívali i chemické laboratoře k vytvoření vlastních prekurzorů pro elektrické zvlákňování. K dispozici měli také skenovací elektronovou i fluorescenční mikroskopii, zařízení pro měření viskozity, a laboratorní testovací zařízení pro AC elektrické zvlákňování a další univerzitní vybavení.
Nanomateriál pro NASA
Pro americké studenty je IRES program startovacím můstkem do jejich další kariéry a proto je obvykle o účast v něm na UAB velký zájem. Například nynější postgraduální studentka UAB Riley Yager, která byla v rámci IRES programu třikrát na TUL v letech 2017, 2018 a 2019, před nedávnem získala velmi prestižní stipendium NASA Space Technology Graduate Research Opportunities (NSTGRO22). Riley vyrábí materiály z nanovláken a v NASA bude zkoumat možnosti přeměny CO2 v atmosféře Marsu a bude k tomu využívat speciální katalyzátory založené na keramických nanovláknech vyrobených AC electrospinningem.
„Spolupráce s českými kolegy přinesla jedinečné příležitosti pro růst a rozvoj našeho příslušného výzkumu. Naši partneři z TUL byli velmi nápomocní při naplňování našich výzkumných potřeb. A pokud něco neměli, snažili se to získat nebo najít alternativu. Oceňujeme jejich profesionalitu, produktivitu, pozitivní pracovní prostředí, ale i kamarádství. To vše nám během našeho pobytu umožnilo pracovat efektivně,“ ocenila Hannah Lacy a dodává, že si váží i spolupráce s českými postgraduálními studenty, kteří americkým kolegům při jejich výzkumech asistovali.
Český šok: spolehlivá MHD i placení za vodu
Během dvou měsíců byl čas i na neformální setkání a poznávání libereckého okolí a České republiky. „Viděli jsme mnoho krásných památek a měli skvělé zážitky třeba z výletů do Kryštofova Údolí, výšlapu na Ještěd, z pivního festivalu v České Lípě nebo cesty do Prahy, kde jsme poznávali pamětihodnosti a také besedovali se studenty,“ vylíčila Hannah Lacy.
S úsměvem dodává, že jí v paměti utkvěla, pro Američana neznalého českého prostředí, i překvapivá zjištění. „Překvapilo nás, že pivo je v České republice levnější než voda, tatarská omáčka se podává k mnoha jídlům – v USA je to obvykle kečup nebo jiné koření – a že psi jsou tady velmi dobře vycvičení. A k ‚šílenství‘ nás tak trochu přiváděl fakt, že voda není v restauracích zdarma. Moc mile nás zase překvapilo, jak spolehlivá a snadná je na rozdíl od Alabamy veřejná doprava, jako autobus, tramvaj nebo metro.“
Američtí studenti mohli na TUL bádat také díky vstřícnosti pracovníků jiných univerzitních kateder. „Děkujeme kolegům z Katedry textilních a jednoúčelových strojů Fakulty strojní TUL, kteří umožnili využití laboratorního testovacího zařízení pro AC elektrospinning. A také doktoru Tomáši Kalousovi z Katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů Fakulty textilní TUL za pomoc při organizaci laboratorních testů pro Philipa Hydeho,“ uvedl profesor Lukáš.
Projekt International Research Experience for Students (IRES): Nanofibrous Materials odstartoval v roce 2013. Vysokoškolským a postgraduálním studentům poskytuje jedinečné praktické zkušenosti s výrobou nanovláken a nanovlákenných materiálů, strukturní analýzou, testováním vlastností a aplikacemi. Studenti absolvují hloubkový předvýjezdový výcvik, po kterém následuje intenzivní letní výzkum na Technické univerzitě v Liberci (TUL). Pro roky 2019 až 2022 pokračuje IRES Track-1: Nanofiber Materials and Structures: Advancing Science and Technology.
Od účastníků IRES programu se očekává, že budou prezentovat svou práci na různých konferencích a sympoziích a publikovat v recenzovaných časopisech.
Prof. A. V. Stanishevsky vede na University of Alabama at Birmingham laboratoř pro charakterizaci a aplikaci tenkých vrstev a nanočástic. Tato laboratoř se na popud řešitelů projektu zabývá studiem metody střídavého zvlákňování, tak zvaného AC elektrospinningu.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Jiří Suchomel otevřel cyklus přednášek Okolnosti tvorby. Pojí se k výročí architekta Karla Hubáčka
Profesor Jiří Suchomel pracoval v zahraničí i v proslulém architektonickém ateliéru SIAL a své bohaté zkušenosti pak přenesl na tehdejší Fakultu architektury, kterou spoluzakládal. A svůj inspirativní životní příběh nyní představil posluchačům...
Krátká a intenzivní verze Erasmu+. Dobrá cesta třeba pro studenty, kteří mají studium nabité praxí
Evropa ho vynalezla za časů covidu, kdy se špatně cestovalo přes hranice, pokud vůbec. Tzv. Blended Intensive Programme Erasmus+ – BIP – umožňuje část stáže zvládnout online a část absolvovat jako intenzivní týdenní pobyt na partnerské univerzitě...
Nenechme nápady vědců ležet ladem! Na půdě Libereckého kraje otevřeli žhavé téma
Jak lépe přenášet znalosti z univerzit do praxe, aby sloužily společnosti? Tuto otázku si položili účastníci Transferového dne v Libereckém kraji pořádaného ve spolupráci Libereckého kraje, Agentury regionálního rozvoje, transferového centra TUC...