Připomněli jsme si justiční vraždu Milady Horákové. Je mementem doby, jež se může vrátit

20240626_101820-2.jpg
Rektor TUL Miroslav Brzezina a hejtman Libereckého kraje Martin Půta. Foto: Jan Král

Na justiční vraždu Milady Horákové i další popravené, vězněné a pronásledované oběti komunistické zvůle vzpomněli účastníci pietního shromáždění u Památníku obětem komunismu v libereckém Parku Paměti národa. Akce pořádané městem Liberec u příležitosti Dne památky obětí komunistického režimu se kromě libereckého primátora a vedení města i kraje, zástupců Parlamentu České republiky, odbojových organizací i významných osobností účastnil i rektor Technické univerzity v Liberci Miroslav Brzezina.

Účastníci piety si společně připomněli 74. výročí popravy Milady Horákové, jedné z nejvýznamnějších osobností a obětí totalitního režimu. Hrdelní trest, který komunistický soud uložil Miladě Horákové, tehdy vyvolal protesty v řadě zemí světa. Za političku se neúspěšně přimlouvali Winston Churchill či Albert Einstein. Proces vyvrcholil 27. června 1950 v půl šesté ráno smrtí na popravišti. Kromě Milady Horákové tam skončili i historik a kritik Záviš Kalandra, bývalý štábní strážmistr SNB Jan Buchal a právník Oldřich Pecl. „Milada Horáková bojovala za vysoké mravní hodnoty a právo tyto hodnoty prosazovat a ctít i za cenu obětování vlastního života. Její příběh se stal mementem, které si musíme trvale připomínat, abychom nezapomněli, jak snadno mohou národ i jeho elity podlehnout vábení politické zločinecké organizace a jak lehce bez kritického myšlení uvěří propagandě, jež na základě vykonstruovaného procesu rozhodla o vraždě zcela nevinného člověka,“ pronesl ve svém projevu liberecký primátor Jaroslav Zámečník.

Zdůraznil, že komunistický režim přes 40 let ničil životy mnoha slušných a nevinných lidí. „Namísto slibu lepších zítřků přinesl devastaci společnosti, ponižování, ale především velkou lež, které vlivem propagandy uvěřily miliony lidí. Takový byl tehdy život v podrůčí Moskvy. Místo svobody projevu a ochrany lidských práv přišlo ponižování, šmírování a strach. Pro většinu mladých lidí je dnes prakticky nemožné představit si tu všudypřítomnou atmosféru zmaru. Je proto důležité pamatovat na to, že svoboda a demokracie, které jsme si vybojovali, nemusí trvat věčně. Stačí chvilka nepozornosti a přijdeme o ně.“  

Hejtman libereckého kraje Martin Půta nadnesl smutná čísla spojená s komunistickou totalitou: 280 lidí bylo z politických důvodů popraveno, 374 lidských životů vyhaslo po zásahu kulkou při snaze překročit hranice, 4500 až 7000 občanů zemřelo v komunistických věznicích a lágrech, čtvrt milionu obžalovaných bylo odsouzeno z politických důvodů, až 300 tisíc obyvatel Československa emigrovalo. „To jsou čísla, na která nesmíme zapomínat a musíme si je připomínat především proto, aby se dějiny neopakovaly,“ pronesl hejtman Martin Půta.

Jan Šolc, někdejší pedagog naší univerzity, čestný občan Liberce a držitel Řádu Tomáše Garrigue Masaryka apeloval především na to, abychom v dnešní době šířících se lží a propagandy nezapomínali na kritické myšlení. „Je to přísné a důsledné přemýšlení o tom, mohu-li ten který názor obhájit, nebo mám-li se jej zříci.“

Adam Pluhař

Další články v rubrice

Upravene @jaroslav_tomasek (86 of 153).jpg

Nápad a 3D tisk: Soutěž, kde studenti tvoří a překvapují

Model rozvodů spalovacího motoru, interaktivní rostlinná buňka nebo elektrické vypínače propojené s miniaturou domku. To jsou oceněné nápady, které za pomoci 3D tisku zhmotnili středoškoláci přihlášení do soutěže o nejlepší 3D tiskový výukový...

19. 6. 2025 | Události | 454

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

Inaugurace nového děkana FZS TUL Jiřího Beneše (3).JPG

Rektor dnes jmenoval Jiřího Beneše děkanem FZS

Stál u zrodu ústavu, dnes fakulty, zdravotnických studií, podílel se zejména na zajištění programů biomedicínský technik a biomedicínské inženýrství. Profesor Beneš povede fakultu od 1. července 2025 do konce června roku 2029.

9. 6. 2025 | Univerzita | 464