Technická univerzita v Liberci vůbec poprvé hostila jednání Fóra předsedů akademických senátů (FPAS), které funguje při Radě vysokých škol. Setkání se koná dvakrát ročně a slouží jako platforma pro sdílení zkušeností mezi předsedy akademických senátů veřejných vysokých škol v České republice.
Do Liberce přijelo šestnáct předsedů akademických senátů z celé republiky, další účastníci se připojili online. Jednání se zúčastnili také zástupci Rady vysokých škol, České konference rektorů, odborových organizací i bývalí předsedové akademických senátů. Celkem se setkání účastnilo 28 lidí. Mezi hosty nechyběl poslanec Jan Berki, účastníky pozdravil také rektor TUL Aleš Kocourek.
Hlavními tématy jednání byly připravované změny vysokoškolského zákona, role akademických senátů v navrhovaných úpravách, rozpočty vysokých škol i každodenní fungování akademických senátů na jednotlivých univerzitách.
„Řešíme témata, která se týkají všech vysokých škol velmi podobně – aktuálně zejména připravované změny vysokoškolského zákona, financování univerzit nebo fungování akademických senátů. Fórum je důležité právě tím, že si můžeme vyměňovat zkušenosti a hledat společné postoje k otázkám, které ovlivňují budoucnost českého vysokého školství,“ říká předseda Akademického senátu TUL Vlastimil Hotař.
Jak zdůrazňuje, akademické senáty mají ve fungování univerzit nezastupitelnou roli. „Akademický senát je zárukou nezávislosti vysokých škol. Zajišťuje, že o chodu univerzity nerozhoduje stát, politici ani jediný manažer v roli rektora nebo děkana, ale samotná akademická obec – lidé, kteří na univerzitě učí, bádají a studují. Udržuje rovnováhu moci a chrání akademické svobody,“ doplňuje docent Hotař.
Význam společných jednání podrobněji popsal předseda Fóra předsedů akademických senátů Radek Cibulka. Podle něj je zásadní především rychlá výměna informací a sdílení zkušeností mezi jednotlivými univerzitami.
„Jednotlivé vysoké školy fungují na podobných principech a řídí se jedním zákonem o vysokých školách. Když některá univerzita řeší konkrétní problém, je velmi užitečné vědět, jak k podobné situaci přistoupili jinde. Díky vzájemné inspiraci se prostřednictvím akademických senátů podařilo na jednotlivých vysokých školách realizovat řadu pozitivních změn. Příkladem může být zavedení elektronického hlasování při volbách do akademických senátů nebo implementace hybridních zasedání během pandemie,“ vysvětluje Radek Cibulka.
Podle něj funguje komunikace mezi členy fóra často velmi rychle a operativně. „V některých situacích potřebujeme komunikovat v řádu hodin a pak využíváme prostředky dálkové komunikace nebo sociální sítě. Osobní setkání jsou ale nenahraditelná. Umožňují hlubší analýzu konkrétních problémů a dávají prostor pro širší diskusi,“ říká profesor Cibulka.
Důležitou součástí jednání je podle něj také účast hostů z klíčových institucí. „K diskusi pravidelně zveme relevantní hosty, díky kterým získáváme aktuální informace. Zároveň mají tito hosté možnost slyšet názory akademických obcí napříč univerzitami. Předsedové akademických senátů navíc fungují jako velmi efektivní prostředníci při předávání těchto informací zpět na jednotlivé vysoké školy.“
Letošní setkání v Liberci označil předseda Fóra předsedů akademických senátů za velmi přínosné: „Nacházíme se v období, kdy se diskutují možné změny zákona o vysokých školách a univerzity se zároveň potýkají s nedostatečným financováním. Na TUL jsme vedli velmi užitečnou debatu s rektorem Alešem Kocourkem i poslancem Janem Berkim, který má jako vysokoškolský pedagog a bývalý předseda akademického senátu TUL problematiku vysokých škol dlouhodobě v centru svého zájmu. Jednali jsme také se zástupci ministerstva, Rady vysokých škol i České konference rektorů,“ shrnuje profesor Cibulka.
Součástí programu byla také návštěva Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace CXI.
Fórum předsedů akademických senátů při Radě vysokých škol dlouhodobě upozorňuje také na nedostatečné financování veřejných vysokých škol v České republice, které podle jeho členů ohrožuje stabilitu i další rozvoj univerzit.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Germanista Pavel Novotný získal čestné uznání poroty Ceny Otokara Fischera
Pedagog a vedoucí katedry německého jazyka na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL Pavel Novotný obdržel významné Čestné uznání v rámci Ceny Otokara Fischera. Odborná porota složená z předních expertů na germano-bohemistiku ocenila...
Byznys s duší míří do škol. Žáci díky TUL poznávají podnikání s přesahem
Jak podnikat, vydělávat a přitom pomáhat lidem nebo životnímu prostředí? Přes 80 žáků a studentů už hledalo odpověď během prvních tří workshopů Byznys s duší, které připravila Ekonomická fakulta Technické univerzity v Liberci. Ta se letos stala po...
Připomněli jsme si 58. výročí vpádu vojsk »bratrské pomoci«
Představitelé kraje, měst, armády i univerzity položili 21. srpna květiny k tankovému pásu u liberecké radnice.
