Ve čtvrtek 24. října uplyne právě 80 let od narození polistopadového děkana fakulty strojní a významné osobnosti fakulty.
Pan profesor Ing. Jaroslav Exner, CSc., se narodil v České Skalici. Po ukončení Reálného gymnázia v Jaroměři a absolvování jednoroční podnikové praxe začal navštěvovat strojní fakultu Českého vysokého učení technického v Praze, kterou ukončil v roce 1957 studiem oboru strojírenská technologie, se specializací na kovové materiály.
V roce 1957 byl přijat do funkce odborného asistenta na Vysokou školu strojní v Liberci, kde byla nově založenáKatedra materiálu a tváření, vedená profesorem Odstrčilem. Později se z této katedry vyčlenil Ústav technologie a slévárenství a v roce 1964 vznikla Katedra technologie a slévárenství. Zde Jaroslav Exner vyučoval řadu odborných předmětů a vedl diplomové práce studentů. Pod vedením profesora Odstrčila také externě studoval vědeckou aspiranturu a v roce 1966 obhájil kandidátskou práci v oboru strojírenská technologie se zaměřením slévárenství.
Pracovní aktivita Ing. Exnera byla značná – koncem 60. let se připravoval na habilitační řízení, avšak v době normalizace mu byla habilitace zamítnuta, a nakonec musel odejít i ze školy. V letech 1971 až 1989 pracoval ve slévárně šedé litiny LIAZ Liberec jako metalurg závodu a v první polovině roku 1990 byl vedoucím podnikové metalurgie.
V roce 1990 se vrátil na Fakultu strojní VŠST Liberec. Začátkem roku byl jmenován profesorem v oboru strojírenská technologie a brzy se stal vedoucím katedry strojírenské metalurgie. V letech 1991 až 1997 zastával funkci děkana fakulty a byl členem vědeckých rad FS a TU. V této době začal vykonávat i celou řadu dalších důležitých funkcí, od roku 1992 byl zvolen členem Rady vysokých škol ČR, členem a později předsedou řídícího výboru pro zahraniční styky a projekty Tempus. V letech 1993 až 1997 byl členem a později předsedou oborové komise pro technické vědy GAČR. Byl zakládajícím členem Inženýrské akademie ČR, jejím viceprezidentem a od roku 2003 jejím prezidentem.V posledních letech byl též členem rady programu projektů MPO a členem hodnotitelské komise výzkumných záměrů MŠMT.
Jeho odborná a pedagogická činnost byla orientována na slévárenskou problematiku. Zabýval se výukou teorie slévání a metalurgií slévárenských slitin. Zaměřil se zejména na problémy vysoce jakostních tenkostěnných litinových odlitků, především pro automobilový průmysl. V této oblasti na základě svých odborných zkušeností s mimořádným úsilím kladl důraz na prohlubování a teoretickou podstatu technologických a metalurgických procesů se zaměřením na aplikaci výpočetních a simulačních metod.
Byl členem komise odlewnictva při Polské akademii věd, oddělení Katowice. Vykonával řadu funkcí v odborných společnostech a komisích. Pan profesor Exner byl vynikajícím slévárenským odborníkem a vysokoškolským učitelem, který byl známý doma i v zahraničí. Jeho vědecká práce představovala 179 titulů, 3 patenty a několik zlepšovacích návrhů.
Profesor Jaroslav Exner byl řídícím pracovníkem s obdivuhodným životním elánem a smyslem pro spravedlnost. Na pracovišti dbal i na odborný růst všech pedagogů. Ke studentům a doktorandům byl velmi vstřícný a při vysvětlování problémů trpělivý. Se značným nadšením jim předával své bohaté teoretické i praktické zkušenosti a náměty na řešení mnoha problémů.
Pan profesor Exner zemřel po vážné nemoci 15. srpna 2005.
Na uznávaného pedagoga, experimentátora a slévárenského odborníka stále vzpomínají spolupracovníci i absolventi.
Čest jeho památce.
Technická univerzita v Liberci, kolektiv Fakulty strojní TUL
Další články v rubrice
Konference »VIZ: 3D« cílila na inovace, které pomáhají zlepšovat život
Výsledky výzkumů převážně našich vědců, které rozhodně neleží v šuplíku, pomáhají zlepšovat život a mohou inspirovat, představila v Liberci první putovní výzkumná konference Ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Koncept konference, jež cílí na...
Čtenář roku hltá knihy o geografii místo detektivek
Letošním vítězem ankety Čtenář roku 2025 vyhlásila Univerzitní knihovna TUL Tomáše Bendla z katedry geografie fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické. Během roku si vypůjčil desítky svazků, aniž by měl jedinou upomínku.
Model před menzou ukazuje zmodernizovanou nemocnici
Gigantický model areálu Krajské nemocnice v Liberci včetně budoucí podoby nového Centra urgentní medicíny zakotvil během svého „turné“ i na Technické univerzitě v Liberci. Jeho výroba trvala na 3D tiskárnách stovky hodin.
