Hlava a tělo jedno jsou. Profesoři Komárek a Pafko zahajovali psychosomatickou konferenci

Provedl 1. transplantaci plic v České republice a operoval Václava Havla. Profesor Pavel Pafko

Medicínsky nevysvětlitelných onemocnění přibývá. Přijít jim na kloub můžeme díky psychosomatickému náhledu na nemoc a léčbu. Psychosomatice v klinických oborech se věnuje konference, kterou v těchto dnech hostí naše univerzita.

Konferenci ve dnech 9.–11. června v aule a posluchárnách budovy G pořádá Společnost pro psychosomatickou medicínu ve spolupráci s katedrou sociálních studií a speciální pedagogiky Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL a Institutem rodinné terapie a psychosomatické medicíny v Liberci.

Po včerejším zahájení v univerzitní aule se úvodní přednášky ujal profesor Stanislav Komárek, biolog, filozof a spisovatel, který přednesl příspěvek na téma obtíží při pokusu o vědecké uchopení emocí a hnutí mysli.

Hovořil o tom, že v naší slovní zásobě se nám nedostává pojmů, které by vystihovaly emoční stránku člověka.

„Aparát novověké vědy se bytostně nehodí k tematizaci emočních hnutí a mezilidských interakcí, ač jsoucnost a relevantnost, např. zamilování či nenávist, bude sotva někdo popírat,“ uvedl profesor Komárek.

Na jeho teoretický úvod navázal svou přednáškou chirurg profesor Pavel Pafko, který vnáší do tématu psychosomatiky cenné svědectví o přístupu k pacientovi v každodenní nemocniční praxi. Své pozorování doplňuje čísly ze soukromých průzkumů i vědeckých studií.

Podle jedné z nich stoupl počet lékařů v České republice od roku 2004 do roku 2013 o 3300, praktických lékařů však ve sledovaném období přibylo pouze 82.

„Drtivá většina lékařů jsou dnes specialisté, kteří se zaměřují na úzkou oblast, vnímají hlavu bez těla a tělo bez hlavy,“ začal svou přednášku Pavel Pafko.

Současný stav výuky medicíny ani neumožňuje vidět pacienta jako celek i s jeho cítěním a prožíváním. Lékaři, kteří nastupují do praxe, mají co dělat, aby zvládli svůj obor, a už jim, podle Pafka, nezbývá kapacita na psychologii.

„Dělal jsem si průzkum mezi studenty závěrečného ročníku medicíny a zjistil jsem, že o vlivu psychosociálních faktorů na vznik a průběh onemocnění se na fakultě nedozvěděli nic. Přitom nelze přehlédnout, že v chirurgii se psychický stav nemocného významně podílí na průběhu léčby a jejích výsledcích,“ uvedl profesor Pafko a doplnil pozorováním ze soukromého pokusu: vybraní studenti medicíny si nechali jemně poranit spodní ret. Hojení mělo znatelně horší a delší průběh u mediků, kteří právě procházeli stresem zkouškového období.

Nereflektování psychické a psychosomatické stránky léčebného procesu se odráží také v přístupu k pacientovi. „Úroveň empatie v českých nemocnicích je velmi nízká,“ shrnuje Pavel Pafko.

Profesor Komárek (1)

Psychosomatická konference 012

Profesor Pafko. Psychosomatická konference 026

To jde ruku v ruce s dalším nešvarem moderního lékařství, který Pafko nazývá defenzivní medicína.

„Původní myšlenka informovaného souhlasu je chránit pacienta, zvrtlo se to ale v to, že se jím chrání personál. Abych byl z obliga, že jsem něco zanedbal, všechno zaprotokoluju. Lékař se více věnuje papírům než pohledu na pacienta, a když přijde kontrola nebo audit do nemocnice, zajímá se opět jenom o papíry. Nejde se zeptat pacientů, jak se cítí a jak je o ně postaráno,“ říká profesor Pafko.

Nedostatky moderní chirurgie jsou o to palčivější, že ji provázejí již desetiletí, jak prokázal profesor Pafko ve své přednášce, kterou zakončil citáty z knihy Úvahy o chirurugii a chirurgovi, kterou Arnol Jirásek publikoval v roce 1937. Problémy necitlivého přístupu k pacientům a přílišného papírování řešil český chirurg již před osmdesáti lety.

16. konference psychosomatické medicíny: Psychosomatika v klinických oborech pokračuje přednáškami a workshopy až do soboty 11. června. Na konferenci se setkávají zájemci o psychosomatiku napříč obory: lékaři, psychologové, fyzioterapeuti. Cílem konference a pořádající Společnosti psychosomatické medicíny je vytvořit prostor pro nemocné i lékaře, ve kterém budou moci lépe porozumět bio-psycho-sociálním aspektům onemocnění a především onemocněním s chronickým průběhem a onemocněním s medicínsky nevysvětlitelnými symptomy, na kterých selhávají běžné léčebné postupy a kterých v populaci neustále přibývá.

Radek Pirkl