ROZHOVOR. S prezidentem nejvýznamnější světové organizace zaměřené na mechanismy a stroje (IFToMM) a odborníkem na zemětřesení Marcem Ceccarellim jsme hovořili o nedávném ničivém zemětřesení v Itálii i o tom, jakou roli hrají stroje v našich životech.
Nedávné silné zemětřesení v Itálii opět rozvířilo debatu o bezpečnosti italských budov. Jaká je situace v Itálii a změní se regule pro nově zakládané budovy?
V Itálii se tomu tématu dlouhodobě věnuje velká pozornost. Italská města jsou často velmi stará, pocházejí nezřídka ze středověku. Jejich budovy patří k historickým památkám, u kterých bezpečnost těžko zajistíte, je s tím spousta komplikací. Zemětřesení, které přišlo před pár dny, bylo velmi silné – 6,2 Richterovy stupnice. Proti tomu lze těžko zaopatřit i nové budovy. Situace je velmi čerstvá a nelze říci, zda se v italském stavebnictví na základě posledních událostí něco změní.
Kde jste byl v době zemětřesení, nezasáhlo vás?
Byl jsem doma, to je vzdušnou čarou asi 150 nebo 200 kilometrů od epicentra. Zemětřesení přišlo v noci, ležel jsem v posteli, která se pode mnou začala klepat, vzbudilo mě to. Hned mi došlo, o co jde. V mém městě byly cítit jen ty záchvěvy, k žádným škodám nedošlo.
Jste podruhé prezidentem nejvýznamnější světové organizace v oblasti teorie strojů a mechaniky, můžete nám říci, jaké má Česká republika z pohledu těchto oborů ve světě jméno?
Pověst České republiky je velmi dobrá. Jen namátkou, když se rozhlédnu, profesor Václavík, který konferenci spolu se mnou zahajuje, vede společnost VÚTS, která je po celém světě známá pro své stroje a zařízení provedené ve velmi vysoké kvalitě. Strojírenství má ve vaší zemi dlouhou tradici, je na čem stavět. Dokladem je i tato česká konference TMM, která vznikla už v roce 1973 a je ve světě nejstarší.
Nedůvěřujeme strojům až příliš, nesvěřujeme jim příliš ze svých životů?
To určitě ne. Stroje nás nemají nahradit, mají lidstvu pomáhat – to je základní koncept veškerého vývoje v robotice a automatizaci. To, co jsme potřebovali před 20 lety, není to, co potřebujeme teď. Vývoj technologií se vždy děje v interakci s člověkem. Pokud se chce lidstvo vyvíjet a dále uspokojovat své civilizační potřeby, nutně se neobejde bez dalších a stále dokonalejších strojů a technologií.
Děkujeme za krátký rozhovor.
| Profesor Marco Ceccarelli (*1958, Řím) |
Konferenci Theory of Machines and Mechanisms (TMM) 2016 pořádala ve dnech 6.–8. září 2016 katedra textilních a jednoúčelových strojů Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci pod záštitou Českého národního výboru International Federation for the Promotion of Mechanism and Machine Science (IFToMM), České společnosti pro mechaniku a VÚTS Liberec. Letošní ročník navázal na jedenáct konferencí organizovaných od roku 1973 v pravidelných čtyřletých intervalech.
Na konferenci přijelo 60 účastníků z celého světa: Indie, Německa, Pákistánu, Ruska, Slovenska, Japonska, Francie, Itálie (profesor Ceccarelli), Austrálie a Kazachstánu.
Odborný program konference se zabývá širokým rozsahem problémů zahrnujících teoretické i praktické poznatky z oblastí teorie strojů a mechanismů. Přednášky se týkaly zejména problémů analýzy a syntézy kloubových a vačkových mechanismů, dále problémů dynamiky strojů a mechanismů a oblastí mechatronických a robotických systémů.
V rámci konání konference se uskutečnilo také zasedání Technické komise Linkages and Mechanical Controls IFToMM a zasedání Národního výboru IFToMM.
Radek Pirkl
Za pomoc s tlumočením děkujeme Vojtěchu Vackovi.
.jpg)
Další články v rubrice
Germanista Pavel Novotný získal čestné uznání poroty Ceny Otokara Fischera
Pedagog a vedoucí katedry německého jazyka na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL Pavel Novotný obdržel významné Čestné uznání v rámci Ceny Otokara Fischera. Odborná porota složená z předních expertů na germano-bohemistiku ocenila...
Displej poháněný vačkami i rotor vrtulníku. Soutěž v 3D tisku zná vítěze
Elektromechanický čtyřmístný sedmi-segmentový displej, který k zobrazení čísel využívá netradičně vačkovou hřídel jako spalovací motor. Nápad, který nadchne každého technického fajnšmekra, spotřebuje podle autorů nápadu jen minimum elektřiny....
Kniha mezi designem a uměním: dva pohledy, jeden čtenářský zážitek
Jak vzniká kniha od prvního nápadu po finální vazbu? A proč má smysl věnovat úsilí papíru v době obrazovek? O svůj pohled na knihu se v libereckém kulturně-kreativním a komunitním centru Linserka podělily s posluchači grafická designérka Sára...
