Studenti Biomedicínského inženýrství fakulty zdravotnických studií navštívili firmu, která vyrábí kochleární implantáty, a kardiocentrum na innsbrucké klinice.
Exkurzi do Rakouska studenti druhého ročníku Biomedicínského inženýrství absolvovali jako součást výuky předmětu lékařské systémy, který vede Jana Vitvarová z fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií.
Dvoudenní exkurze začala 23. března ve firmě MED-EL, která je předním světovým výrobcem kochleárních implantátů, jež navracejí sluch lidem s vážným sluchovým deficitem. V Innsbrucku se nachází hlavní sídlo firmy, včetně vývojového a výrobního centra pro celý svět.
„Študenti sa zoznamovali s fungovaním a technickým prevedením implantátov, ktoré boli určené pre různe stupne a typy poškodenia sluchu, od chýbajúceho ušného bolca, cez poškodenie stredného a vnútorného ucha až po implantát zavedený rovno do mozgu pri poruche sluchového nervu. Odborné prezentácie poodkryli aj nové stratégie pri spracovaní akustického signálu umožňujúce pacientom nielen lepšie rozumieť hovorenému slovu ale i vnímať hudbu. Vďaka preskleniu sterilných vývojových a výrobných pracovisk mali študenti možnosť vidieť aj reálnu výrobu implantátov,“ říká Jana Vitvarová, která své studenty doprovázela.
Kochleárním implantátům se i díky technologickému vývoji daří, firma v současnosti staví v Innsbrucku druhou výrobní halu.
„Výroba složitých zařízení je téměř celá ruční, s minimem automatizace. Jedná se o velmi malé součástky, které je přitom potřeba osadit a montovat naprosto přesně,“ říká jeden z účastníků exkurze Lukáš Müller, student Biomedicínského inženýrství.
Jak se kochleární implantát zavádí do ucha, to si mohli naši studenti vyzkoušet tentýž den v interaktivním muzeu zvuku Audioversum. Ve dvou patrech nabitých exponáty se také mohou návštěvníci vcítit do role operatéra. „Na modelu vnitřního ucha jsme si mohli vyzkoušet, jak se operativně do kochley zavádí elektroda, která je napojena přímo na příslušné centrum v mozku,“ popisuje Lukáš.
Druhý den liberečtí studenti navštívili dětské kardiocentrum innsbrucké nemocnice ze sítě Tirol Kliniken. Seznámili se zde především s tím, jak fungují tamní nemocniční informační systém a aplikace.
„Pacient dostane na příjmu nálepky s identifikačními údaji a čárovými kódy. Na jednotlivých odděleních, kterými pak v rámci vyšetření prochází, si lékař jednoduše načte kód pacienta a má o něm všechny potřebné informace,“ říká Lukáš Müller a pokračuje: „Odpadá tak opakované vyplňování formulářů a přenášení zpráv, výsledků rentgenů, EKG, CT a dalších vyšetření. Vše je v jedné databázi, která je přístupná nejen v rámci jedné kliniky, ale i mezi nemocnicemi.“
„Integrácia v medicínskom prostredí zahŕňa vždy veľké množstvo různorodých systémov, obrovské množstvá textových i obrazových dat spolu s výsokými nárokmi na bezpečnosť a ochranu osobných údajov. Bolo preto zaujímavé vidieť ako k nej pristupujú na jednej z najlepšie technologicky vybavených kliník v Rakúsku,“ doplňuje Jana Vitvarová, která také na závěr exkurze studenty provedla po městě, ve kterém několik let žila.
„Z profesního hlediska to byla přínosná exkurze. Například informačními systémy v nemocnici a jejich propojením s aplikacemi jsme se ve škole několikrát zabývali a můžeme to alespoň porovnat s českou praxí. Projít si výrobu kochleárních implantátů také stálo za to. Sluch je jediný smysl, který dokáže medicína díky tomuto prostředku alespoň částečně nahradit,“ uzavírá Lukáš Müller, který chce letos studia na fakultě zdravotnických studií dokončit a najít si místo ideálně na kardiologii.
„Byl jsem na praxi na kardiocentru v liberecké nemocnici a dobře se seznámil s chodem podobného oddělení. Potřebují tam odborníky z našeho oboru, kteří asistují lékařům při některých typech zákroků, udržují v provozu nákladné přístrojové vybavení, programují a kontrolují kardiostimulátory apod. Bavilo by mě to,“ uzavírá Lukáš.
Radek Pirkl
Další články v rubrice

Projekt LIFEPOPWAT získal od Evropské komise titul v sekci cirkulární ekonomika a kvalita života
Projekt LIFEPOPWAT na čištění odpadních vod, které vytékají ze starých skládek pesticidních látek, funguje na lokalitě v Česku a Polsku a čistí toxické vody se skoro 100% účinností. Teď výsledky projektu, který se zrodil na CXI TUL, ocenila...

TUL pomáhá obnovit poutní cestu k ikonické japonské svatyni
Jako vstal bájný pták Fénix z popela, podobně má rozkvést zanedbané okolí poutní cesty k nejdůležitější šintoistické svatyni v japonské Ise. Na obnově místa s více než tisíciletou tradicí se budou podílet vedoucí projektu ISE Fenix z fakulty...

Sekce defense je strategická také pro TUL. Vystavovali jsme na veletrhu IDET 2025
Autonomní platformu pro dopravu nákladu ve složitém terénu a nanopistoli jsme představili na největším tuzemském veletrhu obranné a bezpečností techniky IDET 2025 na brněnském výstavišti.