ROZHOVOR s děkany Plívou a Lenfeldem pro UNIVERSITAS. Měly by vysoké školy vyjít zaměstnavatelům vstříc a připravovat jim absolventy technických oborů na míru? Vyplatí se pokračovat ve studiu, když i bakalář dostane ve firmě nástupní plat, který ani nestačí utratit? Absolvent je chlouba vysoké školy, ale i poptávaná „komodita“ ve firmách. V rozhovoru pro magazín vysokých škol Universitas se tímto tématem zabývají děkan Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL Zdeněk Plíva a děkan Fakulty strojní TUL Petr Lenfeld.
Z rozhovoru Absolventy šité firmám na míru? To by technické fakulty dělat neměly vybíráme krátký úryvek:
Proč dnešní studenti neumí matematiku a proč jich jde tak málo na techniku?
Plíva: Kladu si tyto otázky i s kolegy na fakultě často. Jsou to spojité nádoby. Studenti se nehlásí na technické obory právě proto, že na střední škole bojovali s matematikou a fyzikou. Možná jde o průvodní jev této generace, svou roli tu však hrají množství vysokých škol i média. Takzvané celebrity v nich neváhají prezentovat, že šly studovat netechnickou školu, protože tam není matika. A z nich se stávají vzory – ne z těch, kteří studovali pět let techniku a vytvářejí úžasná díla třeba v konstrukční kanceláři nebo jako programátoři. Ti se do médií obvykle nedostanou.
Lenfeld: Je patrné, že nejenom na středních školách, ale už i na základních školách vzniká určitý „odpor“ k těmto předmětům. Když pak maturanti zjistí, že na strojní fakultě máme několik matematik, fyziku, mechaniku, tak většina z nich půjde studovat jinam. Netechnických oborů je spousta, stále vznikají nové a titul tam student může také získat.
Plyne z toho však velké nebezpečí. Stárnou a odcházejí lékaři, odcházejí a nejsou tu učitelé, to se už všeobecně ví. Ale odcházejí i strojaři, schopní praktici, kteří, expresivně řečeno, drží český průmysl nad vodou. Jenom se o tom možná tolik nemluví, protože průmysl, na rozdíl od školství nebo zdravotnictví, není státní, ale ta krize odlivu odborníků už nadešla. Ptám se, co bude potom s českým průmyslem a českou ekonomikou, až dnešní padesátníci, a tedy silné „Husákovy“ ročníky z firem odejdou? Kdo je nahradí?
…
Celý rozhovor čtěte v magazínu vysokých škol Universitas.
-red-
Další články v rubrice
Kde dávají dotace EU smysl? TV NOVA i ministerstvo si jako příklad vybraly projekt autonomní plošiny AnteTUL
Česká republika je v EU právě 20 let a za tu dobu načerpala více jak bilion korun na dotacích. Příklady toho, kde byly peníze z evropských fondů dobře využity, hledala jak redakce TV Nova do série Naše Evropa, tak ministerstvo pro místní rozvoj...
KyberRobot – kreativitou napěchovaná soutěž. Roboty zavlažovaly skleník nebo hrály stolní fotbal
Malý, ale plně automatizovaný skleník, který měří teplotu, tlak, vzdušnou vlhkost i vlhkost půdy a sám dokáže podmínky rostlinám upravovat. Důmyslné zařízení vymysleli a sestrojili žáci základní školy. Jedná se o jeden z projektů, který ocenila...
»Afrika vás změní.« Aneb když liberečtí studenti učí v Tanzanii zdravovědu i podnikání
Učit děti v zapadlé africké vesnici zdravovědu, tamní pedagogy zase týmovou spolupráci a dostat za to jen úsměv a dobrý pocit. Nebo vlastně víc. Změněný život. S touto nehmotnou, ale o to větší odměnou, se vrátili z měsíční dobrovolnické mise v...