V roce 1969 se Karel Kryl rozhodl emigrovat. Usadil se v Bavorsku a i tam psal pro nás svá sdělení svou nádhernou češtinou. Nejprve externě, později jako zaměstnanec pracoval v rozhlasové stanici Svobodná Evropa.
Emigraci chápal jako zoufalé útěky bez možného návratu alespoň v tu chvíli. Útěky často vynucené mocí bez dobrovolného rozhodnutí. Emigrace jako utíkání vnitřní či vnější. My, kteří jsme ji nezažili, však stěží pochopíme, co všechno emigrace obnáší. Co emigrant musí zažít, prožít, co se musí naučit, o co všechno přijde a s čím vším musí žít. Jak tedy pochopit a rozumět lidem, kteří ji zažili? Píseň Martina nám malinký kousek světa v exilu přibližuje. Mnohem novější píseň Písničkářský bacil se k emigraci vyjadřuje naopak s humorným nadhledem.
Martina
…
Ač je to jenom dvě stě kilometrů nebo ještě blíže
a zbývá už jen duše k proclení,
na politickém barometru setrvalá níže,
a dokud trvá, svět se nezmění!
…
Svět dává nerad, Martino,
zadarmo nebo lacino,
však poznáš s lety.
Že čas i kámen rozhlodá
a poušť, když jednou zřídlo dá,
rozkvetou květy.
...
Po Karlu Krylovi z Československa postupně odešli Svatopluk Karásek (Švýcarsko), Pavel Zajíček (Švédsko, USA), Vratislav Brabenec (Kanada), Zbyněk Benýšek (Rakousko), Zdeněk Vokatý (Rakousko), Dáša Vokatá (Rakousko), Miroslav Skalický (Rakousko), Jan Pelc (Francie), Jaroslav Hutka (Holandsko) nebo Vlasta Třešňák (Švédsko, Německo). Svým odchodem ovšem ranili některé ze svých soukmenovců, kteří zůstali ve vlasti. Nejvíce asi Martina Jirouse. Akce na mlýně u Čárlího Soukupa v Alsasku byla jednou z příležitostí ke společným setkáním českých emigrantů.
Písničkářský bacil
...
Jó, Gusta křikl: Hrom aby to bacil,
rozmoh se tu nakažlivý písničkářský bacil!
Vod tý nákazy nepomůžou zákazy,
poradím se s Vasilem, co počít s bacilem.
...
POSLECHNI SI: Písničkářský bacil
Cyklus u příležitosti připomenutí 30 let od sametové revoluce připravují:
Klára Císařová, přímá účastnice listopadového dění 1989 na VŠST v Liberci
a Jan Šembera, předseda Akademického senátu TUL.
Fotografie k cyklu pořídil Milan Drahoňovský a budou součástí chystané publikace "Liberec 89, sametová revoluce".
Další články v rubrice
Po padesáti letech se vrátili tam, kde to všechno začalo
Před padesáti lety opouštěli tehdejší Vysokou školu strojní a textilní v Liberci jako čerství inženýři. V rukou drželi diplom a před sebou měli profesní i osobní život a svět, který vypadal úplně jinak než dnes. Letos se na svoji domovskou...
Studenti změnili náměstí v obývací pokoj a propojili Liberec u jednoho stolu
Rozlehlý prostřený jídelní stůl plný donesených dobrot a k němu si mohl přisednout kdokoli, kdo šel zrovna po náměstí před libereckou radnicí. Pokud překonal ostych, zapojil se do studentského experimentu, který zkoumal, zda lze uprostřed města...
Proměny Liberce i Černý jestřáb. Vyšlo nové číslo Fontes Nissae
Jak se proměňoval Liberec, jaké příběhy ukrývá valdštejnské panství Návarov nebo čím je výjimečné Železnobrodské sklo? Odpovědi nabízí nové číslo recenzovaného časopisu Fontes Nissae – Prameny Nisy, který vydává katedra historie Fakulty...
