V roce 1969 se Karel Kryl rozhodl emigrovat. Usadil se v Bavorsku a i tam psal pro nás svá sdělení svou nádhernou češtinou. Nejprve externě, později jako zaměstnanec pracoval v rozhlasové stanici Svobodná Evropa.
Emigraci chápal jako zoufalé útěky bez možného návratu alespoň v tu chvíli. Útěky často vynucené mocí bez dobrovolného rozhodnutí. Emigrace jako utíkání vnitřní či vnější. My, kteří jsme ji nezažili, však stěží pochopíme, co všechno emigrace obnáší. Co emigrant musí zažít, prožít, co se musí naučit, o co všechno přijde a s čím vším musí žít. Jak tedy pochopit a rozumět lidem, kteří ji zažili? Píseň Martina nám malinký kousek světa v exilu přibližuje. Mnohem novější píseň Písničkářský bacil se k emigraci vyjadřuje naopak s humorným nadhledem.
Martina
…
Ač je to jenom dvě stě kilometrů nebo ještě blíže
a zbývá už jen duše k proclení,
na politickém barometru setrvalá níže,
a dokud trvá, svět se nezmění!
…
Svět dává nerad, Martino,
zadarmo nebo lacino,
však poznáš s lety.
Že čas i kámen rozhlodá
a poušť, když jednou zřídlo dá,
rozkvetou květy.
...
Po Karlu Krylovi z Československa postupně odešli Svatopluk Karásek (Švýcarsko), Pavel Zajíček (Švédsko, USA), Vratislav Brabenec (Kanada), Zbyněk Benýšek (Rakousko), Zdeněk Vokatý (Rakousko), Dáša Vokatá (Rakousko), Miroslav Skalický (Rakousko), Jan Pelc (Francie), Jaroslav Hutka (Holandsko) nebo Vlasta Třešňák (Švédsko, Německo). Svým odchodem ovšem ranili některé ze svých soukmenovců, kteří zůstali ve vlasti. Nejvíce asi Martina Jirouse. Akce na mlýně u Čárlího Soukupa v Alsasku byla jednou z příležitostí ke společným setkáním českých emigrantů.
Písničkářský bacil
...
Jó, Gusta křikl: Hrom aby to bacil,
rozmoh se tu nakažlivý písničkářský bacil!
Vod tý nákazy nepomůžou zákazy,
poradím se s Vasilem, co počít s bacilem.
...
POSLECHNI SI: Písničkářský bacil
Cyklus u příležitosti připomenutí 30 let od sametové revoluce připravují:
Klára Císařová, přímá účastnice listopadového dění 1989 na VŠST v Liberci
a Jan Šembera, předseda Akademického senátu TUL.
Fotografie k cyklu pořídil Milan Drahoňovský a budou součástí chystané publikace "Liberec 89, sametová revoluce".
Další články v rubrice
Naši akademici uspěli v soutěži Kniha roku Libereckého kraje
Hned dva naši akademici uspěli v soutěži Kniha roku Libereckého kraje. V prostorách zrekonstruované knihovny Severočeského muzea převzali ocenění básník a germanista Pavel Novotný a historička umění Anna Habánová. Bodovali jak na poli beletrie,...
Začaly volby do Akademického senátu TUL. Podívejte se, koho a kde volit.
Na Technické univerzitě v Liberci začaly volby, z nichž vzejde nový Akademický senát TUL pro funkční období 2026–2029. Studenti i akademici tak mají v těchto dnech přímou možnost rozhodnout o tom, kdo je bude v příštích letech zastupovat....
Hrozí nám éra „pouhých uživatelů“ a ne vývojářů? Varování z konference Právo a vzdělávání
Česko stojí před zásadním zlomem. Pokud neobnovíme zájem mladých lidí o technické obory, můžeme přijít o svou historickou konkurenční výhodu v průmyslu, inovacích i bezpečnosti. Na konferenci „Právo a vzdělávání“, pořádané Ekonomickým deníkem a...
