Deset týdnů s Karlem Krylem. Díl III – Karel Kryl byl odejit

f456 - kopie.jpg
Kryl hraje v Liberci 6. 12. 1989. Foto: Milan Drahoňovský

V roce 1969 se Karel Kryl rozhodl emigrovat. Usadil se v Bavorsku a i tam psal pro nás svá sdělení svou nádhernou češtinou. Nejprve externě, později jako zaměstnanec pracoval v rozhlasové stanici Svobodná Evropa.

Emigraci chápal jako zoufalé útěky bez možného návratu alespoň v tu chvíli. Útěky často vynucené mocí bez dobrovolného rozhodnutí. Emigrace jako utíkání vnitřní či vnější. My, kteří jsme ji nezažili, však stěží pochopíme, co všechno emigrace obnáší. Co emigrant musí zažít, prožít, co se musí naučit, o co všechno přijde a s čím vším musí žít. Jak tedy pochopit a rozumět lidem, kteří ji zažili? Píseň Martina nám malinký kousek světa v exilu přibližuje. Mnohem novější píseň Písničkářský bacil se k emigraci vyjadřuje naopak s humorným nadhledem.

Martina

Ač je to jenom dvě stě kilometrů nebo ještě blíže

a zbývá už jen duše k proclení,

na politickém barometru setrvalá níže,

a dokud trvá, svět se nezmění!

Svět dává nerad, Martino,

zadarmo nebo lacino,

však poznáš s lety.

Že čas i kámen rozhlodá

a poušť, když jednou zřídlo dá,

rozkvetou květy.

...

POSLECHNI SI: Martina

Po Karlu Krylovi z Československa postupně odešli Svatopluk Karásek (Švýcarsko), Pavel Zajíček (Švédsko, USA), Vratislav Brabenec (Kanada), Zbyněk Benýšek (Rakousko), Zdeněk Vokatý (Rakousko), Dáša Vokatá (Rakousko), Miroslav Skalický (Rakousko), Jan Pelc (Francie), Jaroslav Hutka (Holandsko) nebo Vlasta Třešňák (Švédsko, Německo). Svým odchodem ovšem ranili některé ze svých soukmenovců, kteří zůstali ve vlasti. Nejvíce asi Martina Jirouse. Akce na mlýně u Čárlího Soukupa v Alsasku byla jednou z příležitostí ke společným setkáním českých emigrantů.

Písničkářský bacil

...

Jó, Gusta křikl: Hrom aby to bacil,

rozmoh se tu nakažlivý písničkářský bacil!

Vod tý nákazy nepomůžou zákazy,

poradím se s Vasilem, co počít s bacilem.

...

POSLECHNI SI: Písničkářský bacil

Cyklus u příležitosti připomenutí 30 let od sametové revoluce připravují:

Klára Císařová, přímá účastnice listopadového dění 1989 na VŠST v Liberci

a Jan Šembera, předseda Akademického senátu TUL.

Fotografie k cyklu pořídil Milan Drahoňovský a budou součástí chystané publikace "Liberec 89, sametová revoluce".

Další články v rubrice

IMG_8769-2.jpg

Škatulka se rozrůstá: chystáme dětskou skupinu

Univerzitní mateřská škola Škatulka připravuje vznik dětské skupiny. Pojme až dvanáct dětí a přijímat bude od dvou let věku. Sídlit bude v prostorách nynějšího Dětského koutku TUL v budově P v Komenského ulici, které během následujících měsíců...

23. 3. 2026 | Univerzita | 708

Spouštíme projekt, který pomůže rozpohybovat mládež v kraji

Liberecký kraj ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci podpoří fyzickou aktivitu mládeže v regionu a společně chtějí rozpohybovat mládež v kraji. Projekt s názvem Aktivní škola se zaměřuje na základní a střední školy a kraj jej podpoří...

23. 3. 2026 | Sport | 584

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

2026 - Ples TUL (YouNMeHub) (747).jpg

Ples TUL 2026: noblesní večer poprvé s novým rektorem

Do posledního místa zaplněný sál, tanec bez přestávky a energie, která vydržela až do pozdních nočních hodin. Takový byl letošní Ples TUL – pojďte se s námi ohlédnout za noblesní událostí, kterou poprvé uvedl nový rektor Aleš Kocourek, a...

20. 3. 2026 | Univerzita | 2 022