V roce 1969 se Karel Kryl rozhodl emigrovat. Usadil se v Bavorsku a i tam psal pro nás svá sdělení svou nádhernou češtinou. Nejprve externě, později jako zaměstnanec pracoval v rozhlasové stanici Svobodná Evropa.
Emigraci chápal jako zoufalé útěky bez možného návratu alespoň v tu chvíli. Útěky často vynucené mocí bez dobrovolného rozhodnutí. Emigrace jako utíkání vnitřní či vnější. My, kteří jsme ji nezažili, však stěží pochopíme, co všechno emigrace obnáší. Co emigrant musí zažít, prožít, co se musí naučit, o co všechno přijde a s čím vším musí žít. Jak tedy pochopit a rozumět lidem, kteří ji zažili? Píseň Martina nám malinký kousek světa v exilu přibližuje. Mnohem novější píseň Písničkářský bacil se k emigraci vyjadřuje naopak s humorným nadhledem.
Martina
…
Ač je to jenom dvě stě kilometrů nebo ještě blíže
a zbývá už jen duše k proclení,
na politickém barometru setrvalá níže,
a dokud trvá, svět se nezmění!
…
Svět dává nerad, Martino,
zadarmo nebo lacino,
však poznáš s lety.
Že čas i kámen rozhlodá
a poušť, když jednou zřídlo dá,
rozkvetou květy.
...
Po Karlu Krylovi z Československa postupně odešli Svatopluk Karásek (Švýcarsko), Pavel Zajíček (Švédsko, USA), Vratislav Brabenec (Kanada), Zbyněk Benýšek (Rakousko), Zdeněk Vokatý (Rakousko), Dáša Vokatá (Rakousko), Miroslav Skalický (Rakousko), Jan Pelc (Francie), Jaroslav Hutka (Holandsko) nebo Vlasta Třešňák (Švédsko, Německo). Svým odchodem ovšem ranili některé ze svých soukmenovců, kteří zůstali ve vlasti. Nejvíce asi Martina Jirouse. Akce na mlýně u Čárlího Soukupa v Alsasku byla jednou z příležitostí ke společným setkáním českých emigrantů.
Písničkářský bacil
...
Jó, Gusta křikl: Hrom aby to bacil,
rozmoh se tu nakažlivý písničkářský bacil!
Vod tý nákazy nepomůžou zákazy,
poradím se s Vasilem, co počít s bacilem.
...
POSLECHNI SI: Písničkářský bacil
Cyklus u příležitosti připomenutí 30 let od sametové revoluce připravují:
Klára Císařová, přímá účastnice listopadového dění 1989 na VŠST v Liberci
a Jan Šembera, předseda Akademického senátu TUL.
Fotografie k cyklu pořídil Milan Drahoňovský a budou součástí chystané publikace "Liberec 89, sametová revoluce".
Další články v rubrice
Více studentů, tisíce hodin praxe navíc. CAREer Day hledal cestu
Jak trefit žílu pod tlakem, nenechat se rozhodit na urgentním příjmu nebo co v nemocničním slangu znamená „kulich“ se studenti v lavicích nenaučí. Musí do ostré praxe. Letošní CAREer Day na TUL ukázal, že o budoucí sestry, záchranáře,...
Spouštíme projekt, který pomůže rozpohybovat mládež v kraji
Liberecký kraj ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci podpoří fyzickou aktivitu mládeže v regionu a společně chtějí rozpohybovat mládež v kraji. Projekt s názvem Aktivní škola se zaměřuje na základní a střední školy a kraj jej podpoří...
TUL posiluje vědecko‑technologické propojení s Tchaj-wanem
Výměna studentů, ale i vědecké projekty zaměřené na environmentální technologie, pokročilé materiály, chytré textilie i polovodiče – právě v těchto klíčových odvětvích se otevírají nové příležitosti spolupráce mezi Technickou univerzitou v Liberci...