V roce 1969 se Karel Kryl rozhodl emigrovat. Usadil se v Bavorsku a i tam psal pro nás svá sdělení svou nádhernou češtinou. Nejprve externě, později jako zaměstnanec pracoval v rozhlasové stanici Svobodná Evropa.
Emigraci chápal jako zoufalé útěky bez možného návratu alespoň v tu chvíli. Útěky často vynucené mocí bez dobrovolného rozhodnutí. Emigrace jako utíkání vnitřní či vnější. My, kteří jsme ji nezažili, však stěží pochopíme, co všechno emigrace obnáší. Co emigrant musí zažít, prožít, co se musí naučit, o co všechno přijde a s čím vším musí žít. Jak tedy pochopit a rozumět lidem, kteří ji zažili? Píseň Martina nám malinký kousek světa v exilu přibližuje. Mnohem novější píseň Písničkářský bacil se k emigraci vyjadřuje naopak s humorným nadhledem.
Martina
…
Ač je to jenom dvě stě kilometrů nebo ještě blíže
a zbývá už jen duše k proclení,
na politickém barometru setrvalá níže,
a dokud trvá, svět se nezmění!
…
Svět dává nerad, Martino,
zadarmo nebo lacino,
však poznáš s lety.
Že čas i kámen rozhlodá
a poušť, když jednou zřídlo dá,
rozkvetou květy.
...
Po Karlu Krylovi z Československa postupně odešli Svatopluk Karásek (Švýcarsko), Pavel Zajíček (Švédsko, USA), Vratislav Brabenec (Kanada), Zbyněk Benýšek (Rakousko), Zdeněk Vokatý (Rakousko), Dáša Vokatá (Rakousko), Miroslav Skalický (Rakousko), Jan Pelc (Francie), Jaroslav Hutka (Holandsko) nebo Vlasta Třešňák (Švédsko, Německo). Svým odchodem ovšem ranili některé ze svých soukmenovců, kteří zůstali ve vlasti. Nejvíce asi Martina Jirouse. Akce na mlýně u Čárlího Soukupa v Alsasku byla jednou z příležitostí ke společným setkáním českých emigrantů.
Písničkářský bacil
...
Jó, Gusta křikl: Hrom aby to bacil,
rozmoh se tu nakažlivý písničkářský bacil!
Vod tý nákazy nepomůžou zákazy,
poradím se s Vasilem, co počít s bacilem.
...
POSLECHNI SI: Písničkářský bacil
Cyklus u příležitosti připomenutí 30 let od sametové revoluce připravují:
Klára Císařová, přímá účastnice listopadového dění 1989 na VŠST v Liberci
a Jan Šembera, předseda Akademického senátu TUL.
Fotografie k cyklu pořídil Milan Drahoňovský a budou součástí chystané publikace "Liberec 89, sametová revoluce".
Další články v rubrice
Za devět měsíců ovládli češtinu a míří ke studiu na TUL
Přijeli v září a neuměli česky ani slovo. Teď, po devíti měsících tvrdé dřiny, stojí třicet zahraničních studentů a studentek před finální výzvou. Úspěšně zakončili roční intenzivní kurz jazykové a odborné přípravy pro cizince a před sebou mají...
TUL se stává centrem sociální ekonomiky v regionu. Pomůže rozvíjet „byznys s duší“
Firmy, které chtějí podnikat společensky odpovědně, i lidé se zdravotním či sociálním znevýhodněním budou mít v Libereckém kraji novou odbornou oporu. Technická univerzita v Liberci se stává klíčovým partnerem při rozvoji sociální ekonomiky v...
Malí vědci na TUL po letech opět zažili opravdové promoce
Odchytávali klíšťata v univerzitním areálu a zkoumali je, programovali hry nebo stavěli rakety. V sobotu pak zaplnili aulu Technické univerzity v Liberci a jako opravdoví vysokoškoláci si došli pro diplomy. Celkem 156 dětí a teenagerů od 7 do 19...
