V roce 1969 se Karel Kryl rozhodl emigrovat. Usadil se v Bavorsku a i tam psal pro nás svá sdělení svou nádhernou češtinou. Nejprve externě, později jako zaměstnanec pracoval v rozhlasové stanici Svobodná Evropa.
Emigraci chápal jako zoufalé útěky bez možného návratu alespoň v tu chvíli. Útěky často vynucené mocí bez dobrovolného rozhodnutí. Emigrace jako utíkání vnitřní či vnější. My, kteří jsme ji nezažili, však stěží pochopíme, co všechno emigrace obnáší. Co emigrant musí zažít, prožít, co se musí naučit, o co všechno přijde a s čím vším musí žít. Jak tedy pochopit a rozumět lidem, kteří ji zažili? Píseň Martina nám malinký kousek světa v exilu přibližuje. Mnohem novější píseň Písničkářský bacil se k emigraci vyjadřuje naopak s humorným nadhledem.
Martina
…
Ač je to jenom dvě stě kilometrů nebo ještě blíže
a zbývá už jen duše k proclení,
na politickém barometru setrvalá níže,
a dokud trvá, svět se nezmění!
…
Svět dává nerad, Martino,
zadarmo nebo lacino,
však poznáš s lety.
Že čas i kámen rozhlodá
a poušť, když jednou zřídlo dá,
rozkvetou květy.
...
Po Karlu Krylovi z Československa postupně odešli Svatopluk Karásek (Švýcarsko), Pavel Zajíček (Švédsko, USA), Vratislav Brabenec (Kanada), Zbyněk Benýšek (Rakousko), Zdeněk Vokatý (Rakousko), Dáša Vokatá (Rakousko), Miroslav Skalický (Rakousko), Jan Pelc (Francie), Jaroslav Hutka (Holandsko) nebo Vlasta Třešňák (Švédsko, Německo). Svým odchodem ovšem ranili některé ze svých soukmenovců, kteří zůstali ve vlasti. Nejvíce asi Martina Jirouse. Akce na mlýně u Čárlího Soukupa v Alsasku byla jednou z příležitostí ke společným setkáním českých emigrantů.
Písničkářský bacil
...
Jó, Gusta křikl: Hrom aby to bacil,
rozmoh se tu nakažlivý písničkářský bacil!
Vod tý nákazy nepomůžou zákazy,
poradím se s Vasilem, co počít s bacilem.
...
POSLECHNI SI: Písničkářský bacil
Cyklus u příležitosti připomenutí 30 let od sametové revoluce připravují:
Klára Císařová, přímá účastnice listopadového dění 1989 na VŠST v Liberci
a Jan Šembera, předseda Akademického senátu TUL.
Fotografie k cyklu pořídil Milan Drahoňovský a budou součástí chystané publikace "Liberec 89, sametová revoluce".
Další články v rubrice
Displej poháněný vačkami i rotor vrtulníku. Soutěž v 3D tisku zná vítěze
Elektromechanický čtyřmístný sedmi-segmentový displej, který k zobrazení čísel využívá netradičně vačkovou hřídel jako spalovací motor. Nápad, který nadchne každého technického fajnšmekra, spotřebuje podle autorů nápadu jen minimum elektřiny....
Volby skončily, TUL má nový Akademický senát pro období 2026–2029
Volební urny se uzavřely, hlasy jsou sečteny a Technická univerzita v Liberci zná jména těch, kteří budou v příštích třech letech zásadním způsobem spolurozhodovat o jejím směřování, rozpočtu i budoucnosti. Z napínavého univerzitního hlasování...
Žádné přebíhání mezi předměty. Poprvé vyzkoušíme blokovou výukou
Zcela inovativní koncept blokové výuky čeká od příštího akademického roku studující nového navazujícího magisterského programu Ochrana přírody a životního prostředí. Tento systém vedení výuky, kdy se studenti budou vždy po nějaký čas intenzivně...
