Až milionkrát zvětší zkoumaný vzorek. A nabídne rozlišení na úrovni nanometrů. Nejmodernější rastrovací elektronový mikroskop (SEM) Tescan Mira 3 nyní začíná sloužit na naší fakultě strojní.
Katedra strojírenské technologie tento mikroskop třetí generace za pět milionů korun pořídila ze svých investičních prostředků. Předpokládá se však, že mikroskop budou využívat výzkumné týmy nejen z fakulty strojní (FS), ale z celé univerzity.
Špičkové zařízení je vybaveno také chemickou mikroanalýzou Ultim Max 65 od firmy Oxford Instruments a bude sloužit například charakterizaci kovů, slitin, keramiky, kompozitů, k výzkumu struktur a také v nich obsažených částic. Zkoumat tisícinásobně zvětšené povrchy budou moci i studenti doktorských nebo navazujících magisterských studijních programů.
Nový mikroskop předčí ve svých funkcích starší typ rastrovacího mikroskopu Tescan Vega 3 SBH, který má katedra materiálu k dispozici od roku 2013. „Nový mikroskop má zejména velkou komoru a lze pozorovat vzorky s rozměry do sta milimetrů. Novější technologie tvorby elektronů při použití ultra vysokého vakua umožňuje těmto mikroskopům běžně zvětšovat v rozmezí od deseti do tří set tisíc, v případě ideálních vzorků až do maximálního zvětšení jednoho milionu,“ popsal jednu z výhod nového mikroskopu Martin Švec z katedry strojírenské technologie.
„Tento mikroskop nám dává nové možnosti a umožňuje rozšířit portfolio vzorků. Za velkou výhodu považuji to, že se do komory vejdou mnohem větší vzorky. Dosud jsme mívali s rozměry zkoumaných vzorků problémy a museli jsme je upravovat,“ doplnil Pavel Hanus z katedry materiálů.
Pomocí chemické mikroanalýzy je možné například zjistit, jak vzájemně prostupují prvky u difuzních svarů dvou různých slitin kovů. Nebo odhalit, jak jsou různé materiály odolné vůči oxidaci.
Na snímku v galerii vědci zkoumají vzorky vystavené vysokoteplotní oxidaci v roztavené sklovině při teplotě 900° Celsia po dobu 500 hodin. Tato měření povedou ke zjištění mechanismu koroze nebo oxidace jednotlivých materiálů, které mohou pomoci ve sklářství. „Na elektronovém rastrovacím mikroskopu je vidět, jak oxidace vstupuje do povrchu. Zjistíme, jaké tam vznikají oxidy, jak kyslík reaguje s lavesovými fázemi a jaké jsou produkty této oxidace. Musíme jen najít místo, kde jsou oxidy dostatečně velké, abychom je mohli změřit. Dá to představu o tom, jaké prvky a jaké oxidy se tam vyskytují,“ popsal jedno z prvních zjišťování na novém mikroskopu Adam Hotař z katedry materiálů FS. „Jednoduše řečeno budeme vědět, k jakým tam dochází reakcím a jak jsou jednotlivé materiály odolné vůči oxidacím,“ doplnil doktor Hotař.
„Nový mikroskop by měl pracovníkům katedry a potažmo i celé fakulty pomoci jak v rozvoji jednotlivých výzkumných programů a kvalitnější prezentaci výsledků ve formě publikací, tak také k získání dalších národních a hlavně mezinárodních VaV projektů (výzkum a vývoj),“ přiblížil vedoucí katedry strojírenské technologie FS Jaromír Moravec a dodal: „Se stávajícím přístrojovým vybavením katedry a také díky novému mikroskopu jsme nyní schopni poskytovat ucelené analýzy v oblasti technologicko-materiálového výzkumu a stáváme se tak mnohem zajímavějším partnerem pro průmyslovou sféru i pro výzkumné organizace.“
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Oblečení, které myslí na budoucnost
Představte si oděv, který v sobě propojuje vědu, inovativnost, design i maximální udržitelnost a ohleduplnost k přírodě v celém životním cyklu. To vše v sobě skloubila Eco-Clothing Collection – výsledek výzkumného projektu, na kterém rok pracovala...
Přes hranice za vědou: konference ACC představila na TUL nové vize
Technická univerzita v Liberci hostila ve dnech 3.–4. září druhý ročník konference Akademického koordinačního střediska (ACC), jež sdružuje šest vysokých škol z příhraničního trojzemí Česka, Polska a Saska. Hlavním tématem setkání, které se konalo...
Naše vědkyně bodovaly v soutěži Falling Walls Lab
Třetí místo a speciální cenu Womans for inovations získaly vědkyně univerzitního ústavu CXI Pavlína Konopáčová a Karolína Morávková v českém výběru soutěže Falling Walls Lab. Obě naše vědkyně se utkaly se třinácti mladými vědci a inovátory z celé...
