Úvod > Rubriky > Univerzita > Po rekonstrukci budova T opět ožívá univerzitním ruchem

Po rekonstrukci budova T opět ožívá univerzitním ruchem

V roce 1953 to byla první budova, kterou univerzita postavila. Na stavbě vysokoškolské koleje tehdy pomáhali s lopatami a zednickými lžícemi také první studenti. Nyní se zrekonstruovaná budova T v Třebízského ulici opět probouzí k univerzitnímu životu. Zázemí v ní našly těžké i čisté laboratoře a také přístroje za miliony korun.

Klimakomora a CT se stěhovaly ještě během rekonstrukce

„V budově jsou situovány lehké i těžké laboratoře, učebny a kanceláře. Prostory budovy T využije pět našich fakult, bude zde sídlit celé jedno oddělení univerzitního výzkumného ústavu CxI i některá rektorátní pracoviště. Je to tedy celouniverzitní budova, která bude, doufám, živá, a nebude v konfliktu s okolními vilami,“ říká Radek Suchánek, prorektor TUL pro rozvoj.

Našly zde místo také čisté laboratoře, které univerzita dosud neměla. Provozovat je bude fakulta zdravotnických studií a také katedra chemie fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické. Tyto laboratoře nabídnou našim výzkumníkům a studentům možnost práce ve vysoce sterilním prostředí.

Novinkou zrekonstruované budovy je i několik unikátních přístrojů, které zde našly svůj domov. Například nové CT pro polymery a kompozity za 14 milionů korun, které bude provozovat fakulta strojní. Hned vedle má fakulta klimatickou zkušební komoru pro sluneční simulaci za více jak čtyři miliony korun.

Oba tyto přístroje jsme museli vzhledem k jejich rozměrům stěhovat ještě v průběhu závěrečné fáze rekonstrukčních prací. Klimakomora bude sloužit k simulaci účinků slunečního záření a klimatu na povrchy materiálů. Peníze na tyto dva přístroje šly z velké části z projektu Vzdělávací infrastruktura TUL pro zvyšování relevance, kvality a přístupu ke vzdělání v podmínkách Průmyslu 4.0, na který univerzita získala dotaci z OP VVV.

Z tohoto projektu bude hrazeno také skoro 35 milionů korun z celkových 74,5 milionů korun potřebných na rekonstrukci budovy T. Zbytek hradila univerzita ze svých zdrojů.

Budova T se zabydluje (4)

Budova T se zabydluje (12)

Budova T se zabydluje (14)

Budova T se zabydluje (15)

Část vybavení čistých laboratoří

Interiéru dominuje žlutá barva

Klimakomora fakulty strojní

První budova, kterou univerzita postavila

Jako studentskou kolej ji v dosahu svého sídla začala univerzita (tehdy Vysoká škola strojní v Liberci) stavět už v létě roku 1953, při brigádách pomáhali také studenti. Respektive budoucí studenti, protože ke studiu nastoupili až za pár týdnů v září. Návrh vypracoval projektant univerzitních bloků E a F na Husově ulici Eduard Adamíra spolu s Augustinem Šimůnkem z libereckého Stavoprojektu. Na koleji studenti bydleli od roku 1955, definitivně dokončená byla roku 1958. Skýtala 200 lůžek, menzu, společenské místnosti a sídlila zde také lékařka.

Univerzita ji jako kolej užívala ještě na začátku 90. let, poté budovu předala Policii ČR, která zde měla kanceláře. Budovu v roce 2016 odkoupila TUL zpět za 16 milionů korun ve špatném technickém stavu. V roce 2018 začala rekonstrukce podle návrhu Projektového ateliéru DAVID, s. r. o. Stavební firma CL Evans, s.r.o., převzala staveniště 22. června 2018 a letos na jaře stavbu dokončila. V těchto týdnech ji univerzita zabydluje vybavením a technikou.

Mozaika se opravuje

Původní vchod do budovy T střežila dvojice studentů na mozaice, která se hlásí k dobové tendenci socialistického realismu. Při začátku rekonstrukce si ji odvezli odborníci z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. Mozaika přešla do jejich vlastnictví a nad vchod ani do prostor zrekonstruované budovy se vracet nebude.

„Mozaiku jsme osadili na nový lehčený panel a opatřili kovovým rámem z nerezové oceli. Práce na jejím restaurování pokračují, i když je zbrzdila pandemie,“ říká Jan Vojtěchovský, vedoucí Ateliéru restaurování nástěnné malby a sgrafita Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. „S restaurováním mozaiky bychom chtěli být hotovi letos, paralelně zahájíme jednání o jejím dalším umístění. Otevřená je stále možnost umístění mozaiky v Severočeském muzeu v Liberci,“ dodává doktor Vojtěchovský.

Radek Pirkl

Foto: Adam Pluhař a Radek Pirkl