Jak čelit změnám? Největší konference univerzitních knihovníků ukazovala na TUL cestu

BA_2021_027-2.jpg
Předsedkyně Asociace knihoven vysokých škol České republiky Hana Landová. Foto: Johana Kratochvílová

Univerzitní knihovny se přizpůsobují změnám, které s sebou nese měnící se vysokoškolské prostředí. Pod knihovny například přecházejí činnosti, které dříve nezajišťovaly. Výjimkou není ani Univerzitní knihovna TUL. A právě změny, nové trendy a to, jak na ně vysoké školy reagují, se staly leitmotivem konference Bibliotheca Academica.

Jde o největší setkání vysokoškolských knihovníků a informačních specialistů. Konferenci ve dnech 2. až 3. listopadu poprvé pořádala Technická univerzita v Liberci a hostila na 140 účastníků z celé země.

Součástí odborného programu byly přednášky a workshopy zaměřené na otázky měnícího se prostředí vysokých škol a způsobů, jak tyto změny mohou podpořit právě knihovny. Výstupy z několika společných workshopů si pak účastníci vzájemně sdílí.

„Nacházíme se v době, která ještě více než kdy dřív podtrhuje roli knihoven při orientaci v obrovském množství informací, které jsou studentům a akademickým pracovníkům dostupné. Zároveň je třeba, aby knihovny skloubily rozvoj fyzického prostoru, který zejména studenti velmi rádi využívají, s rozvojem prostoru virtuálního, kde je možné k informacím i službám přistupovat odkudkoliv. Je to velká výzva, která nás v následujících letech čeká,“ uvedla Hana Landová, předsedkyně pořádající Asociace knihoven vysokých škol České republiky.

Změny přineslo i hybridní vzdělávání

Vysokoškolské knihovny reagují na nové trendy ve výuce nejen v souvislosti s rozmachem online nebo hybridních forem vzdělávání během pandemie covid-19. Ale na knihovny se v jejich institucích každým rokem nabalují činnosti, které dříve nezajišťovaly. „V našem případě je to momentálně ediční středisko, které běžně nebývá součástí knihoven. Na začátku letošního roku pod nás přešlo z Vysokoškolského podniku Liberec. A i když to nebylo jednoduché, protože jsme nemohli načerpat inspiraci v jiných univerzitních knihovnách, v edičním středisku dál přijímáme všechny zakázky, na které byli akademici i zákazníci vně univerzity zvyklí. Tiskneme závěrečné práce, skripta, nejrůznější materiály, vizitky, projektové dokumentace, plakáty, laminujeme nebo skenujeme. Samozřejmě svazujeme bakalářské nebo diplomové práce. A dál vylepšujeme služby,“ řekla Jitka Vencláková, ředitelka Univerzitní knihovny TUL.

Knihovně naší univerzity přibylo za poslední tři roky hned několik nových agend. Kromě edičního střediska (psali jsme) pod univerzitní knihovnu spadá také prodejna skript nebo vydavatelství.

„Všechny tyto činnosti vyžadovaly a vyžadují změny, které postupně uvádíme v život. Stejně tak ale dochází ke změnám i v knihovnictví. Rozšiřují se možnosti zpřístupňování elektronických zdrojů. V této souvislosti například během covidu přibyl důležitý přístup do Krameria se zpřístupněnými díly nedostupnými na trhu, předplácíme databázi Bookport s českou odbornou literaturou, na naší univerzitě vydáváme e-knihy. Stále také přibývá e-knih, které digitalizujeme z našeho fondu knihovny. Přístupné jsou pouze na IP adresách TUL. Účastníme se příprav projektu na jednotnou knihovnickou platformu vysokoškolských knihoven a podobně. Těch změn je teď opravdu hodně a doufáme, že budou přínosem,“ vypočítala ředitelka Vencláková.

E-learning i prodejny

V jiných univerzitních knihovnách se nově starají například o e-learning, správu dat pro RIV (Rejstřík informací o výsledcích, jenž je jednou ze čtyř vzájemně provázaných částí informačního systému výzkumu, vývoje a inovací), knihovníci mají na starosti prodejny nebo karetní centra. „Knihovny pak hledají hranici, kdy je pro ně další agenda ještě příležitostí, a kdy už je to věc, o kterou nestojí. Nevidí v ní smysl, nebo nemají patřičné personální zajištění. Tyto změny knihovnami velmi hýbou. Na konferenci zaznělo několik příspěvků i o tom, jak takové změny nejen zvládat a přijímat, ale jak některé činnosti odmítat, protože k jejich zajištění knihovny už nemají prostředky,“ přidala ředitelka Vencláková.

Jak dodala, Univerzitní knihovna TUL se snaží kontinuálně zlepšovat servis a služby pro studenty i akademiky. Změn v lepším fungování knihovny je celá řada. „Letos jsme konečně zprovoznili studijní boxy a projektovou místnost včetně rezervačního systému v našem katalogu. Rozšířila se i výuka efektivního hledání a využívání informací, psaní odborných textů a podobně,“ uvedla ředitelka Vencláková a dodala: „Knihovna také pokračuje ve školeních doktorandů nebo obnovuje techniku. Do budoucna bych moc ráda pozdvihla a rozšířila činnost vydavatelství, které by mohlo poskytovat servis i pro vydávání článků a časopisů. Vydavatelství by mohlo poskytovat i grafickou a redakční činnost.“

Adam Pluhař

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce