Velké zemědělské stroje nahrazené drony, střechy domů s fotovoltaickým systémem nebo čistě ekologická tepelná izolace budov místo polystyrenu. To je jen část patentů švýcarských firem, jimiž alpská země pomáhá snižovat dopady klimatické změny či předcházet jejím příčinám. Inspirativní technologické projekty, jež pomáhají chránit životní prostředí, budou k vidění na Technické univerzitě v Liberci.
Ve středu 4. května otevře rektor TUL Miroslav Brzezina a švýcarský velvyslanec Philippe Guex v Budově G Technické univerzity Liberec výstavu „Mohou technologie zachránit svět? – Objevte švýcarsko-česká řešení na ochranu životního prostředí“.
Švýcarsko dlouhodobě podporuje technologické společnosti, start-upy, ale i vysoké a střední školy ve výzkumu a vývoji zaměřeném na snižování závislosti na fosilních palivech, digitalizaci zemědělství, šetrné výrobní technologie, recyklaci ve stavebnictví nebo ochranu vody a biodiverzitu v krajině.
„Švýcarsko si klade za cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů na polovinu úrovně z roku 1990. Kromě opatření přijatých na vlastním území přispívá Švýcarsko konkrétně k plnění Agendy 2030 i v jiných zemích. A část z těchto projektů představuje i výstava,“ říká ke vzniku výstavy Philippe Guex, velvyslanec Švýcarska v České republice.
Prezentaci patentů a unikátních, inspirativních řešení doplní diskuse podnikatelů, zástupců veřejné i akademické sféry a studentů. Zúčastní se jí švýcarský velvyslanec i rektor TUL. S prezentacemi vystoupí zástupce švýcarské společnosti Transmutex, jež se zabývá převratnou výrobou energie na bázi jaderného štěpení a likvidace vyhořelého paliva (thoria). Představí se i Jiří Tencar z platformy Ecoten. Ta poskytuje inovativní služby, jež pomáhající obcím adaptovat se na změnu klimatu a zmírňovaní městských tepelných ostrovů. Nanotechnologický výzkum, který pomáhá životnímu prostředí, zase odprezentuje Miroslav Černík, ředitel Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace CXI TUL.
Dvacítka projektů je na výstavě rovnoměrně rozprostřena mezi oblasti, v nichž Švýcarsko tradičně a dlouhodobě vyniká. Doplňuje je i několik úspěšných příkladů z České republiky. Patří mezi ně například chytré technologie v zemědělství, šetrná výroba spojená s recyklací, úsporné nakládání s vodou a dostupnost pitné vody. Ale i čistá doprava a přeprava postavená zejména na solární energii a výkonném skladování energie z obnovitelných zdrojů.
Podobně jako na zemědělství si Švýcaři zakládají na digitalizaci a inovacích ve stavebnictví, což jsou rovněž oblasti propojující hned několik fakult TUL. S velkým ohlasem byl v loňském roce představen modulový systém z cihel na bázi recyklovaného PET materiálu, za jehož vývojem stojí společnost Ustinov Hoffmann Construction System. Obdobně převratný systém nabízí švýcarská společnost Fixit, jež nahrazuje ve skladbě tepelné izolace budov klasický polystyren aerogelovou omítkou kombinující minerály a vzduch. Vyhovuje renovacím historických objektů a zároveň pomáhá splnit přísná kritéria energetické náročnosti budov.
Stranou ekologických výzkumných projektů nezůstává ani TUL. „Zlepšení životního prostředí a šetrnější zdroje energie jsou témata, která se přirozeně řeší i ve výzkumu na vysokých školách. Několika konkrétními realizacemi například v čištění vod přispěli i výzkumníci naší univerzity a na dalších pracujeme,“ přibližuje výzkum na TUL rektor Miroslav Brzezina a dodává: „V oblasti nefosilních zdrojů energie je potřeba svět posunout od závislosti na importované ropě a uhlí, jak se nyní ukazuje naprosto zřejmě a v přímém přenosu. Velký potenciál skýtá například také využití vodíku jako alternativního pohonu ve spalovacích motorech, případně v palivových článcích, na které se chceme více zaměřit," doplňuje rektor Technické univerzity v Liberci Miroslav Brzezina.
Výstava bude zdarma přístupná v Budově G Technické univerzity Liberec do 20. května.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Renesanční zvon má svůj digitální otisk. Je zřejmě nejprozkoumanějším v Česku
Váží přes 1,2 tuny, přežil čtyři století a teď se stal jedním z nejdetailněji zkoumaných kostelních zvonů u nás. Mezioborový tým pedagogů a studentů Technické univerzity v Liberci Jana Koprnického, Adama Kábrta, Radka Boháče a Lubomíra Slavíka...
Kampus bude kompletní. Odklepli jsme stavbu E2
Ekonomická fakulta a univerzitní knihovna změní za rok a půl adresu, přestěhují se do kampusu do budovy za téměř půl miliardy korun. Na její základní kámen dnes poklepali rektor, primátor, hejtman a zástupce stavební firmy Metrostav.
Gerhard Geisler zasvětil TUL padesát let svého života
S hlubokým zármutkem oznamujeme, že ve věku 83 let zemřel po dlouhé nemoci Gerhard Geisler, jenž s Fakultou textilní Technické univerzity v Liberci spojil padesát let svého života. Byl zručným řemeslníkem, pečlivým mechanikem a člověkem, na...
