Šetření s teplem. I to bylo jedno z témat setkání akademické obce

Univerzita také prověřuje nové možnosti parkování. Po přesunu Ekonomické fakulty do kampusu se zvýší potřeba parkovacích míst. Prorektor Suchánek nastínil možnosti v přilehlých ulicích. Univerzita také stále počítá se stavbou parkovacího domu v Bendlově ulici, v prostoru nynější rokle vedle budovy L, kde by mohlo vzniknout až 400 parkovacích stání. Dosud se ale nepodařilo změnit územní plán. „Doufám, že se nám za další tři roky podaří dotáhnout změnu územního plánu. Parkování je naší prioritou,“ uvedl rektor Miroslav Brzezina.

Nová servrovna i moderní učebny

Univerzita letos získala první plnohodnotnou servrovnu, jejíž součástí je i hasební systém. Je v budově G a disponuje zálohovaným plnohodnotným napájením, díky čemuž už nebudou hrozit výpadky sítě. „Jsme nyní schopni překonat i velmi dlouhé výpadky,“ uvedl prorektor Pavel Satrapa.

Připomněl, že v plánu je i významná modernizace univerzitních učeben. Získají audiovizuální techniku, která umožní například streamování nebo záznam. Modernizace se dotkne dvanácti učeben a je v plánu příští rok. „Rádi bychom, aby k tomu došlo během letních prázdnin,“ doplnil prorektor Satrapa.

Zmínil i novou vizuální identitu univerzity, jejíž zapracování do univerzitních dokumentů je v běhu.  V novém designu už jsou například úvodní stránky studentských závěrečných prací.

TUL usiluje o institucionální akreditaci

Prorektor Miroslav Žižka promluvil o institucionální akreditaci. Pokud by ji TUL od Národního akreditačního úřadu obdržela, mohla by si sama akreditovat své studijní programy přes Radu pro vnitřní hodnocení. „Považuji to za velmi důležité, protože tím prokážeme, že jsme natolik dobrou univerzitou, že si sami dokážeme ohlídat kvalitu svých studijních programů,“ zmínil prorektor Miroslav Žižka.

A velký benefit profesor Žižka spatřuje v tom, že si univerzita bude moci sama nostrifikovat středoškolské vzdělání zahraničních studentů, kteří by chtěli nastoupit na naši univerzitu. Dosud to spadá do gesce krajských úřadů. „Procedura je nesmírně časově a byrokraticky náročná a řadu uchazečů o studium to spolehlivě odradí,“ řekl prorektor Žižka.

TUL plánuje podat institucionální akreditaci v pěti oblastech vzdělávání: strojírenství, technologie a materiály, jež pokrývá většinu studijních programů Fakulty strojní TUL a Fakulty textilní TUL a částečně zasahuje i do studijních programů Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL (FM). Dále to je oblast vzdělávání: informatika, kam patří studijní programy z FM a částečně Ekonomické fakulty TUL. Zájem má i o oblast vzdělávání: kybernetika a týká se FM. TUL žádá i o institucionální akreditaci v oblasti ekonomických oborů, kam spadá většina studijních programů EF. O institucionální akreditaci má u historických věd zájem i Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická TUL.

Metodika 17+

Na hodnocení TUL podle Metodiky 17+ se ve své prezentaci zaměřil prorektor Petr Lenfeld. V některých ukazatelích TUL neexceluje, jinde si polepšila.

V Modulu 2 má TUL nejvíce výsledků v oblasti materiálového inženýrství. Velmi dobře je univerzita také hodnocena v chemických vědách a v nauce o Zemi a životním prostředí. A výrazně zlepšila kvalitu v oblasti materiálového výzkumu. V této oblasti získává i nejprestižnější impaktované časopisy D1 a Q1. Dobře hodnocené je na TUL i environmentální inženýrství, velmi dobře si TUL stojí v oblasti elektrotechnických a informatických výstupů. Jistý paradox nastal u nanotechnologií. „Je s podivem, že pro oblast nanotechnologie máme velmi malý počet výsledků. Pokud vezmeme v potaz počet autorů, kteří publikují v této oblasti, v rámci České republiky je to 18 procent, počet výsledků máme na třech procentech,“ uvedl prorektor Lenfeld.

Ministerstvo školství také naši univerzitu upozornilo na to, že pokud nebude publikovat v oborech, které vyučuje a akredituje, nebude dostávat akreditace. „Bude se velmi striktně kontrolovat, zda existuje publikační činnost ve fordu, která souvisí s danou oblastí vzdělávání. A pokud nebude pokrytá publikacemi, tak akreditaci budeme velmi těžko získávat,“ uvedl prorektor Lenfeld.

Internacionalizace a pomoc Ukrajině

Téma internacionalizace na TUL představila prorektorka Kateřina Maršíková. V posledním roce byla hlavním tématem pomoc Ukrajině. Univerzita vytvořila hned na začátku válečného konfliktu na Ukrajině dvojjazyčné webové stránky i e-mailovou adresu, kde zájemci našli veškeré informace týkající se pomoci Ukrajině. Pomoc necílila jen na nové studenty a ty, co prchali před válkou, ale od počátku TUL pomáhala i stávajícím ukrajinským zaměstnancům a studentům. Stovky uprchlíků získaly ubytování na univerzitních kolejích.

Univerzita v součinnosti s Centrem dalšího vzdělávání TUL zorganizovala první intenzivní kurz českého jazyka pro 19 studentů, kteří měli zájem nastoupit na naši univerzitu. Patnáct studentů studium úspěšně zakončilo studium jazykovou zkouškou na úrovni A2. Kurzy probíhaly i přes léto, kdy měli možnost zlepšit svoji úroveň až na stupeň B1.

Protože byl zájem o výuku češtiny mnohem větší, otevřela TUL na začátku července další dva intenzivní jazykové kurzy pro třicet mladých lidí z Ukrajiny. „Většina ze studentů, kteří postupně prošli intenzivními jazykovými kurzy, zůstali na univerzitě a stali se studenty některé z našich fakult. V současné době máme 46 studentů, kteří jsou zapsaní na pěti fakultách naší univerzity. Tito studenti mají zároveň možnost využít mimořádného studijního plánu, aby se lépe integrovali do studijních programů a na začátku léta zvládli náročnost odborného studia v češtině,“ řekla prorektorka Kateřina Maršíková.

Tito studenti mají stále intenzivní podporu Zahraničního oddělení TUL i Centra dalšího vzdělávání TUL. Případné dotazy a komplikace ve studiu řeší poradce studentů pro pedagogické záležitosti.

Prorektorka Maršíková informovala i o tom, že se počty výjezdů do zahraničí dostávají na úroveň před pandemií. A vracejí se i zahraniční studenti. Do nového akademického roku nastoupilo do českých studijních programů téměř 400 studentů. V anglických studijních programech je včetně studentů, kteří přijeli na Erasmus+, celkem 127 studentů. „Je velký zájem i o výjezdy našich studentů ven. Realizují nejen výukové mobility, ale velmi atraktivní jsou pro ně stáže. A i naši zaměstnanci velmi intenzivně jezdí. Téměř sto zaměstnanců využilo výjezdů na výukovou mobilitu nebo školení,“ informovala prorektorka Maršíková.

Vedení TUL řeší, jak snížit účty za teplo

Akademická obec se věnovala i dopadům války na Ukrajině a energetické krizi. „Postavili jsme se za demokratické a morální hodnoty a to nám bude přinášet chlad do našich kanceláří a laboratoří. Pokud se této výzvě postavíme čelem a nenecháme se jí pohltit, myslím, že můžeme být ještě silnější,“ upozornil předseda Akademického senátu TUL Vlastimil Hotař.

Zatímco ještě za letošní rok je na TUL odhad nákladů za plyn 14 milionů korun, pro příští rok se počítá se 46 miliony korun. Kromě tří budov napojených na teplárnu jsou zbylé budovy vytápěné plynem. Úsporná opatření jsou tedy nutná.

Jeden z návrhů počítá s vyčleněním prostor – „ohříváren“ – vytápěných jako dosud na 23 stupně Celsia. Laboratorní prostory by mohly být vytápěny na teplotou 18 stupňů a ostatní místnosti by byly temperovány na 10 stupňů. „Jen na nás bude, kolik ušetříme. Vyzkoušeli bychom to kolem Vánoc, abychom viděli, co to přinese, a případně to mohli zkorigovat,“ řekl kvestor Vladimír Stach.

„Bylo by záhodno skutečně šetřit. Vím, že spousta lidí bude vymýšlet, proč to nejde. Není to ale náš rozmar, že bychom vás nutili do studených místností. Je to otázka přežití,“ upozornil rektor Miroslav Brzezina.

Výměna na postu prorektora pro rozvoj

V týmu vedení univerzity dojde brzy ke změně. Prorektor pro rozvoj Radek Suchánek uspěl ve volbách na děkana Fakulty architektury VUT a od 10. listopadu přejde do nového působiště. Ve funkci jej nahradí Lenka Burgerová. Kromě architektury vystudovala i ekonomické a sociální vědy a 12 let působí jako vysokoškolská pedagožka. „Mám zkušenosti s investicemi a s rozvojem velkých ploch území, zejména v Praze 7. Přepokládám, že zkušenosti se změnami územních plánů budu schopná zúročit a ráda je uplatním pro rozvoj Technické univerzity v Liberci,“ řekla Lenka Burgerová během svého krátkého představení se akademické obci.

Adam Pluhař