Člověk, který chce nyní dosáhnout na titul PhDr. (takzvaný malý doktorát), musí strávit na vysoké škole více než pět let. Nový vysokoškolský zákon, jehož podobu ministerstvo školství dokončuje a který by měl začít platit v roce 2013, tuto dobu může výrazně zkrátit.
Nově by to mohlo fungovat následovně: maturant se místo na klasického tříletého bakaláře přihlásí na dvouleté praktické studium, které mu sice nedá titul, ale které mu umožní jít rychle do práce. Toto superkrátké studium má podle návrhu zákona nově vzniknout. Když tento člověk za pár let zjistí, že si chce vzdělání doplnit, bude moci bakaláře získat ve zkrácené lhůtě roku nebo roku a půl. A když pak bude chtít jít na malý doktorát, stát ho nebude jako dnes nutit absolvovat napřed ještě dvouleté magisterské studium.
"Navrhujeme zavést malé profesní doktoráty. K těmto doktorátům by měl být připuštěn také člověk s bakalářským vzděláním a relevantní praxí, kterou bude muset doložit," říká Jiří Nantl z ministerstva.
Uchazeč bude mezi bakalářem a malým doktorátem muset pracovat alespoň pět let v oboru a podílet se na samostatných projektech nebo inovacích. Malý doktorát tak nebude automatickou možností pro každého. Praxi, kdy se u doktorského studia nevyžaduje magisterský titul, však znají třeba Švýcarsko, Británie nebo Francie.
Rozhovor Hospodářských novin: Ne všichni mohou studovat tak dlouho. To musíme změnit, plánuje autor zákona
České vysoké školy fungují podle zákonů, jejichž základy vznikly už v padesátých letech, a proto musí projít hlubokou reformou. Jiří Nantl z ministerstva školství, který změny připravuje, chce mimo jiné dosáhnout toho, aby titul bakalář začal být vnímán jako plnohodnotný a důstojný titul, a ne jako symbol nedokončeného studia. "Ne všichni si mohou dovolit studovat tak dlouho jako dnes. Ani stát si to finančně dovolit nemůže," říká Nantl.
HN: Proč se vysokoškolský zákon musí změnit?
První důvod je technický. Máme tu vysokoškolský zákon, který platí od roku 1998 a který svým obsahem vycházel ze série zákonů přijatých počínaje rokem 1950. Mnohé cíle, které tento zákon sledoval, však už nejsou relevantní, odehrála se řada společenských i legislativních změn. Druhý důvod je reformní. Pojetí toho, co vlastně je vysoká škola a co se od ní očekává, se změnilo a my na to musíme reagovat. Všude ve světě se jde směrem, že se vysokým školám dává co největší autonomie.
HN: Jak nový zákon změní současnou podobu studia?
Potřebujeme dosáhnout toho, aby bakalář - coby první cyklus vysokoškolského vzdělání - byl všeobecně uznáván jako základní stupeň, na který nemusí nutně navazovat další studium. Chceme proto zvýšit prostupnost mezi jednotlivými programy a dalším vzděláváním. Navrhujeme, aby byly zavedeny malé profesní doktoráty, které vzniknou na základě současné rigorózní zkoušky. K těmto doktorátům by měl být připuštěn také člověk s bakalářským vzděláním a relevantní praxí. Nemusí přitom dva roky studovat v magisterkém programu jako dnes. Toto je možné v řadě zemí, ve Švýcarsku, Francii nebo Velké Británii.
HN: Navrhujete zavést také dvouleté "superkrátké" vzdělávání, které má být zaměřeno hodně prakticky a nebude zakončeno titulem. Proč by to pro lidi mělo být zajímavé?
Bude to zajímavé pro řadu lidí, kteří nemají předpoklady pro bakalářské studium. Člověk nebude muset studovat tak dlouho jako na klasickém bakaláři a pak půjde vydělávat. Zároveň nebude mít uzavřené dveře. Bude mít možnost si během roku, roku a půl případně dodělat bakalářský titul. Tyto změny musíme provést, protože ne všichni jednotlivci si mohou dovolit studovat tak dlouho, jako je tomu dnes. Ani stát si to finančně dovolit nemůže.
HN: Nový zákon počítá se založením speciální agentury, která bude mít na starosti hodnocení škol. Jak to bude probíhat?
Na dvou úrovních. Budeme hodnotit jednak to, jestli má škola nastaveny vnitřní procesy tak, aby dokázala sama včas odhalit problémy a řešit je. Pokud toto škola umět nebude, bude to vážný důvod proti ní zasáhnout. Dále přemýšlíme o hodnotících nástrojích, které se odrazí do financování škol. Můžeme zavést například srovnávací testy pro absolventy. Udělá se reprezentativní šetření, které zhodnotí, jestli studenti mají ze studia takovou zkušenost, jakou škola deklaruje. Tuto techniku používá řada států USA a také Austrálie.
HN: Jak se nový zákon projeví na práci učitelů a akademických pracovníků?
Navrhujeme zjednodušení kariérního postupu. Chceme vytvořit mechanismus, aby se docentem jako osobou právoplatnou pro vyučování mohl stát i člověk, který třeba nestudoval PhD., ale působil jako výzkumník v nějakém podniku nebo má jinou relevantní praxi.
Zdroj: Hospodářské noviny
Další články v rubrice
Šest univerzit ze tří zemí spojilo téma umělé inteligence na ACC FÓRU
Umělá inteligence se stala středobodem mezinárodního setkání Akademického koordinačního střediska (ACC), které poprvé hostila Technická univerzita v Liberci. Studenty a pedagogy ze šesti vysokých škol z české, německé a polské části Euroregionu...
TUL pomáhá obnovit poutní cestu k ikonické japonské svatyni
Jako vstal bájný pták Fénix z popela, podobně má rozkvést zanedbané okolí poutní cesty k nejdůležitější šintoistické svatyni v japonské Ise. Na obnově místa s více než tisíciletou tradicí se budou podílet vedoucí projektu ISE Fenix z fakulty...
»Pazoury« zvítězily v soutěži o nejlepší start-up naší univerzity
Start-up Pazoury, který vyvíjí speciální prémiové rukavice pro běžkaře, se stal vítězem jedenáctého ročníku univerzitní soutěže Start-up TUL. Na druhém místě skončila Mamaya – služba, která chce nabízet udržitelný a k životnímu prostředí šetrný...
