TUL a VÚTS prohloubí spolupráci na poli vědy

Spolupráci na poli vědy a výzkumu prezentovali na dnešní tiskové konferenci rektor Technické univerzity v Liberci Zdeněk Kůs a ředitel Výzkumného ústavu textilních strojů Miroslav Václavík v souvislosti s výstavbou dvou špičkových výzkumných center v celkové hodnotě 1,5 miliardy korun.

Technická univerzita zahájila letos v říjnu stavbu Centra pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. Výstavbu druhého výzkumného pracoviště - Centrum rozvoje strojírenského výzkumu Liberec- připravuje také Výzkumný ústav textilních strojů. Dotace ve výši 800 a 750 milionů korun jsou ze stejných zdrojů - z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace ministerstva školství. Schválení obou projektů je oceněním dosavadní činnosti TUL a VÚTS. Vedení TUL a VÚTS se shoduje v tom , že realizace projektů zvýší prestiž regionu a posílí jeho potenciál v oblasti vědy a výzkumu. Realizátoři projektů jsou přesvědčeni, že koncentrace výzkumných kapacit v Liberci přiláká do Liberce firmy, vědecké pracovníky i studenty a prohloubí dosavadní spolupráci obou partnerů. Nezanedbatelným přínosem je i fakt, že vznikne zhruba 140 nových pracovních míst.

V souvislosti s výstavbou obou center položila redakce T-UNI rektoru TUL profesoru Zdeňku Kůsovi a řediteli VÚTS profesoru Miroslavu Václavíkovi několik otázek:

1.Dvě centra v Liberci - není to moc?
KŮS: Není. Liberec je tradičním průmyslovým městem, byla zde vybudována velká průmyslová zóna, sídlí zde významné podniky, které potřebují často rychle řešit naléhavé problémy ve výrobě, obracejí se s žádostí o pomoc na vědecké týmy a hledají technicky vzdělané odborníky. V Liberci již od poloviny minulého století působí technická vysoká škola. Dnešní univerzita nabízí studium poměrně široké škály technických oborů, které odrážejí požadavky průmyslové praxe. Poptávka po našich absolventech ze strany podniků výrazně převyšuje počty těch, kteří naši univerzitu úspěšně ukončují. Na univerzitě pracuje řada špičkových vědců, kteří spolupracují s českými i zahraničními podniky. A univerzita má stále kapacitu svoji vědeckou a výzkumnou práci rozšiřovat a prohlubovat. Budované centrum k tomu vytvoří potřebné podmínky nejen pro kvalitní vědeckou práci, ale i pro výchovu mladých vědců, které společnost potřebuje.
VÁCLAVÍK: Liberec získává další finanční zdroje na vědu a výzkum. To, že v Liberci uspěly v náročném řízení dva projekty v programu VaVpI je významný úspěch, jejich realizace bude mít pozitivní dopad na rozvoj celého regionu. Liberecko mělo dříve kvalitní výzkumnou základnu – kromě VÚTS zde byl například Výzkumný ústav skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, Státní výzkumný ústav textilní v Liberci a další. Dnes mají zdejší firmy, včetně těch zahraničních, omezené možnosti a musí spoléhat pouze na svoji výzkumnou kapacitu, která je v mnohých případech nedostatečná a obtížně jim umožňuje realizovat významnější inovace. Kdyby s projektem neuspěl nikdo, jezdily by firmy se svými požadavky do jiných měst a věda, výzkum by na Liberecku skomíral a špičkoví pracovníci, kteří by nedostali šanci bádat a zkoumat, by opouštěli region.

2. Čím se budete zabývat – nepolezete si do zelí?
KŮS: Může se to zdát s ohledem na to, že oba projekty jsou financovány ze stejného zdroje. Ale je pravda, že oba subjekty (VÚTS a TUL) jsou zaměřeny na něco jiného. Hlavním úkolem univerzity je provádět kromě výuky také špičkový výzkum. Důležité je, aby se do výzkumu zapojovali i studenti a aby univerzita vychovávala nové schopné vědecké pracovníky. Ti mohou najít uplatnění také v nově vybudovaných výzkumných centrech, ale i v jiných vědeckých institucích či ve výrobě.
VÁCLAVÍK: Naopak, budeme se dobře doplňovat. Každé z obou připravovaných výzkumných center bude jinak zaměřené, to jsme diskutovali již při jejich přípravě s vedením univerzity. Podstatnou část činnosti našeho centra bude tvořit nikoliv základní, ale aplikovaný výzkum a experimentální vývoj realizovaný až do fáze zhotovení, testování a dodání prototypových zařízení pro uživatele z průmyslu. Konkrétně strojů zpracovatelského průmyslu, což jsou stroje obráběcí, polygrafické, textilní, sklářské, jednoúčelové atd. Jsme schopni, a už to také tak děláme, realizovat inovaci produktů od patentových rešerší, koncepčních návrhů až po výrobu funkčního odzkoušeného prototypu stroje. Vybudujeme prostory, včetně specializovaných zkušeben, kde budeme společně s průmyslovými partnery vyvíjet nové a technicky zlepšovat jejich stávající zařízení. Na nově vytvořených pracovištích najdou uplatnění kromě našich pracovníků a pracovníků průmyslových partnerů i mladí vědci včetně absolventů Technické univerzity v Liberci.

3. Jaké oblasti jsou vhodné pro další spolupráci?
KŮS: Spolupráce univerzity a VÚTS je dlouholetá a myslím, že kvalitní a efektivní. Obě instituce se vhodně doplňují. Velmi dobrým příkladem je například projekt Výzkumné centrum TEXTIL. Základní pracoviště Výzkumného centra byla vytvořena na TUL a ve VÚTS. V rámci projektu byla vyvinuta nová technologie výroby netkané textilie označená jako Rotis. Přičemž na TUL byla tato technologie vymyšlena, nakreslena a ověřeny funkční uzly. Prototyp byl vyroben a odzkoušen na VÚTS. Rozšíření takové spolupráce v oblasti konstrukce strojů a ve vývoji strojů nových může přinést zajímavé výsledky. Výzkumné centrum univerzity může v budoucnu přinášet zejména nápady na nové materiály a na jejich aplikace. Ve spolupráci s výzkumným centrem VÚTS potom mohou vznikat nové stroje pro výrobu těchto materiálů.
VÁCLAVÍK: Umím si představit, že bude vyčleněna určitá pracovní skupina z pracovníků obou center, která bude pracovat na konkrétním projektu. Zatímco vědci z univerzity se budou zabývat vývojem nových materiálů a technologií, naší starostí budou aplikace výzkumných poznatků do praktických realizací. Určitě se s vedením univerzity shodneme, že obě centra by měla mít evropskou úroveň. Počítáme s mobilitou našich a zahraničních vědeckých pracovníků.

4. Bude dostatek kvalitních vědeckých a výzkumných pracovníků? Počítáte se současnými studenty TUL?
KŮS: Věřím, že ano, protože to můžeme sami ovlivnit. Vždyť výchova nových vědců je jedním z hlavních úkolů každé univerzity. Dnes jsme schopni ze stovek studentů, kteří k nám přicházejí do prvních ročníků studia technických oborů, každoročně získat až několik desítek osob zapálených pro vědeckou práci. Zájem o studium technických oborů je vzhledem ke společenské potřebě nedostatečný. Technická univerzita se snaží, aby se zvýšil, a intenzivně proto pracuje s mládeží (Projekty Starttech, In-Tech, Hledáme nové talenty…atd). Zájem o studium technických oborů je ale také závislý do značné míry na tom, jaká bude legislativa pro vysoké školy, a zejména státní politika směrem k technickým oborům na vysokých školách.
VÁCLAVÍK: Počet kvalitních vědeckých pracovníků máme do jisté míry ve svých rukách. Určitě zapojíme studenty do vědecké práce a společně s univerzitou se budeme snažit vychovávat špičkové odborníky - nejen pro naše centra, ale i výrobní podniky. Už dnes máme řadu styčných bodů. Kromě společné práce na realizaci projektu TEXTIL II funguje v rámci projektu MPO společný výzkumný tým pro řešení konkrétních zadání pro servomotory. Univerzita řeší softwarové záležitosti a my aplikace servomotorů do praxe. Společně také vychováváme mladé vědce, když naši pracovníci přednášejí na univerzitě a doktorandi z fakulty strojní a fakulty mechatroniky u nás absolvují odbornou praxi. Letos jsme přijali několik nadaných absolventů liberecké univerzity, ze kterých mám opravdu radost, protože vidí smysl své práce, chtějí se jí věnovat a chtějí se i dál vzdělávat.

5. Obě centra si budou muset na sebe vydělávat – bude dostatečná kapacita v průmyslu a dostatečné zdroje příjmů?
KŮS: Myslím, že ano. Při přípravě výzkumného projektu jsme vycházeli z analýzy toho, jak jsme v posledních pěti letech získávali zdroje z průmyslové sféry. Na základě těchto údajů jsme pak připravili náš projekt v takové velikosti, aby byl schopen si podstatnou měrou na sebe vydělávat sám. Nemůžeme připustit, aby se dostal do situace, že okamžitě po svém vzniku začne žádat od státu další finanční podporu na provoz. Od samého počátku počítáme s tím, že desítky procent prostředků ze svého rozpočtu si naše centrum vydělá ze zakázek z průmyslu v Česku i v zahraničí. Pro životaschopnost obou projektů nemůže být postačující pouze průmysl Libereckého regionu. Uvažovat v dimenzích Liberce a okolí by bylo špatné, my jsme projekt připravovali tak, aby jeho práce a výsledky byly atraktivní alespoň v evropském měřítku.
VÁCLAVÍK: Jsem přesvědčen, že ano. Než jsme podali žádost o podporu projektu, potvrdili nám naši průmysloví partneři, že budou chtít využívat naše výsledky a že nám budou zadávat své výzkumné projekty. Spolupráce s průmyslem je pro činnost center zásadní. Firmy budou mít vždy zájem například o snižování hluku nebo energetické náročnosti u svých strojů. Realizace projektu nám díky úplně novému vybavení a laboratořím otevře další možnosti, výrazně rozšíří nabídku služeb a pomůže získat další uživatele a partnery. Působnost center bude celorepubliková a v mnohých oblastech evropská i celosvětová. Musíme mít co nabídnout a být stále o krok napřed před firemními konstruktéry. Toho je možné dosáhnout pouze zvýšenou specializací a koncentrací specializovaného zařízení a zkušených pracovníků do navržených center. Dále je třeba intenzivně pracovat na rozvoji systému propagace, transferu technologií a uplatnění výsledků. My i univerzita máme ve všech uvedených oblastech silné pozice a hodláme je dále rozvíjet.

VUTS a TUL se vždy prezentovaly jako dlouhodobí, spolehliví a perspektivní partneři při řešení řady výzkumných úkolů. Velmi úzká spolupráce existuje například při realizaci projektů Výzkumné centrum Textil a Textil II. Ředitel VÚTS profesor Miroslav Václavík, který je významný konstruktér a mechanik, je profesorem na fakultě strojní a vedoucím katedry mechaniky, pružnosti a pevnosti. Na TUL přednášejí pracovníci VÚTS a akademická obec TUL se zase podílí na výzkumné práci VÚTS.

Jaroslava Kočárková

Foto: Pavel Smrž