V neděli 14. prosince zemřel pan profesor Zdeněk Kovář, bývalý rektor Technické univerzity v Liberci. Ta zpráva nás zastihla naprosto nepřipravené. Vždyť jsme ho – v plné síle a jiskřícího vtipem a dobrou náladou – potkávali na univerzitě ještě před několika dny.
Pan profesor Kovář spojil podstatnou část svého bohatého tvůrčího života s naší univerzitou a nyní, když ve svých 84 letech navždy odešel, zůstane po něm prázdné místo.
Profesor Kovář vždy zastával postoje respektující svobodu a demokracii. Byl nezpochybnitelnou osobností po stránce odborné a pedagogické i po stránce morální. Vždy pevně stál za svým přesvědčením, ale přitom respektoval názory druhých.
Prošel těžkým životním obdobím, když mu přes jeho vysokou odbornost uznávaného experta na spalovací motory komunistický režim po roce 1968 znemožnil pracovat na vysoké škole. Deset let mohl pracovat pouze jako řidič nákladního auta, než směl pracovat v konstrukci podniku Liaz.
Profesor Kovář se na libereckou akademickou půdu vrátil až po listopadu 1989. Byl zvolen děkanem FS a v červnu 1990 rektorem. Jako první svobodně zvolený polistopadový rektor se významně zasloužil o nebývalý rozvoj liberecké vysoké školy. „Profesor Zdeněk Kovář byl zejména v 90. letech výraznou osobností společenského a politického života v Liberci. V oblasti vysokého školství České republiky je nesmazatelně zapsán jako vůbec první předseda České konference rektorů. V rámci této funkce se také zasloužil o přechod z totalitního systému vysokých škol do dnešní demokratické podoby,“ vzpomíná rektor TUL Zdeněk Kůs.
Se smutkem v duši vzpomínám, jak mi pan profesor se skromností jemu vlastní zakázal psát medailony, které by připomněly jeho zásluhy. “To byste mě, dívko, pěkně naštvala,” hrozil mi vždy pan profesor. Všichni ale v jeho okolí i bez medailonů věděli o jeho vzácných vlastnostech, výjimečném charakteru stejně jako o zásluhách o vznik a rozvoj Technické univerzity v Liberci. Všichni přece víme, že pan profesor Kovář byl uznávaným odborníkem, vynikajícím vědcem a inženýrem, který se v průběhu svého pracovního působení na vysoké škole i v průmyslu zasloužil o vývoj a inovaci spalovacích motorů. Nošením dříví do lesa by bylo připomínat kredit pana profesora Kováře jako oblíbeného vysokoškolského pedagoga.
Myslím, že neznám ve svém okolí člověka, který by si pana profesora nevážil.
Budete nám chybět, pane profesore. Čest vaší památce.
J. Kočárková
Zádušní mše za pana profesora Kováře se bude konat v Ruprechticích v kostele sv. Antonína. Datum ještě upřesníme.
Další články v rubrice
Nit, která léčí: vědci přicházejí s novou zbraní proti parodontóze
Náš vědecký tým se podílel na vývoji první probiotické zubní nanonitě na světě, která dokáže podstatně snížit výskyt bakterií spojených s parodontózou. Nit nejen, že mechanicky čistí mezizubní prostory, ale také podporuje zdravý ústní mikrobiom.
TUL se zařadila do druhé nejvyšší kategorie výzkumných organizací
Kvalitnější vědecké publikace, silnější aplikovaný výzkum i moderní výzkumné zázemí. Zejména tyto oblasti ocenili hodnotitelé v národním hodnocení výzkumných organizací, ve kterém se Technická univerzita v Liberci posunula z kategorie C do vyšší...
Po padesáti letech se vrátili tam, kde to všechno začalo
Před padesáti lety opouštěli tehdejší Vysokou školu strojní a textilní v Liberci jako čerství inženýři. V rukou drželi diplom a před sebou měli profesní i osobní život a svět, který vypadal úplně jinak než dnes. Letos se na svoji domovskou...
