V neděli 14. prosince zemřel pan profesor Zdeněk Kovář, bývalý rektor Technické univerzity v Liberci. Ta zpráva nás zastihla naprosto nepřipravené. Vždyť jsme ho – v plné síle a jiskřícího vtipem a dobrou náladou – potkávali na univerzitě ještě před několika dny.
Pan profesor Kovář spojil podstatnou část svého bohatého tvůrčího života s naší univerzitou a nyní, když ve svých 84 letech navždy odešel, zůstane po něm prázdné místo.
Profesor Kovář vždy zastával postoje respektující svobodu a demokracii. Byl nezpochybnitelnou osobností po stránce odborné a pedagogické i po stránce morální. Vždy pevně stál za svým přesvědčením, ale přitom respektoval názory druhých.
Prošel těžkým životním obdobím, když mu přes jeho vysokou odbornost uznávaného experta na spalovací motory komunistický režim po roce 1968 znemožnil pracovat na vysoké škole. Deset let mohl pracovat pouze jako řidič nákladního auta, než směl pracovat v konstrukci podniku Liaz.
Profesor Kovář se na libereckou akademickou půdu vrátil až po listopadu 1989. Byl zvolen děkanem FS a v červnu 1990 rektorem. Jako první svobodně zvolený polistopadový rektor se významně zasloužil o nebývalý rozvoj liberecké vysoké školy. „Profesor Zdeněk Kovář byl zejména v 90. letech výraznou osobností společenského a politického života v Liberci. V oblasti vysokého školství České republiky je nesmazatelně zapsán jako vůbec první předseda České konference rektorů. V rámci této funkce se také zasloužil o přechod z totalitního systému vysokých škol do dnešní demokratické podoby,“ vzpomíná rektor TUL Zdeněk Kůs.
Se smutkem v duši vzpomínám, jak mi pan profesor se skromností jemu vlastní zakázal psát medailony, které by připomněly jeho zásluhy. “To byste mě, dívko, pěkně naštvala,” hrozil mi vždy pan profesor. Všichni ale v jeho okolí i bez medailonů věděli o jeho vzácných vlastnostech, výjimečném charakteru stejně jako o zásluhách o vznik a rozvoj Technické univerzity v Liberci. Všichni přece víme, že pan profesor Kovář byl uznávaným odborníkem, vynikajícím vědcem a inženýrem, který se v průběhu svého pracovního působení na vysoké škole i v průmyslu zasloužil o vývoj a inovaci spalovacích motorů. Nošením dříví do lesa by bylo připomínat kredit pana profesora Kováře jako oblíbeného vysokoškolského pedagoga.
Myslím, že neznám ve svém okolí člověka, který by si pana profesora nevážil.
Budete nám chybět, pane profesore. Čest vaší památce.
J. Kočárková
Zádušní mše za pana profesora Kováře se bude konat v Ruprechticích v kostele sv. Antonína. Datum ještě upřesníme.
Další články v rubrice
Studenti tápou v první pomoci. Spouštíme proto osvětu
Průzkum mezi našimi studujícími odhalil chabé znalosti v poskytování první pomoci lidem stiženým náhlou zástavou oběhu. U oživování dětí bylo povědomí o první pomoci ještě nižší. Fakulta zdravotnických studií TUL proto začíná šířit osvětu o...
Nové vedení TUL udává směr
Výstavba v kampusu za více jak 490 milionů korun, aktivní účast v rozvoji kraje, digitalizace, podpora technického vzdělávání, nové studijní programy, centrum pro vrcholové sportovkyně a sportovce. To jsou příklady témat, na které upře pozornost...
Kancelář vyměnil za třídu – z ekonoma je oceněný učitel. I díky TUL
Práce v kanceláři ho nudila, v šestadvaceti letech se proto ekonom Josef Pobuda rozhodl, že se stane učitelem na základní škole. Ke změně životní cesty mu dopomohlo Centrum celoživotního vzdělávání FP TUL, kde se čtyři semestry připravoval na...
