Na konferenci Vysokoškolské studium bez bariér přijelo ve dnech 15. a 16. září na naši univerzitu 42 účastníků z Česka a Slovenska. Byl mezi nimi i Radek Seifert ze Střediska pro podporu studentů se specifickými potřebami ELSA pražské ČVUT, který představil mapy pro lidi se zrakovým postižením.
Tyto mapy u nás existují třetím rokem. „Do té doby neměli nevidomí přístup ke globálnímu zdroji dat a neexistovaly ani algoritmy na převádění klasických map na haptické. To, že máme haptickou mapu pro celou Českou republiku, je revoluční,“ řekl ve svém konferenčním příspěvku Radek Seifert a dodává: „Donedávna existovaly pro nevidomé pouze mapy v nevhodných měřítkách nebo pak detailnější mapy třeba turisticky zajímavých oblastí, které jsou ovšem pro běžného uživatele celkem k ničemu.“
Haptické mapy vytvořila ve spolupráci s portálem Seznam.cz, který provozuje Mapy.cz, střediska pro podporu vysokoškolského studia na ČVUT v Praze, Elsa, a na Masarykově univerzitě v Brně, Teiresiás.
Uživatel si na mapovém portálu Mapy.cz z nabídky map vybere haptickou mapu, zadá ulici nebo místo, jehož mapu chce mít. Při nejdetailnějším náhledu se mapa zobrazí v podobě, v jaké bude vypadat v tisku. Pak si uživatel vygeneruje mapový list v samostatném grafickém souboru.
Grafický soubor poté musí vytisknout na speciální mikrokapslový, též bublinkový či nadouvací, papír na tiskárně, která pracuje s UV zářením – tzv. fuser. Černá barva na mapě vlivem UV záření nabobtná a mapa se tak stává plastickou.
„Fuser stojí okolo 30 až 40 tisíc a na trhu v České republice je dobře dostupný. Nebo mapu můžete zaslat do center Elsa, Teiresiás či jiných, kde vám mapu vytisknou a pošlou, pokud ji nepotřebujete okamžitě,“ říká Radek Seifert.
Výsledkem je černobílá plastická, hmatem čitelná mapa s popisky v Braillově písmu.
„Pokud máte fuser, můžete si vytisknout okamžitě, kolik map potřebujete, můžete je také sdílet a volně šířit, protože se na ně nevztahuje autorský zákon stejně jako na další tyflografiky,“ doplňuje k výhodám této mapové novinky Seifert. Nevýhodou podle něj může být zatím omezené měřítko mapy – všechny mapové listy jsou v měřítku 1:1200 – a vyšší cena tisku. Kromě nákladu na fuser je třeba počítat přibližně s jedním eurem za papír.
„Limitem je i to, že máme zatím pouze mapu České republiky, ale v plánu je mapa pro celý svět, která by měla nabídnout i jiná měřítka. Už jsme v této věci docela pokročili,“ říká Radek Seifert.
Podle Seiferta jsou zkušenosti s mapami výborné: „Jsou dvě skupiny lidí, jedna se s mapami rychle naučí pracovat a rychle se orientuje. Druhá skupina nedokáže pochopit, co je ptačí perspektiva nebo půdorys, a má s mapami potíže. Po konzultacích s odborníky jsem došel k názoru, že je to proto, že ve speciálních školách se děti nevedou k práci s mapami. Dosud k tomu také nebyl moc důvod,“ zakončil svůj příspěvek Radek Seifert.
Konferenci Vysokoškolské studium bez bariér pořádala letos po jedenácté Akademická poradna a centrum podpory TUL. Na největší konferenci svého druhu u nás se každoročně setkávají odborníci z pracovišť především na českých a slovenských univerzitách, která se zabývají zpřístupněním studia studentům se specifickými potřebami a poradenstvím.
Dvoudenní setkání na naší univerzitě zahájil ve čtvrtek 15. září rektor Zdeněk Kůs: „Už dlouho říkám, že jedinou překážkou studia má být náročnost látky. Abychom všechny ostatní bariéry odstranili, zřídili jsme už před lety Akademickou poradnu a centrum podpory, která je v tomto úsilí velmi úspěšná,“ řekl v úvodu konference rektor Technické univerzity v Liberci Zdeněk Kůs. „Jsem rád, že se tady každý rok scházejí lidé, kteří stejně jako naše poradna, pracují na tom, aby bariéry z vysokých škol zmizely, a přeji vám ve vaší práci hodně dalších úspěchů,“ dodal rektor.
Radek Pirkl
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Další články v rubrice
Jiří Suchomel otevřel cyklus přednášek Okolnosti tvorby. Pojí se k výročí architekta Karla Hubáčka
Profesor Jiří Suchomel pracoval v zahraničí i v proslulém architektonickém ateliéru SIAL a své bohaté zkušenosti pak přenesl na tehdejší Fakultu architektury, kterou spoluzakládal. A svůj inspirativní životní příběh nyní představil posluchačům...
Diplomová práce, která předběhla dobu. I proto získala Cenu Wernera von Siemense
Čestným uznáním ocenila porota prestižní Ceny Wernera von Siemense 2023 diplomovou práci Věry Šramhauserové, absolventky Biomedicínského inženýrství na Fakultě zdravotnických studií TUL. Diplomantka se zaměřila na digitalizaci ve zdravotnictví....
»Afrika vás změní.« Aneb když liberečtí studenti učí v Tanzanii zdravovědu i podnikání
Učit děti v zapadlé africké vesnici zdravovědu, tamní pedagogy zase týmovou spolupráci a dostat za to jen úsměv a dobrý pocit. Nebo vlastně víc. Změněný život. S touto nehmotnou, ale o to větší odměnou, se vrátili z měsíční dobrovolnické mise v...
