Kytici květů dnes položil rektor naší univerzity Zdeněk Kůs k pomníku obětem sovětské okupace na budově liberecké radnice. Dnes si představitelé města Liberce, Libereckého kraje, senátoři a poslanci, zástupci liberecké posádky a dalších významných institucí připomněli neblahé výročí vpádu vojsk Varšavského paktu v čele se Sovětským svazem na území tehdejšího Československa 21. srpna 1968. Přišli i další hosté, včetně pamětníků a přímých svědků událostí. Pietní akt připravilo jako každoročně město Liberec a i letos se před radnicí sešlo okolo sto padesáti lidí.
Během prvních deseti dnů okupace zemřelo nejméně 80 našich občanů, v záři si okupace vyžádala 23 obětí a v říjnu pak 18. Během pobytu okupačních vojsk zemřelo celkem 400 civilistů. V Liberci si násilný vpád vojsk pěti komunistických zemí vyžádal devět lidských životů a pětačtyřicet zraněných. Invaze v ten den pohřbila i veškeré naděje Pražského jara a ideály těch, kteří si mysleli, že totalitnímu režimu lze nasadit lidskou tvář. Šok z toho byl hluboký a následné období normalizace se negativně podepsalo na všech oblastech života tehdejšího Československa. Akademickou půdu nevyjímaje.
Mnohým studentům bylo znemožněno dokončit studia – byl to trest za aktivní účast na protestních akcích proti okupaci. Nuceně odešlo i mnoho vynikajících kantorů. Čistky se nevyhnuly ani tehdejší liberecké Vysoké škole strojní a textilní, která se aktivně zapojila do protestu proti okupaci. (Za všechny připomenu pana profesora Zdeňka Kováře, jednoho ze zakladatelů liberecké vysoké školy, kterému i přes jeho vysokou odbornost uznávaného experta na spalovací motory komunistický režim po roce 1968 znemožnil pracovat na vysoké škole. Na akademickou půdu se vrátil po roce 1989 a jako první svobodně zvolený polistopadový rektor se významně zasloužil o nebývalý rozvoj liberecké vysoké školy). Katedry marxismu leninismu zaznamenaly na všech vysokých školách nebývalý rozmach, studentům bylo znemožněno cestovat a získávat objektivní informace a pro přijetí ke studiu byla často rozhodující prokomunistická angažovanost. Dění na vysokých školách ovládly komunistické organizace a Svaz socialistické mládeže. O zdravém duchu, nemohla být ani řeč.
„Příjezd sovětských tanků zničil naděje, že by se na naše vysoké školy vrátily svoboda a demokracie, o které přišly komunistickým pučem roku 1948. Díky Sametové revoluci obojí máme. Je ale stále potřeba být ve střehu, abychom o svobodu nejen na vysokých školách znovu nepřišli. Aby nás znovu neuchvátili staronoví uzurpátoři, abychom opět nebyli pod nadvládou cizího státu,“ řekl redakci T-UNI rektor Zdeněk Kůs.
J. Kočárková
Foto z okupace v Liberci - archiv Petra Šimra
Další články v rubrice
Diplomová práce, která předběhla dobu. I proto získala Cenu Wernera von Siemense
Čestným uznáním ocenila porota prestižní Ceny Wernera von Siemense 2023 diplomovou práci Věry Šramhauserové, absolventky Biomedicínského inženýrství na Fakultě zdravotnických studií TUL. Diplomantka se zaměřila na digitalizaci ve zdravotnictví....
»Afrika vás změní.« Aneb když liberečtí studenti učí v Tanzanii zdravovědu i podnikání
Učit děti v zapadlé africké vesnici zdravovědu, tamní pedagogy zase týmovou spolupráci a dostat za to jen úsměv a dobrý pocit. Nebo vlastně víc. Změněný život. S touto nehmotnou, ale o to větší odměnou, se vrátili z měsíční dobrovolnické mise v...
Kde dávají dotace EU smysl? TV NOVA i ministerstvo si jako příklad vybraly projekt autonomní plošiny AnteTUL
Česká republika je v EU právě 20 let a za tu dobu načerpala více jak bilion korun na dotacích. Příklady toho, kde byly peníze z evropských fondů dobře využity, hledala jak redakce TV Nova do série Naše Evropa, tak ministerstvo pro místní rozvoj...