Dnes si připomínáme smutné 43. výročí veřejného sebeupálení studenta Filozofické fakulty UK v Praze Jana Palacha na protest proti nastupující normalizaci po srpnové sovětské okupaci, proti ústupkům ze strany československé politické reprezentace a rezignaci většiny obyvatel na vývoj Československa po 21. srpnu 1968.
Neměli bychom zapomenout, že kolega Jan Palach tímto drastickým zoufalým činem protestoval proti nesvobodě, která zasáhla dvacet ročníků vysokoškolských studentů, kteří neměli právo na pravdivé informace a nesměli svobodně projevit svůj názor na zdeformované akademické půdě.
Jan Palach se pokusil svým sebeupálením dne 16. ledna 1969 ve 14:30 hodin na Václavském náměstí vyburcovat lidi k aktivnímu odporu. Povedlo se mu to jen na krátkou dobu. Od 16. ledna do Palachova pohřbu 25. ledna drželi u sochy sv. Václava mladí lidé protestní hladovku za splnění jeho požadavků. Mezi nimi byl i příští "pochodeň" Jan Zajíc.
Jan Palach zemřel o tři dny později a jeho pohřeb, kterého se již političtí představitelé nezúčastnili, se stal celonárodní manifestací proti sovětské okupaci. Potom se o jeho oběti na dlouhá léta veřejně nemluvilo. Díky censuře se veřejnost nedozvěděla ani od dalších mladých lidech, kteří šli v Jendových stopách. Po Palachovi se od 20.ledna 1969 do konce dubna 1969 pokusilo o sebevraždu 26 lidí, z toho jich sedm zemřelo. Zoufalé činy však zůstaly utajeny, natož aby tyto oběti přesvědčily tehdejší vládnoucí nomenklaturní garnituru, že by měla něco na svých postojích změnit. Normalizační režim naopak přitvrdil..
Jan Palach vadil komunistickým diktátorům i po smrti. U hrobu se na Olšanských hřbitovech vždy v den výročí jeho upálení scházeli vytrvalí odpůrci tehdejšího režimu. Proto byly v říjnu 1973 ostatky Jana Palacha v tajnosti policejně exhumovány, zpopelněny a urna s popelem uložena na hřbitově ve Všetatech. Na původní místo na Olšanech byly za účasti prezidenta Václava Havla vráceny až v roce 1990.
Palachova víra, že lze pohnout lidským svědomím, se naplnila až o dvacet let později. To už studenti vysokých škol opět vystupovali jako aktivní síla proti totalitě. Studentské masové demonstrace, známé dnes jako Palachův týden, předznamenaly rozpad komunistického režimu.
Dnes se po Janu Palachovi jmenují ulice a náměstí, máme i cenu Jana Palacha. Janu Palachovi byl in memoriam propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.
Byl to bojovník za práva, která dnes už mnozí z nás považují za samozřejmost. Když Jenda obětoval svůj mladý a nadějný život, byla práva na informace a svobodný projev názorů tabu. Prosím, věnujme vzpomínku čestnému a odvážnému člověku. Važme si toho, že máme to, za co on v tak mladém věku dobrovolně zemřel.
J. Kočárková
Další články v rubrice
Zemřel bývalý předseda Správní rady TUL a emeritní rektor VUT Petr Vavřín
Prof. Ing. Petr Vavřín, DrSc., byl členem Správní rady Technické univerzity v Liberci v letech 1999–2019, po dvě funkční období mezi lety 2012–2016 byl také jejím předsedou.
Zemřel profesor Jan Žižka, vynálezce monitoringu opotřebení brousicích kotoučů pomocí akustických emisí
Odborník, jenž celý svůj produktivní život zasvětil výzkumu diagnostiky obrábění, profesor Jan Žižka, CSc., podlehl dlouhé těžké nemoci. Zemřel ve věku 63 let 3. září 2020. Na Katedře obrábění a montáže FS TUL působil 34 let. Prof. Jana Žižku zná...
Zemřel profesor Ivan Netuka, člen Vědecké rady TUL
Ve středu 14. října zemřel ve věku 76 let Ivan Netuka, profesor Univerzity Karlovy, emeritní děkan Matematicko-fyzikální fakulty UK a člen Vědecké rady Technické univerzity v Liberci. RNDr. Ivan Netuka, DrSc., se narodil 7. 7. 1944 v...
