Vzpomeňte na oběť Jana Palacha

Připomeňte si s námi smutné výročí. Letos uplynulo jedenačtyřicet let od doby, kdy se v Praze na Václavském náměstí na protest proti omezování svobody komunistickým režimem v tehdejším Československu a lhostejnosti společnosti upálil student Filozofické fakulty UK v Praze Jan Palach.

Jan Palach tímto drastickým zoufalým činem protestoval proti nastupující normalizaci po srpnové sovětské okupaci, proti ústupkům ze strany československé politické reprezentace a rezignaci většiny obyvatel na vývoj Československa po 21. srpnu 1968.

Ani tato nejvyšší oběť mladého nadějného studenta ale veřejnost nevyburcovalala. Posledním velkým protestem proti novým pookupačním poměrům se v roce 1968 stala listopadová stávka vysokoškolského studentstva. Za podmínek cenzury tisku a šířící se rezignace však nemohla dosáhnout žádných cílů. Po ní dospívá student Jan Palach k rozhodnutí vyburcovat národ vlastním sebeobětováním. Sebeupálením se dne 16. ledna 1969 ve 14:30 hodin na Václavském náměstí pokusil vyburcovat lidi k aktivnímu odporu. Povedlo se mu to jen na krátkou dobu. Od 16. ledna do Palachova pohřbu 25. ledna drželi u sochy sv. Václava mladí lidé protestní hladovku za splnění jeho požadavků. Mezi nimi byl i příští "pochodeň" Jan Zajíc.

Jan Palach zemřel o tři dny později a jeho pohřeb, kterého se již političtí představitelé nezúčastnili, se stal celonárodní manifestací proti sovětské okupaci. Potom se o jeho oběti na dlouhá léta veřejně nemluvilo. Díky censuře se veřejnost nedozvěděla ani od dalších mladých lidech, kteří šli v Jendových stopách. Po Palachovi se od 20.ledna 1969 do konce dubna 1969 pokusilo o sebevraždu 26 lidí, z toho jich sedm zemřelo. Zoufalé činy však zůstaly utajeny, natož aby tyto oběti přesvědčily tehdejší vládnoucí nomenklaturní garnituru, že by měla něco na svých postojích změnit. Normalizační režim naopak přitvrdil. Státní bezpečnost studovala i fotografie z pohřbu. Účast na Palachově pohřbu i projevy pronesené kolem jeho činu byly záminkou k represím a k vyřizování osobních účtů při různých prověrkách.

Jan Palach vadil komunistickým diktátorům i po smrti. U hrobu se na Olšanských hřbitovech vždy v den výročí jeho upálení scházeli vytrvalí odpůrci tehdejšího režimu. Proto byly v říjnu 1973 ostatky Jana Palacha v tajnosti policejně exhumovány, zpopelněny a urna s popelem uložena na hřbitově ve Všetatech. Na původní místo na Olšanech byly za účasti prezidenta Václava Havla slavnostně vráceny až v roce 1990. Hodně se změnilo. Dnes máme Palachovo náměstí i cenu Jana Palacha. Svoji činnost obnovila Společnost Jana Palacha ve Všetatech, která každoročně pořádá pietní akt v Janově rodné vesnici. Janu Palachovi byl in memoriam propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.

Jan Palach byl přesvědčen, že lze pohnout lidským svědomím. Jeho víra se naplnila až o dvacet let později. To už studenti vysokých škol opět vystupovali jako aktivní síla proti totalitě. Studentské masové demonstrace, známé dnes jako Palachův týden, předznamenaly rozpad komunistického režimu.

Prosím, věnujme i my vzpomínku čestnému a odvážnému člověku. Važme si toho, že máme to, za co on v tak mladém věku obětoval život. Zkusme si vzít příklad z jeho čestnosti v každodenním životě.

J. Kočárková