ROZHOVOR Romanista Miroslav Valeš pomáhá na západě Španělska dokumentovat ohrožený menšinový jazyk A Fala, jímž v části Extremadura mluví posledních čtyři a půl tisíce obyvatel tří vesnic. Za pomoci unikátní metody sestavil rozsáhlý slovník tohoto jazyka a jeho odborné práce si začínají všímat i španělská celostátní média. Mluví o něm jako o nejznámějším obyvateli.
Miroslav Valeš, vedoucí Katedry románských jazyků Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL, působí střídavě v Liberci a ve vesnici Eljas v provincii Cácers u hranic s Portugalskem. Bez nadsázky dnes tento lingvista z Liberce patří k největším odborníkům na A Falu.
Jak se vlastně pedagog z Liberce dostane k jazyku, o kterém asi ani většina Španělů neví, že existuje?
Do oblasti, ve které se A Falou mluví, se před zhruba deseti lety chystala studentka španělštiny Jitka Hampacherová. A já jsem jí říkal, ať se staví na univerzitě v Salamance, že jí na tamní katedře dají veškeré informace o tomto jazyce a pomohou jí. Dnes se musím smát, když jsem ji ujišťoval, že tam určitě bude víc lingvistů, než místních mluvících A Falou. Ukázalo se to jako naprostá nepravda. A Falou mluví na čtyři a půl tisíce lidí ve třech vesnicích. Jitka přijela nadšená a já jsem se tam musel vypravit také.
Domluví se vůbec člověk španělsky v těch třech vesnicích, kde používají A Falu?
To ano. Španělsky mluvící člověk rozumí, i když může mít někdy drobný problém. Rozdíl je asi jako mezi češtinou a slovenštinou nebo španělštinou a galicijštinou. Ti lidé tam jsou bilingvní. Když tam přijede někdo cizí, automaticky na vás začnou mluvit španělsky. A Fala je jeden jazyk, ale má tři varianty – lagarteiru, maňegu a valverdeiru. V každé vesnici se mluví jedním z těchto nářečí, docela specifickým.
Jak se vlastně pozná, že jde o jazyk a ne jen o nářečí španělštiny?
Docela jednoznačně tak, že A Falu lidé považují za jazyk. Nářečí je vždy nějakého jazyka. Ti lidé to ale nedokáží vztáhnout k žádnému jinému jazyku. Tím pádem to není dialekt, ale je to samostatný jazyk. Jen na okraj, těch minoritních jazyků je dnes ve Španělsku asi pět.
Nemluví tím jazykem dnes už jen starší lidé?
A Falou se tam mluví všude. Na ulicích, v úřadech, hospodách i obchodech. Jazykem tam mluví i malé děti, ne jen pár stařečků. Přesto jazyk postupně umírá. Je to vidět právě na těch dětech.
K tomu se ještě dostaneme. Pojďme teď k vašemu výzkumu, který má právě pomoci odvrátit zánik tohoto svébytného jazyka. Posledních několik let se snažíte jazyk zanést do slovníku a popsat. Používáte k tomu jedinečnou metodu. Přibližte ji.
Používám primární data. Nahrávám rodilé mluvčí, přepisuji vše, co pronesou, a z promluv vypisuji jednotlivá slova, která překládám do španělštiny. Je to velmi pracné. Zhruba jedna minuta nahrávky odpovídá hodině přepisu. Udělal jsem 37 rozhovorů. Pak jsem také sbíral texty, které byly v jazyce publikované. Vše jsem zanesl do databáze, která má dnes 156 textů – ať již přepsaných nebo publikovaných - a dohromady obsahuje 225 tisíc slov. Z této databáze extrahuji jednotlivá slova do toho slovníku. Databázi jsem upravil tak, aby byla zveřejnitelná na webu. Pracuji v sekvenci programu Elan a přepsané nahrávky exportuji do programu Flex. Podotýkám, že žádná databáze neexistovala.
Kolik hesel má slovník a kde bude k mání?
Slovník má třináct tisíc slov a právě jej dokončuji. Vyjde v červnu. Ke každému slovu jsem přiřadil překlad i gramatickou kategorii. Slova jsou ve slovníku vždy ve všech třech dialektech. Slovník vyjde v papírové i digitální podobě. Papírových výtisků bude kolem 500 kusů. S distribucí počítám ve Španělsku. Výtisky dám ale také známým, o kterých vím, že se o něco takového zajímají. Výtisk určitě bude také v knihovně Technické univerzity v Liberci. Ta se na projektu podílela a bude to ve slovníku zmíněno. V elektronické podobě bude slovník volně stažitelný.
Dá se obdobně, tedy nahráváním rodilých mluvčích, postupovat i při dokumentaci jiných jazyků?
Ano, to bylo i smyslem mého dvouletého projektu Mobilita MSCA Technická univerzita v Liberci. Projekt je totiž primárně zaměřen na stanovení metodologie tvorby slovníku jako takové na příkladu jazyka A Fala. A dá se analogicky použít na popis a dokumentaci jakéhokoliv minoritního jazyka. Metoda je nová právě použitím těch primárních dat, kdy se vychází z autentických promluv. Nepřekládá se z „velkého jazyka do malého“.
Co na vaši snahu, ne nepodobnou českým obrozencům, říkají místní?
Celá obec Eljas mě přijala a vážím si toho. Mám jeden příklad, který mě mrzel, ale i potěšil zároveň. Když jsem se zúčastnil místních cyklistických závodů, vyhlašovali nejvzdálenějšího účastníka. A nezvolili mě, vybrali nějakého Francouze. Nepokládají mě totiž už za cizince, protože mluvím jejich jazykem.
Utkvěl vám v paměti během práce na slovníku nějaký zajímavý zážitek?
Jeden mě napadá. Když jsem nahrával v místní hospodě, abych měl autentickou řeč, všichni, co byli uvnitř, debatovali nad způsobem zápisu jazyka. Zkrátka celá hospoda mluvila o jazyce. Všechny pohltila lingvistická diskuse. To bylo úžasné. Diskusi jsem jen natáčel na video, ani jsem do toho moc nevstupoval. Je to tam velké téma. Až vyjde slovník, stane se pro ten jazyk autoritou. Bude to model pro zapisování, který chybí.
Pracoval jste na slovníku sám?
Slovník dělám prakticky sám, pomáhají mi ale rodilí mluvčí, s nimiž práci konzultuji. Často chodím do školy. Školáci mi pomáhali také. Nahrávali třeba své prarodiče nebo sousedy.
Vaší práce si už všimla španělská média, články vyšly ve španělských i portugalských novinách, reportáž například odvysílala celostátní televize La Sexta. Co na zájem říkáte?
Televize se tu čas od času objeví. Ovšem zatím z toho vždy vznikl takový trochu folklorismus. Raději bych měl medializaci až se slovníkem v ruce. Zatím mám jen databázi, která už je ale na webu přistupná. Se slovníkem finišuji, abych mohl něco konkrétního prezentovat. Pak pozvu rád i televizi a budu z toho mít lepší pocit.
Říkal jste, že se jazyk aktivně používá, přesto vymírá. Čím to je?
Hlavně tím, že se jazyk neučí ve školách. Na rozdíl od místních to vidím jako obrovský problém. Ti lidé věří tomu, že se děti naučí jazyk doma, proč by se tedy měl učit ve škole? Na rozdíl od dalších minoritních jazyků tam sice ještě existují třeba i čtyřleté děti, které tím jazykem odmalička mluví, ale je jich velmi málo. Je tam velmi nízká porodnost. Zatímco dříve měl školní ročník ve vesnici, kde působím, 20 až 30 dětí, dnes jsou v ročníku dvě až tři děti. Je tam třeba devět předškolních dětí ve třech ročnících a z toho jen dvě děti mluví tímto jazykem. Je to proto, že těch sedm je ze smíšených rodin. A Falou mluví jen jeden z rodičů, tím pádem je domácím jazykem španělština.
Abychom neskončili pesimisticky. Myslíte, že by váš slovník mohl pomoci tomu, aby se něco změnilo?
Každý lingvistický popis je malým kamínkem k tomu, aby jazyk pokračoval. Ale také to bude záležet na těch rodinách a na škole. Právě ve škole by slovník mohl pomoci. Protože jednou z výmluv, proč se jazyk neučí, je, že učitelé neví, jak ho mají předávat a zapisovat. V blízké budoucnosti se proto chci pustit i do gramatiky.
Dovedete si představit, že byste do Eljas přesídlil natrvalo?
Odpovím obšírněji. Mezi Libercem a Eljas stále jezdím. Teď jsem ve Španělsku, protože dodělávám poslední úpravy slovníku a konzultace s mluvčími. Přiznám se, že mi v tom dost pomáhá distanční výuka. A jestli si umím představit, že bych do Eljas přesídlil natrvalo? Umím, líbí se mi tam. Kvůli práci na univerzitě to ale vidím spíš až na důchod. (smích).
Děkuji za rozhovor
Adam Pluhař
| Doc. Miroslav Valeš (*1968) Habilitoval se v oboru lingvistika konkrétních jazyků se zaměřením románské jazyky. Na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci vede Katedru románských jazyků a vyučuje španělskou filologii. Zaměřuje se na sociolingvistiku nebo jazyky a dialekty Španělska. V rámci projektu Mobilita MSCA TUL: Community-Driven Documentation and Description of A Fala vytváří metodologii na dokumentování minoritních a zanikajících jazyků. Právě dokončuje slovník jazyka A Fala, jímž se mluví na západě Španělska u hranic s Portugalskem. Slovník bude mít 13 tisíc hesel. Miroslav Valeš se také zabývá studiem indiánských jazyků shuar (Ekvádor), lakhota (USA). |
Další články v rubrice
Pomáháme dětem čelit reklamě a odhalit marketingové kampaně
Děti jsou nejbezbrannější cíle internetových kampaní a právě nejmenším konzumentům webového obsahu se snaží pomoci unikátní projekt, na němž tři roky spolupracovali odborníci dvou fakult Technické univerzity v Liberci a Akademie věd ČR. Výsledkem...
Pomůžeme světu zbavit se tun textilního odpadu
Recyklace textilu už nemůže být jednodušší. Celou bundu, kalhoty nebo tričko z bavlny i veškerých syntetických materiálů včetně zipů, knoflíků a druků rozemelete na co nejmenší částečky, směs zalijete pryskyřicí a vylisujete z ní pevnou desku. Tu...
Chybí vám něco v Jizerských horách a kde? Na to se ptá pocitová mapa
Na vstupním místě do Jizerských hor načtete QR kód ze samolepky a z nabízených možností vyberete ty, které vystihují váš vztah k Jizerským horám. Vstoupíte tak do mapy, v níž lze označit, kde vám chybí parkoviště, koš nebo toaleta, a naopak...
