Kam sahají Liďáky, Rybníček nebo Textilana? Ač se podle těchto jmen orientuje každý Liberečan, vymezit oblast, k níž se vztahují, není tak jednoznačné, jak by se mohlo zdát. Díky unikátní mapě libereckých Živých jmen vzniklé na TUL si proto nyní může kdokoliv prohlédnout, jakou část města takové názvy označují.
Projekt s názvem Živá jména odstartovali v říjnu 2019 Daniel Vrbík a Václav Lábus z Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci (TUL) a k tématu jsme vydávali tiskovou zprávu. Se sbíráním lidového názvosloví pro do té doby neexistující interaktivní mapovou aplikaci pomáhaly vědcům stovky Liberečanů. Několik fází projektu pak unikátní mapu zpřesňovalo. Nyní autoři prostřednictvím mapové aplikace zveřejnili výsledky závěrečné fáze výzkumu.
„Na vlastní sběr jmen a ověření jejich znalosti jsme na konci minulého roku navázali výzkumem, který měl zjistit, jaký prostor vybraná jména reprezentují,“ vysvětluje Daniel Vrbík a dodává: „Původní aplikace totiž umožňovala umístit jméno do mapy pouze na konkrétní souřadnici, což u prostorově rozsáhlejších objektů nebylo dostatečně vypovídající.“
„Svým způsobem je to vlastně pokus zachytit kolektivní mentální mapu města,“ uvádí Václav Lábus. „Každý si totiž například pod názvem Liďáky představuje trochu jiné místo. Ale teprve průnik takových individuálních představ nám dá o něco objektivnější obrázek toho, co vlastně jednotlivá jména popisují,“ říká Václav Lábus. Mapová aplikace Živá jména, přístupná z webové stránky https://mapy.fp.tul.cz/zivajmena/, pak tyto představy vizualizuje.
Zpřesňovat mapu pomáhaly stovky dobrovolníků
Nyní si tedy každý zájemce může ověřit, jestli se jeho prostorové vnímání Liďáků a dalších známých libereckých jmen shoduje s dobrovolníky, kteří se do poslední fáze výzkumu zapojili. Těch bylo 278. „Chtěli bychom jim touto cestou poděkovat. Uvědomujeme si, že převést svou, často mlhavou představu prostorové fixace do jasně ohraničených polygonů je v mnoha případech obtížný úkol,“ říká Daniel Vrbík. Přesto se k 82 vybraným libereckým jménům podařilo získat více než 10,5 tisíce jednotlivých zákresů, tedy v průměru 128 k jednomu jménu.
„U mnoha jmen nejsou výsledky až tak překvapivé. Je vidět, že rozhodující roli ve vizualizaci prostorového vnímání hraje uliční síť nebo reliéf,“ vysvětluje Daniel Vrbík. To se týká například lokalit, jako je Králův Háj, Gagarinka nebo Kajlák.
Naproti tomu mapa pomáhá stanovit hranice jinak nezřetelně vydělených areálů, jako jsou Liďáky, Ruda nebo Dobiášovka. „Překvapilo nás třeba, že v případě Liďáků panuje shoda v podstatě jen v nejbližším okolí vlastní budovy, tramvajové zastávky a parku podél Riegrovy ulice,“ podotýká Václav Lábus.
Ruda, oficiálně Nová Ruda, je v představách respondentů pouze bezprostřední okolí stejnojmenné tramvajové zastávky. „Ani v případě Dobiášovky se nám nepotvrdil předpoklad, že název označuje celé sídliště. Největší shoda nastala v prostoru mezi autobusovými zastávkami Dobiášova a Krejčího, tedy v nejbližším okolí samotné ulice,“ doplňuje Daniel Vrbík. Také vnímání dalších uličních jmen přineslo zajímavá zjištění, například Husovku zakreslili respondenti pouze od křižovatky s Klášterní po křižovatku s ulicí Svobody a Kubelíkovku především v prostoru křižovatky s Ještědskou.
Mapu využívají i hasiči
„Tříletý výzkum libereckých živých jmen jsme touto fází v podstatě zakončili. Díky němu máme komplexní představu o tom, jaká lidová jména v Liberci existují, na kterých se shodneme a co pro nás představují,“ říká Daniel Vrbík.
Mapová aplikace ale i nadále umožňuje přidávat nová jména a autoři plánují vydat také tištěnou mapu. Výsledná data v praxi využívá například Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje, ale také Kancelář architekta města.
Cílem projektu Živá jména je výzkum lidových, tedy neoficiálních pojmenování, která se používají na území města Liberec a obce Stráž nad Nisou. Projekt tím přispívá k poznání a uchování kulturně-historické paměti města.
Během tří let se do projektu zapojilo 1586 dobrovolníků, kteří do databáze přidali 3097 jmen pro 1889 různých objektů.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Velký úspěch našich vědců. Hned tři inovace z TUL získaly medaile na veletrhu Invent Arena
Zcela nový materiál – porézní skleněná plastelína použitelná v módě nebo designu –, mobilní zařízení, které kdekoliv pohotově vyrobí nano- a mikrovlákna, a autonomní užitkové vozidlo pro přepravu nákladu v obtížných podmínkách. To jsou tři patenty...
Dostane se i pod povrch. Nový elektronový mikroskop pomocí přesných lokálních řezů otvírá 3D pohled na zkoumaný vzorek
Mikroskop za více jak 45 milionů korun dokáže zobrazit zkoumaný předmět v nanometrovém rozlišení a současně umožňuje podívat se i pod povrch zkoumaného vzorku. To lze velmi dobře využít například pro komplexní analýzu kvality materiálu a...
Motorkáře pomůže vycvičit neuronová síť
Smutná data hovoří jasně – Česko patří v evropském srovnání v počtu usmrcených motorkářů na milion obyvatel k zemím s nejčernější bilancí. A vědci z TUL nyní chtějí spolu s Asociací autoškol České republiky a Asociací polygonů Autoklubu ČR pomoci...
