Možná ani nevíte, že včely, které v okolí kampusu zabzučí kolem vás, vylétly z úlu u budovy G. Dvě včelstva patří doktorandu fakulty umění a architektury Eduardu Seibertovi, který rok testoval nejvhodnější stanoviště pro své úly. Ty se brzy stanou základem unikátního apidomku pro včelí terapii. Architekt ve své dizertační práci poukazuje na dramaticky ohrožené včely, které jsou pro ekosystém nenahraditelné, a zároveň nabízí nový pohled na jejich chov.
Včely vylétaly na pastvu a vracely se s nektarem do úlů umístěných v atriu fakulty strojní a na zelené střeše budovy G. Závětří atria se ukázalo jako vhodnější. Tam také vznikne atypický apidomek. „Úly se včelami v průběhu roku nijak nenarušovaly univerzitní provoz a staly se bezproblémovou součástí kampusu. Ostatně, včelám se v městě daří. Mají tu dostatek potravy a jsou zdravější, než kdyby létaly na pole ošetřená chemickými postřiky,“ říká Eduard Seibert.
Včelařit začal před třemi lety z ryze praktických důvodů, aby si mohl sám řídit svůj projekt včelích svítidel Beehive. Před pěti lety s nimi vyhrál univerzitní start-upovou soutěž. Psali jsme. Umístění úlů v srdci univerzitního kampusu bylo symbolickým i praktickým krokem. „Z pohledu mého studia dává smysl, aby výzkum probíhal na půdě školy, naopak pro univerzitu je to zajímavá environmentální aktivita, která umožňuje vytvořit řadu navazujících událostí. Je to tedy můj oblíbený symbiotický vztah,“ míní Eduard, pro nějž se včelaření stalo vášní a důležitou součástí života.
Nyní je před Eduardem výzkumný úkol, v němž budou včely znovu v hlavní roli. Chce včelařům přinést nové alternativy ve využívání včel, a tím pomoci k dalšímu rozšiřování tohoto užitečného hmyzu. V důsledku proměny krajiny a změny klimatu totiž čelí stále těžším výzvám a klasické včelaření zaměřené na produkci medu se přestává vyplácet. „Včelaři jsou závislí na produkci medu nebo si to myslí, produkce je přitom kvůli větší náchylnosti včel k nemocem stále obtížnější a finančně náročnější. Zdravotní stav včelstev se zhoršuje a současný stav toho, jak včelaření funguje, není udržitelný. Chci včelařům ukázat jiné existující alternativy. Včela toho dokáže mnohem víc a zajímavějších věcí, než jen vyrábět z nektaru med,“ líčí Eduard.
A jednou z cest může být budování apidomků (z latinského apis – včela). Drobných staveb, které slouží k léčbě a rehabilitaci pomocí včel a včelích produktů. A kampus bude jedním ze dvou míst, kde apidomek během letních prázdnin vznikne.
Apidomek člověku umožňuje relaxovat v přítmí útulného prostoru prosyceného vůní propolisu a dalších včelích produktů, které pomáhají v léčbě respiračních nemocí. Člověk uvnitř odpočívá přímo na včelích úlech a kromě všudypřítomné vůně vnímá i teplo a zvuky úlu. Zklidňuje se tak i psychika. „V našem případě bude objekt kombinací praktických experimentů a architektonického unikátu. Právě architektonická podoba bude zcela netypická pro tento typ staveb a pracuji na ní přes rok. Chci v podstatě ukázat, že se i tyto stavby dají budovat zajímavě a s uměleckým citem,“ říká Eduard Seibert.
Apidomek je jedinečným typem stavby, který zatím nemá v českém ani světovém prostředí ustálenou kvalitní podobu. Svým pojetím se jim blíží jen tiny houses. Motiv usebrání se a zklidnění psychiky lze najít v domech pro čajové obřady. Eduard Seibert by si přál, aby se u nás kultura kvalitně navrhovaných apidomků rozšiřovala a zároveň, aby tyto stavby pomáhaly včelařům a stále ohroženějším včelám. „Mé vzorové apidomky budou sloužit jako inspirace pro včelaře, že se mohou vydat i tímto směrem. A také bych byl rád, aby v krajině nebo v zahradách vznikala nová architektonicko-umělecká hodnota, a ne něco, co se dá zaměnit s chatkou na nářadí nebo autobusovou zastávkou.“
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Motorkáře pomůže vycvičit neuronová síť
Smutná data hovoří jasně – Česko patří v evropském srovnání v počtu usmrcených motorkářů na milion obyvatel k zemím s nejčernější bilancí. A vědci z TUL nyní chtějí spolu s Asociací autoškol České republiky a Asociací polygonů Autoklubu ČR pomoci...
Hráči Slovanu budou mít díky spolupráci s TUL a Hotboots nohy v teple
Fotbalisté Slovanu Liberec mohou jako první ligový celek využívat návleky s aktivním zahříváním a nanovrstvou od společnosti Hotboots, které byly vyvinuty na katedře hodnocení textilií Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Náhradníkům...
Tričko probudí usínajícího řidiče
Plíživou únavu si ještě řidič za volantem neuvědomí, ale bezpečně ji už v zárodku pozná tričko vyvíjené na katedře oděvnictví Fakulty textilní TUL. Senzory totiž neomylně změří zpomalující se dech. Smart textile tak může pomoci snížit počty nehod...
