V čase extrémních such bude zásadní znát dobře výskyt a vlastnosti zdrojů vody. Atlas, který detailně mapuje 40 pramenů v česko-saském příhraničí, představili minulý týden vědci ze tří partnerských univerzit.
Hydrogeologové, geografové, biologové, geoinformatici a celá řada dalších odborníků z Technické univerzity v Liberci, České zemědělské univerzity v Praze a žitavského pracoviště Technische Universität Dresden podrobili více jak 40 vybraných pramenů při našem severním pohraničí v rámci česko-německého projektu Prameny spojují/Quellen verbinden komplexní analýze.
Vědci sledovali typ pramene, kvalitu vody, přítomnost těžkých kovů, výskyt fauny a flóry v prameni a jeho okolí či geologické podloží.
„Přístup každého experta je trochu jiný, což je pro naši spolupráci a odborný rozvoj nesmírně obohacující a poučné. Právě Atlas pramenů je syntézou práce celého týmu a všichni jsme hrdí na to, jak se nám jej podařilo připravit,“ říká vedoucí projektu Jiří Šmída z Technické univerzity v Liberci.
K pramenům se v průběhu tří let trvání projektu opakovaně vraceli. Výstupem jejich úsilí je unikátní online Atlas pramenů Lužických, Jizerských a Žitavských hor. Najdete ho na prameny.tul.cz/atlas.
Odborné informace v atlase jsou doplněné multimédii, fotografiemi a videospoty pořízenými z dronů, které vědcům umožnily přístup i do obtížněji dostupných míst.
Vědci se snažili zmapovat také vztah člověka a pramene, zachytili řadu historicko-literárních souvislostí a zabývali se také vlivem lidské činnosti na pramen. Z výzkumu vyplynulo, jak i nepatrný vliv člověka a jeho činností může vést k poškození až zničení pramene.
„Dobře to dokumentují dva prameny nacházející se v blízkosti obce Myslivny, na jihovýchodním úpatí hory Luž. Přestože jsou od sebe necelých 400 m a lze předpokládat, že jsou zásobeny ze stejné zvodně, jejich kvalita se značně liší. Jeden pramen se vyznačuje vysokou kvalitou vody a sedimentu, výskytem druhů citlivých na negativní vlivy prostředí, bez přítomnosti toxických kovů. V porovnání s ním vykazuje druhý pramen výrazně horší kvalitu. V odebraném sedimentu byly zjištěny vysoké koncentrace mědi a niklu,“ popisuje Dana Komínková, vedoucí týmu České zemědělské univerzity v Praze, a shrnuje:
„Vysvětlením je lokalizace pramene v blízkosti silnice, odkud k němu bylo spláchnuté velké množství štěrku, pravděpodobně používaného jako posypový materiál.“
.jpg)
Atlas pramenů, ale i další výstupy výzkumu by měly usnadnit práci expertům v oborech územního plánování, ochrany pramenných oblastí, vodního hospodářství nebo krajinného a územního plánování.
A využít by je mohli i učitelé, zástupci regionálních samospráv, institucí ochrany přírody i firmy.
Mizí před očima
Znalosti o vodě a jejích zdrojích je potřeba napříč společností i napříč státními hranicemi prohlubovat, především v době, kdy krajinu sužují extrémní sucha. Tomuto tématu se minulý týden na žitavské radnici při prezentaci závěrů projektu Prameny spojují vědci také věnovali.
Razantní úbytek podpovrchových vod zmínil ve svém úvodním projevu už hejtman Martin Půta, ten ovšem akcentoval především vliv rozšiřování nedalekého povrchového dolu Turów v Polsku na zásoby vody v českém i německém pohraničí.
Voda v krajině i mimo dosah polského hnědouhelného dolu mizela vědcům především v závěrečném roce projektu před očima:
„Dlouhodobý nedostatek srážek v roce 2018 vedl k poklesu tlaků v podzemních zásobnících vody, která pak není tlačena k povrchu. Důsledky mohou být již nyní patrné na vegetaci prameniště a jeho okolí. Správná péče o prameny, která začíná poznáním, kde je v naší ať již městské, či okolní krajině máme, bude velice rychle nabývat na důležitosti,“ říká Jiří Šmída a dodává:
„Kdo ví, zda nejsme blízko době, kdy na prvním místě budeme vděční za jakoukoliv tekoucí vodu z pramene, teprve na druhém se budeme zabývat o její kvalitu.“
-pir-
Foto: Prameny spojují/Quellen verbinden a T-UNI
.JPG)
.JPG)
.JPG)
Další články v rubrice
Změnila se za posledních 100 let kondice našich dětí? Zopakujeme unikátní měření tělesné zdatnosti českých a slovenských dětí z roku 1923
Přesně před sto lety zorganizovali otec a syn Roubalovi unikátní šetření tělesné vyspělosti v československých školách. Do výzkumu zahrnuli náctileté ze skoro 100 středních škol po celém tehdejším Československu. Unikátní šetření během letošního...
Ministryně Langšádlová si sestavila poradní tým z mladých vědkyň a vědců. Jeho členkou je Markéta Klíčová
Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace, sestavila nový poradní tým z mladých expertek a expertů se zkušeností z prestižních zahraničních univerzit a vědeckých pracovišť. Mezi 14 nadějnými jsou také nositelé významných vědeckých...
TUL se stane součástí evropské inovační sítě na využití 5G technologií. Díky novému projektu
Podpořit rozvoj kvalifikované pracovní síly v oblasti pokročilých 5G technologií, a tím napomoci inovacím a hospodářskému růstu. To je jeden z důležitých přínosů mezinárodního projektu Deep Tech Empowerment for Higher Education Institutes (akronym...
