V zateplených fasádách panelových domů se zhusta daří plísním a řasám, které pak mohou pronikat i do bytů. Potvrzuje to výzkum, který prováděly naše CxI a firma PRAGOTHERM, servis fasád s.r.o. Zaměřily se nejen na detekci mikroorganismů, ale také eliminaci jejich vlivů na fasády. Dostaly za to cenu Vizionář 2018.
Cenu vyhlásilo sdružení CzechInno ve spolupráci s partnery 4. prosince v Praze. Vizionář 2018 je projekt s osmiletou historií, který se zaměřuje na podporu a propagaci neotřelých a inovativních projektů, nástrojů a technologií, které pomáhají k lepšímu a efektivnějšímu podnikání nebo ke zkvalitnění služeb jak firmám, tak široké veřejnosti.
Letos organizátoři udělili šest titulů Vizionář 2018. Jeden z nich převzali Radek Kubálek, jednatel společnosti PRAGOTHERM, servis fasád s.r.o., a Michaela Jakubičková z Oddělení nanomateriálů v přírodních vědách Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci (CxI). Firma s naším CxI společně vyvinuly systém pro odběr a analýzu vzorků mikroorganismů vyskytujících se na zateplených fasádách spojený s návrhem řešení pro eliminaci jejich škodlivých vlivů.
Podle Radka Kubálka se takřka všechny panelové domy v ČR zateplovaly, ale pod touto novou vrstvou se množí plísně a řasy, které pronikají při větrání do bytů. Proto mnozí lidé trpí alergiemi a nejrůznějšími nemocemi. Společný projekt firmy a TUL má pomoci tyto škodlivé organismy najít a eliminovat.
Naše univerzita se do výzkumu a vývoje nové metody zapojila zhruba před čtyřmi lety a před rokem akreditovala metodiku pro analýzu vzorků mikroorganismů, které se na fasádách domů nacházejí.
„Společným úsilím TUL a firmy PRAGOTHERM, servis fasád s.r.o., došlo k detekci mikroorganismů na více jak 300 bytových domech po celé České republice a máme zmapováno, že více jak 60 000 bytových jednotek se s problémem zařasení potkává nebo v nejbližší době potká,“ říká za výzkumný tým CxI Technické univerzity v Liberci Michaela Jakubičková.
V čem nová metoda spočívá a jak velkou hrozbou pro bytové jednotky mikroorganismy jsou, se na T-UNI ještě budeme věnovat.
Radek Pirkl
Další články v rubrice
![V době pandemie Covid-19 docházelo ke střetu akademické sféry s novou realitou. Na snímku Veronika Máková z katedry chemie řeže nanomateriál vyrobený na TUL na filtr, aby se dal vložit do ušité roušky. Foto: Radek Pirkl](/files/152591_size4.jpg)
Výzkum o nanotechnologiích a etice jde do finále. Zapojíte se také?
Jsou větším nebezpečím pro lidstvo jaderné zbraně, nebo nekontrolovaně samoreplikující se nanoboti vytvoření molekulární výrobou? V jakých oblastech by se ne/měly používat nanotechnologie? I takové etické otázky přináší nanotechnologický výzkum. A...
![IMG_0785-2.jpg](/files/154482_size4.jpg)
Medipol hledá nové materiály pro regeneraci kůže i kontaktní čočky. Jsme součástí tohoto prestižního projektu
Biodegradabilní vlákna bource morušového mohou v blízké budoucnosti pomoci hojit kožní rány. I to je jeden ze směrů výzkumu, kterým se ubírá prestižní mezinárodní projekt Medipol a jehož je TUL součástí. Podstatou projektu je nalezení nových...
![v - kopie.jpg](/files/154941_size4.jpg)
Kniha Nanovlákna získala Cenu Josefa Hlávky
»Co je nano, si myslí, že ví každý, ale skutečná odbornost je v této knize,« řekl o publikaci, která je v českém kontextu ojedinělá, člen hodnotícího výboru profesor Karel Rohlena. Cenu si včera na zámku v Lužanech převzal profesor David Lukáš s...