sobota 19. září 2020   |   O nás   |   RSS   |   Mapa stránek   |   Přihlásit se   |   Kontakt
Úvod > Rubriky > Věda a výzkum > Projekty > Projekt AMICE zakončil workshop o indigu z borytu barvířského

Projekt AMICE zakončil workshop o indigu z borytu barvířského

Mezioborový workshop, který proběhl ve čtvrtek 30.7. v Institutu pro nanomateriály TUL, byl zaměřený na ekologické získávání nanočástic indiga z borytu a jejich aplikaci na bio bavlnu a byl poslední akcí v rámci evropského projektu AMICE zaměřeného na cirkulární ekonomiku a udržitelné výrobní procesy.

 

 

Workshop zaměřený na barvení textilií rostlinnými barvivy se konal v chemické laboratoři Oddělení pokročilých materiálů na CXI. Vedly jej zaměstnankyně tohoto oddělení Mgr. Ing. Bc. Hana Křížová, Ph.D. a Ing. Zuzana Hrubošová, Ing. Paed. IGIP. Obě jsou absolventky Textilní fakulty, proto mají k textilu a vláknům blízko, i když je další studium a práce přivedly k nanomateriálům a nanotechnologiím. Obě pracují na výzkumných pozicích v Ústavu pro nanomateriály, kde jsou mezioborové znalosti nutným předpokladem výzkumné práce. Workshop se konal v rámci evropského projektu AMICE zaměřeného na cirkulární ekonomiku a udržitelné výrobní procesy, který v těchto dnech po více než třech letech skončil. Byly do něj zapojeny pracovní skupiny z několika univerzit a inovačních center z Německa, Polska, Slovenska, Itálie, Španělska a Česka. Cílem projektu bylo mimo jiné vytvářet příznivé prostředí přeshraniční spolupráce a prostřednictvím workshopů a inovačních kempů podpořit vybrané malé a střední podniky s produkcí zaměřenou na cirkulární ekonomiku. Projekt AMICE byl z velké části zaměřen na rozvoj 3D tisku, ale nemalá pozornost byla věnována i ekologickým a recyklačním výrobním procesům. Do harmonogramu letošních akcí projektu citelně zasáhla všeobecná karanténa, přesto se podařilo hlavní myšlenky a plány realizovat.

Zájem o účast na tomto posledním workshopu projektu projevila paní Klára Hlavatá z Brna, která se zabývá kusovou výrobou oděvů z certifikované bio bavlny, které se prodávají v několika obchodech a buticích v Brně, Praze, Olomouci a Frýdku-Místku pod její originální značkou Můj kousek.

„Na internetu jsem našla vědeckou práci doktorky Hany Křížové z TUL o barvení textilií indigem z listů borytu. Hledala jsem možnost rozšíření mého textilního portfolia o přírodní barvení modrou barvou, proto jsem paní Křížovou oslovila a poprosila ji, aby mě tento způsob barvení naučila,“ říká paní Hlavatá.

„Obarvit kvalitně bavlnu modrou barvou není zrovna snadné,“ vysvětluje dr. Křížová. „Já sama jsem experimentovala s rostlinným indigem z borytu barvířského téměř rok, než jsem vypracovala a ověřila efektivní postup barvení. Potěšilo mě, že se o toto know-how mohu podělit s někým, kdo jej využije v praxi.“

Další lektorkou workshopu byla textilní designérka Ing. Zuzana Hrubošová, která díky svým zkušenostem z mezinárodních textilních workshopů, oděvních výstav a módních přehlídek zasvěceně diskutovala s paní Hlavatou o problematice ekotextilií, získání certifikátu bioprodukce, o možnostech výroby nanovláken z rostlinných zdrojů nebo o zpracování bioodpadů na materiály použitelné pro výrobu oděvních doplňků.

Paní Hlavatá si do Liberce přivezla k barvení vlastní listy borytu, které vypěstovala na své zahrádce. V budoucnu však plánuje získávat boryt přímo z přírody: „Boryt barvířský je nepůvodní invazivní rostlina. U nás na Pálavě zplaňuje a působí ekologům velké problémy, proto mám v úmyslu získávat rostlinný materiál pro příští barvení přímo z přírody. Přispěji tak k její ochraně a budu mít z mých eko výrobků ještě lepší pocit,“ prozradila nám paní Hlavatá.

Barviva v této rostlině není mnoho. Výtěžnost indiga se uvádí jen kolem 0,2 % hmotnosti čerstvé rostliny, proto při jeho extrakci vzniká velké množství odpadní biomasy. Odpad však díky značné výhřevnosti může po vyschnutí a lisování do briket posloužit jako biopalivo, což je další plus celého procesu, který tak dobře zapadá do konceptu cirkulární ekonomiky a ekologicky udržitelného výrobního procesu.

A jak je to s použitím chemie při samotném barvení touto rostlinou? K extrakci indiga, respektive jeho prekurzoru z listů rostliny, lze použít pouze horkou vodu. Prekurzor je velmi citlivý, proto je po celou dobu nutné pečlivě sledovat teplotu a čas. Samotné modré barvivo je nutné během tohoto procesu nejprve vytvořit. Z roztoku postupně vznikají nanočástice indiga, které je nutné následně převést na formu, kterou lze dostat na textilii. „Tady už se úplně bez chemie neobejdeme, ale ve skutečnosti jsou použita jen velmi nepatrná množství relativně neškodných a běžně dostupných látek. Nejdůležitější je neustále sledovat čas, pH a teplotu barvicí lázně, která nesmí překročit 50 °C. Tím je toto barvení tak odlišné od barvení jinými rostlinnými barvivy, při kterých v podstatě jen přivedeme lázeň do varu a mícháme. Pokud bychom se chtěli při barvení indigem obejít absolutně bez chemie, pak bychom se museli vrátit ke středověkému postupu. Ten zahrnoval kromě dřevěného popela především použití velkého množství silně zapáchající zkvašené moči a pochybuji, že by někdo takový produkt v dnešní době chtěl nosit,“ směje se dr. Křížová.

Celý workshop probíhal ve velmi přátelské atmosféře a skončil až v podvečer. Paní Hlavatá si celý složitý postup barvení vyzkoušela a listy borytu si v laboratoři nabarvila jednu ze svých sportovních mikin z bio bavlny modře mramorovaným vzorem. Povedlo se jí to na jedničku a z Liberce odjížděla velmi spokojená. Také obě lektorky měly z akce dobrý pocit a již plánují podobnou akci do budoucna. Tento workshop byl v duchu projektu AMICE přednostně zaměřený na podporu konkrétního ekologického startupu, ale ukázalo se, že by o podobnou akci měla velký zájem i široká veřejnost.

„Jakmile jsme zveřejnili infografiku akce na sociálních sítích, začali se ozývat zájemci dokonce i ze zahraničí, např. z Austrálie nebo Kanady, s tím, že by měli zájem o internetový online workshop v angličtině zaměřený na barvení přírodními barvivy,“ říká Ing. Hrubošová. „Přemýšlíme o podobné akci pro veřejnost, i když projekt AMICE už končí. Chtěli bychom uspořádat letní školu přírodního barvení a do ní bychom zařadili i techniky, kterými se naše oddělení primárně zabývá, což je využití nanomateriálů a plazmatu k úpravě povrchů,“ dodává dr. Křížová.

 

 

Texty mohou publikovat sami projektoví editoři, návod je zde.

Za obsah textů zde publikovaných nesou odpovědnost jejich autoři, nikoliv redakce T-UNI.

 

 

Tuni360v15-www
 
 
 
 
 
TUL
www.facebook.com/TUL.cz
www.youtube.com/user/TULiberec
Universitas
Český rozhlas sever

Stránky T-UNI vznikly za podpory projektu Copernic, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/31.0059, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

ESF - Investice do vzdělání