Čeští a němečtí vědci hledají společně efektivní využití energie

Možnosti efektivního využití úspor energií při provozu tramvají hledají společně Technická univerzita v Liberci a Vysoká škola Hochschule Zittau/Görlitz. Společný výzkumný projekt „Vývoj komponent a metod vedoucí ke zlepšení energetické účinnosti trakce z hlediska využití energetického setrvačníku“realizují od letošního března v rámci programu Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko. Obě univerzity přitom spolupracují s Dopravním podnikem města Liberec.

Projekt navazuje na dlouhou úspěšnou spolupráci obou škol v oblasti výuky. Hlavním řešitelem na HS Zittau/Görlitz je „Institut für Prozeßtechnik, Prozeßautomatisierung und Meßtechnik (IPM)“, na naší univerzitě to jsou „Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace“ a Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií.

Cílem projektu je zmapovat provoz tramvají s ohledem na spotřebu elektrické energie a možnosti využití elektrické energie, které se v určitých úsecích tratě vrací do sítě. „U moderních tramvají s tranzistorovým řízením se při brzdění změní funkce motoru- stane se z něj generátor, který vyrábí elektrickou energii. Svoje výpočty jsme už ověřili vloni při unikátním nočním měření, kdy na trati byla pouze jediná tramvaj a spotřeba nebyla zkreslená. Spočítali jsme mimo jiné ztráty v kabelech a v trolejovém vedení. Měření prokázala, že moderní tramvaje ušetří při brzdění zhruba dvacet procent elektrické energie, která se vrací zpět do troleje. Výsledky naší práce jsme konzultovali s německými kolegy a v rámci nového společného projektu budeme hledat, jak tuto energii využít například pro napájení dalších tramvají,“ řekl proděkan FM TUL Aleš Richter.

Připomněl, že začátkem dubna proběhlo v Liberci druhé pracovní česko-německé setkání. „Obě skupiny navštívily vozovnu Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou, kde realizují potřebná traťová měření „Zaměřili jsme se na technologická vybavení, která souvisejí s realizací projektua projednali jsme další postup výzkumu. Výstupem společné vědecké práce bude kompletně automatické měření spotřeby a úspory elektrické energie. Bude k dispozici on-line. To znamená, že po celých 24 hodin budeme mít k dispozici aktuální hodnoty,“  přiblížil Osvald Modrlak z FM TUL.

Výstupem společného projektu je připravit vhodné nástroje a software pro projektování systémů rekuperace elektrické energie na tramvajových tratí. Podle Elisy Rudolph, členky německého výzkumného týmu, byl Liberec vybrán nejen pro svůj ideální členitý terén, ale také s ohledem na dosavadní plodnou spolupráci obou vysokých škol, osobní kontakty a dostupnost obou institucí.“

Podle ní projekt představuje potenciál dvou univerzit v Euroregionu a vytváří solidní základ pro budoucí výzkumné projekty. „Díky klíčovým technologiím se přibližujeme ke stanoveným cílům. Tímto projektem se sledujeme uplatnění výkonných bezeztrátových úložišť energické energie pro použití v nezávislých soběstačných sítí (smart grid). Na německé straně vyvíjíme úložiště energie na principu mechanických setrvačníků s magnetickými ložisky. Budou tak položeny základy pro střednědobý transfer poznatků do oblasti praktického uplatnění,“ upřesnila Elisa Rudolph.

Podle ředitele DPMLJ Luboše Wejnara se daří skloubit inovativní myšlení vědců a praktický přístup techniků, a projekt tak má reálné uplatnění přímo v běžných činnostech údržby V současné době DPMLJ disponuje zhruba sedmdesáti tramvajovými vozy.„Předpokládám, že metodika bude uplatnitelná na všech typech tramvají. Výsledné řešení bude zřejmě velmi zajímavé,“ konstatoval ředitel DPMLJ pan Luboš Wejnar. 

J. Kočárková
Foto: Radek Pirkl

Další články v rubrice

 

Za obsah textů zde publikovaných nesou odpovědnost jejich autoři, nikoliv redakce T-UNI.

 

 

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce