Pohled na dění v odstoupených částech Československa po mnichovské dohodě nabízí výstava Počátky teroru, která je k vidění na schodech před budovou rektorátu. Výstava dokumentuje nasazení německých policejních složek v okupovaném pohraničí v roce 1938. A všímá si i obětí.
Výstavu pořádá Ústav pro studium totalitních režimů a katedra historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL (FP). „Chtěli jsme za pomoci obrazové dokumentace a přístupnou formou představit výsledky našeho mnohaletého bádání. Věřím, že prostor před menzou a rektorátem je to správné místo, kde budou mít studenti možnost si výstavu při čekání na výuku nebo spolužáky prohlédnout a třeba se i něco dozvědět,“ řekl Jan Vajskebr, spoluautor výstavy z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Výstava má 12 panelů a tři pomyslné části. První část přinese informace o struktuře, úkolech a velitelích bezpečnostních složek třetí říše. Druhá přibližuje okupaci pohraničí, popisuje, jaké složky se na ní podílely a jaké byly jejich úkoly. Třetí si pak všímá konkrétních obětí nacistických bezpečnostních složek. „Hlavním cílem byli němečtí i čeští antifašisté, Židé nebo emigranti z říše. Ukazujeme i konkrétní tváře obětí. Byť jsme nemohli na tak omezeném prostoru vše popsat do detailu a jedná se jen o úzký výběr, chtěli jsme typizovat a dát lidem představu, jakým způsobem byli postiženi konkrétní jedinci nebo jaké složky se na čem podílely,“ zmínil Jan Vajskebr.
Autoři výstavy připomínají, že nasazení německých policejních složek při rozbití Československa v roce 1938 a 1939 představovalo prolog k operacím v období druhé světové války. Odstoupené území obsazoval primárně wehrmacht, spolu s ním ale v pohraničí působily i jednotky SS nebo pořádkové a bezpečnostní policie (Gestapo). Ty prováděly represe vůči „nepřátelům Říše“ také z řad sudetoněmeckého obyvatelstva. Příslušníci SS a policie, kteří získali první zahraniční zkušenosti právě v operacích proti Československu, se během války podíleli na nejbrutálnějších zločinech v Polsku, na Balkáně a na okupovaných územích tehdejšího Sovětského svazu.
„Výstava sem do Liberce patří, protože popisuje dění v odstoupeném pohraničí přímo v místě, kde se vše dělo. I když to není radostné téma, jsem přesvědčen o tom, že se tato minulost musí připomínat. Téma skutečného teroru a pravé totality je potřeba ukazovat také proto, že dnes spousta lidí hovoří například v souvislosti s některými epidemickými nařízeními o totalitě. Před takovým zjednodušováním chci ale varovat. Na výstavě je vidět, co totalita opravdu znamená,“ řekl děkan FP Jan Picek.
Výstavu připravili Jan Vajskebr, Petr Kaňák, Pavla Plachá a Jan Zumr k výročí podpisu mnichovské dohody. Poprvé byla uvedena v Praze před Národní technickou knihovnou. V Liberci, konkrétně na náměstí Dr. E. Beneše, už výstava byla v lednu 2019. V prostoru před rektorátem zůstane až do 7. prosince 2021.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Univerzitní sbory pomohly obnovit varhany nebo Křišťálový chrám
Univerzitní sbory Aurea Rosa U3V a Bohemia Chór FP TUL pod vedením sbormistryně Jany Konvalinkové opět prokázaly, že hudba dokáže nejen těšit, ale i aktivně pomáhat. Během jarních a letních měsíců uspořádaly sérii koncertů, jejichž výtěžky...
Návrat domů a Babička jsou Knihami roku Libereckého kraje
Kniha „Návrat domů: Po stopách obětí holocaustu v Liberci“ od kolektivu autorů pod vedením Kateřiny Portmann z katedry historie a miniromán „Babička“ od vedoucího katedry německého jazyka Pavla Novotného získaly ve svých kategoriích cenu Kniha...
Sklářský Oscar pro Josefínu Váchovou
Absolventka specializace design skla obdržela za svou práci Bilancio Stanislav Libenský Award 2025. Ve finále se o tuto prestižní sklářskou cenu ucházely desítky talentů z celého světa, mezi ně porota vybrala také práce šesti studentek a studentů...
