Používáme cookies. Z důvodu zkvalitňování potřebujeme vědět, o které články mají návštěvníci zájem.

A začal teror. Výstava před rektorátem ukazuje nacistickou okupaci pohraničí

IMG_0584-2.jpg
Výstava Počátky teroru mapuje na 12 panelech obsazení pohraničí nacistickými jednotkami. Foto: Adam Pluhař, TUL

Pohled na dění v odstoupených částech Československa po mnichovské dohodě nabízí výstava Počátky teroru, která je k vidění na schodech před budovou rektorátu. Výstava dokumentuje nasazení německých policejních složek v okupovaném pohraničí v roce 1938. A všímá si i obětí.

Výstavu pořádá Ústav pro studium totalitních režimů a katedra historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL (FP). „Chtěli jsme za pomoci obrazové dokumentace a přístupnou formou představit výsledky našeho mnohaletého bádání. Věřím, že prostor před menzou a rektorátem je to správné místo, kde budou mít studenti možnost si výstavu při čekání na výuku nebo spolužáky prohlédnout a třeba se i něco dozvědět,“ řekl Jan Vajskebr, spoluautor výstavy z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Výstava má 12 panelů a tři pomyslné části. První část přinese informace o struktuře, úkolech a velitelích bezpečnostních složek třetí říše. Druhá přibližuje okupaci pohraničí, popisuje, jaké složky se na ní podílely a jaké byly jejich úkoly. Třetí si pak všímá konkrétních obětí nacistických bezpečnostních složek. „Hlavním cílem byli němečtí i čeští antifašisté, Židé nebo emigranti z říše. Ukazujeme i konkrétní tváře obětí. Byť jsme nemohli na tak omezeném prostoru vše popsat do detailu a jedná se jen o úzký výběr, chtěli jsme typizovat a dát lidem představu, jakým způsobem byli postiženi konkrétní jedinci nebo jaké složky se na čem podílely,“ zmínil Jan Vajskebr.

Autoři výstavy připomínají, že nasazení německých policejních složek při rozbití Československa v roce 1938 a 1939 představovalo prolog k operacím v období druhé světové války. Odstoupené území obsazoval primárně wehrmacht, spolu s ním ale v pohraničí působily i jednotky SS nebo pořádkové a bezpečnostní policie (Gestapo). Ty prováděly represe vůči „nepřátelům Říše“ také z řad sudetoněmeckého obyvatelstva. Příslušníci SS a policie, kteří získali první zahraniční zkušenosti právě v operacích proti Československu, se během války podíleli na nejbrutálnějších zločinech v Polsku, na Balkáně a na okupovaných územích tehdejšího Sovětského svazu.

„Výstava sem do Liberce patří, protože popisuje dění v odstoupeném pohraničí přímo v místě, kde se vše dělo. I když to není radostné téma, jsem přesvědčen o tom, že se tato minulost musí připomínat. Téma skutečného teroru a pravé totality je potřeba ukazovat také proto, že dnes spousta lidí hovoří například v souvislosti s některými epidemickými nařízeními o totalitě. Před takovým zjednodušováním chci ale varovat. Na výstavě je vidět, co totalita opravdu znamená,“ řekl děkan FP Jan Picek.

Výstavu připravili Jan Vajskebr, Petr Kaňák, Pavla Plachá a Jan Zumr k výročí podpisu mnichovské dohody. Poprvé byla uvedena v Praze před Národní technickou knihovnou. V Liberci, konkrétně na náměstí Dr. E.  Beneše, už výstava byla v lednu 2019. V prostoru před rektorátem zůstane až do 7. prosince 2021.

Adam Pluhař

KORONAVIRUS – OPATŘENÍ A NAŘÍZENÍ

Vedení školy aktualizuje opatření a nařízení v souvislosti s pandemií koronaviru. AKTUÁLNÍ INFORMACE

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce