Filip Gröschl: »Rozvezli jsme přes miliardu vakcín«

P0000327-3.jpg
Absolvent Ekonomické (Hospodářské) fakulty TUL Filip Gröschl je dnes manažerem nákupu IT hardware nejen pro evropská datacentra DPDHL s přesahem do všech 220 zemí a teritorií. Foto: Adam Pluhař, TUL

Nákup veškerého počítačového vybavení pro evropská datacentra největší kurýrní společnosti DPDHL má na starosti absolvent Ekonomické fakulty TUL Filip Gröschl. I přes velké pracovní vytížení se stále vrací na svoji alma mater, aby motivoval studenty k vyšším cílům. Nechyběl ani na akci Zelená (pro) budoucnost, kterou Ekonomická fakulta TUL uspořádala u příležitosti 30 let své existence. Dvojsmysl v názvu odkazuje k zelené barvě fakulty a zároveň potřebné ekologické udržitelnosti, bez níž nebude život na planetě možný.

Součástí akce Zelená (pro) budoucnost byla přednáška meteorologa Michala Žáka Klimatická krize, na jejíž záznam se můžete podívat. Zhlédnout můžete i záznam z Diskusního stolu, na němž vystoupil Filip Gröschl. Redakci T-UNI pak Filip poskytl rozhovor.

Dá se u kurýrní společnosti, jejíž auta se spalovacími motory najezdí denně jen po Liberci stovky kilometrů myslet a jednat ekologicky?

Určitě. Před časem jsme se zavázali, že dosáhneme uhlíkové neutrality do roku 2050.

Jak toho chcete dosáhnout?

O tom, jak to naše společnost bude řešit, se zmíním jen okrajově, neboť spousta věcí je stále ještě předmětem interní diskuse. Pro ilustraci zde mohu zmínit například významnou elektrifikaci tak zvaných last mile logistics, to je dopravy přímo ve městech. Mohu zmínit i nedávný nákup významného objemu ekologických paliv pro naši leteckou přepravu. A také jsme jako první na světě objednali 12 kusů plně elektrického letounu Alice. Hodně však mohou udělat už uživatelé našich služeb, když se zamyslí nad tím, co opravdu potřebují. Pokud objednavatel nezneužívá zásilkové služby k tomu, aby mu přivezly každou, s prominutím ptákovinu včetně hamburgera z vedlejší hospody, tak v logistice vidím prostor pro tak zvané výnosy z rozsahu. Tedy konsolidaci poptávky na přepravu a zjednodušení dodavatelských řetězců směrem k našim zákazníkům.

Tomu nerozumím?

Jinými slovy, ne každý živnostník musí živit vlastní dodávku a vlastní dopravu. Naše nová strategie je: „Connecting people, improving lives“. Tedy: „Spojujeme lidi a zlepšujeme kvalitu života“. Konkrétním příkladem výnosů z rozsahu je například globální distribuce covidových vakcín. Během pandemie jsme jich rozvezli přes miliardu po celém světě. Kamarádka na konzulátu v Afghánistánu mi říkala, že kromě naší společnosti jinou spolehlivou dopravu k dispozici neměla.

Z dat České spořitelny vyplývá, že 72 procenta Čechů nakupovalo v roce 2019 přes internet. Jsme stále pohodlnější, popularita nakupování přes internet roste, trend urychlil i covid. V roce 2020 světová e-commerce narostla o 28 procent. Všímáte si toho?

My ten nárůst samozřejmě vidíme. Víte ale, co mě opravdu udivuje? Že nárůst velikosti e-commerce trhu u nás patří k předním v Evropě. Na to, jak jsme malá země, je míra digitalizace a moderní infrastruktury v ČR překvapivě vysoká. Podle statistik americké banky JP Morgan s názvem Global Payments Trends Reports 2019 jsme v roce před pandemií měli dokonce nejvíce e-shopů na obyvatele v Evropě. Pandemie ta čísla jistě ještě vylepšila.

Kdy jste si vy osobně něco objednal přes internet?

Byl to nedávno nákup na rohliku.cz. Manželka potřebovala udělat větší nákup a já jsem neměl čas pro něj zajet. Jinak se přiznám, že na internetu od doby covidu moc nenakupujeme.

 

Je něco, co vás na zásilkových obchodech nebo při obchodování touto formou štve?

Mně spíš vadí princip, který ale souvisí víc s uživatelskou poptávkou než s logistikou. Jde o to, že skrze zásilkové služby se dostává obrovská paleta zboží mezi lidi a já si často kladu otázku, kolik toho skutečně potřebujeme. S tím souvisí druhá věc, a to je kvalita zboží. Kdybych to měl shrnout, pro ekologickou udržitelnost by mi vůbec nevadilo, kdyby byla užší nabídka zboží, ale o to kvalitnější věci.

Vaše oddělení dnes zastřešuje veškeré nákupní potřeby na globální hardware pro evropská datacentra DPDHL. Mohl jste vůbec v této práci čerpat ze svých znalostí nabitých na liberecké fakultě?

Můj obor se na tehdejší Hospodářské fakultě jmenoval Podnikatelská informatika neboli Computing in business. Byl připravován ve spolupráci s univerzitou v Saint Gallen ve Švýcarsku a University of Huddersfield, což je britská polytechnická škola. A nebudu přehánět, když řeknu, že jsem dostal základy, které mě živí dodnes. Ať už to byl obecný přehled v technologické oblasti, průprava v systémovém myšlení, ve schopnosti promýšlet věci, plánovat je a realizovat, ať už to byla ekonomika nebo výuka sociální psychologie. To abychom se zorientovali i ve svých vlastních pocitech. Což je ostatně v managementu jedna z nejdůležitějších dovedností – aby člověk věděl, kdo je, co očekává nejen od kolegů, ale i od sebe a kam směřuje. Takže vše, co jsem se tu naučil jak lidsky, tak vědomostně, mě provází dodnes. A zajímavé je i to, že byť se mění technologie, princip fungování informačních technologií je v základu pořád stejný.

Jste absolventem, který hodně komunikuje s fakultou, se studenty. Proč? Bere vám to jistě čas.

Ta komunikace je vzájemná a obohacuje mě. Zároveň se považuji za hrdého absolventa a vnímám to i jako jistou formu dluhu vůči škole a společnosti. Protože to, co mi na liberecké univerzitě nabídli, mě skutečně živí. A také přicházím i kvůli konkrétním lidem, se kterými jsem měl tu čest se potkávat.

Váš životní úspěch může leckoho motivovat. Co byste studentům vzkázal nebo doporučil?

Škola vás nenaučí nic, co se nechcete naučit sami. Vybírejte si vyučující, popichujte je k tomu, abyste se do těch témat hlouběji ponořili. A nezapomeňte to občas probrat mezi sebou na pivě.

Adam Pluhař

 

Filip Gröschl

(* 1973)

Na tehdejší Hospodářské fakultě TUL vystudoval bakalářský obor Podnikatelská informatika. Studoval také mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Pracoval ve firmách zabývajících se informačními technologiemi nebo poradenstvím při řízení projektů, v letech 1999 až 2000 působil i v prezidentské kanceláři Václava Havla. V roce 2005 začal pracovat ve společnosti DHL a podílel se na budování velkého datacentra v Praze. Dnes je manažerem nákupu IT hardware nejen pro evropská datacentra DPDHL s přesahem do všech 220 zemí a teritorií.

KORONAVIRUS – OPATŘENÍ A NAŘÍZENÍ

Vedení školy aktualizuje opatření a nařízení v souvislosti s pandemií koronaviru. AKTUÁLNÍ INFORMACE

Další články v rubrice

Interiér nové škodovky „ladí“ absolvent fakulty strojní

Navrhoval lanovku, která splyne s kopci i traktor ověnčený cenami a teď se jeho kreativita i konstruktérské zkušenosti upírají ke zcela nové podobě škodovky. Absolvent Fakulty strojní TUL Jan Dědek má nyní společně s kolegy za úkol přenést...

5. 12. 2022 | Lidé | 18
Ve školní jídelně baštíme klasiku macande - což je směs fazolí, kukuřice a často i kamenů... pozor na zuby!.jpg

Student ekonomky vede v Tanzanii kurzy o podnikání a start-upech

Do africké země, která podle OSN patří mezi ty nejméně rozvinuté na světě, odletěl Ondřej Linhart loni na podzim. Přerušil své doktorské studium na Ekonomické fakultě TUL, ale své vazby s fakultou nezpřetrhal. Původně měl učit jen na základní a...

13. 5. 2022 | Lidé | 531

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

Den otevřených dveří odstartoval na TUL maraton otázek a odpovědí na podmínky a výhody studia. Foto: Jaroslav Tomášek

TUL otevřela dveře. V aule i laboratořích bylo plno

Téměř tisícovka zájemců o studium navštívila v sobotu Den otevřených dveří Technické univerzity v Liberci. Návštěvníci si na TUL mohli poslechnout bloky prezentací v aule, osobně si popovídat u stánků fakult nebo se vydat na prohlídky laboratoří.

28. 11. 2022 | Univerzita | 387