Jsou znalci svých oborů, ale na vysoké škole vyučují krátce nebo nemají pedagogické vzdělání. Zejména pro tyto vyučující připravila TUL speciální kurz. Přináší vzájemnou inspiraci a otvírá cestu k tomu, jak zaujmout současnou generaci studentů.
Kurz pedagogiky pro vysokoškolské učitele organizuje Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická TUL (FP) od loňského roku a kurzem už prošlo na 50 vyučujících ze všech fakult naší univerzity. Další tři desítky pedagogů už absolvovaly teoretickou část a čeká je praktické zakončení, než obdrží certifikát.
„Kurz reaguje na kariérní řád TUL. Ten požaduje, aby si každý vyučující, který nemá pedagogické vzdělání a současně nesplňuje deset let výukové praxe, vzdělání doplnil,“ říká Marie Židů, která má organizování tohoto kurzu na starosti. „Další výukový blok zorganizujeme v září. I když je skloubení výuky a kurzu pro účastníky časově náročné, vyučující nám píší v dotaznících, že by chtěli více lekcí a informací. Na kurz máme zatím jen kladné ohlasy,“ dodává Marie Židů.
Pedagogika, psychologie i moderní technika ve výuce
Kurz je hrazen z Programu na podporu strategického řízení vysokých škol a sestává ze šesti hodin kapitol z pedagogiky a didaktiky, stejně rozsáhlého vhledu do vybraných kapitol z psychologie a čtyř hodin práce s moderní technikou ve vysokoškolské výuce.
„Rozsah kurzu přirozeně nedovoluje poskytnout frekventantům hlubší vhled do složité a značně dynamické problematiky učitelství. Výuka pedagogiky a didaktiky i psychologie se proto zaměřuje na specifikum práce vysokoškolských učitelů a spíše s pragmatickým akcentem k tématům vyučování a práce se současnými studenty,“ přibližuje garant kurzu Petr Urbánek z Katedry pedagogiky a psychologie FP.
V sekci věnované práci s moderní technikou představil lektor Martin Slavík nástroje, kterými může pedagog studenty aktivizovat – digitální tabule, umělou inteligenci nebo nástroje e-learningu. „Pro mě to byla spíš diskuse a výměna zkušeností s kolegy. Mnoho frekventantů kurzu už používá ve výuce velmi pokročilé technologie, například sdílené online tabule. Ty umí spoustu věcí, třeba vytvářet myšlenkové mapy,“ uvádí Martin Slavík z Katedry chemie FP. Během svého bloku zmínil také metody „eduhackingu“ mimo využití IT, například dramatizaci, hledání chyb ve výkladu, nebo uvolňování atmosféry ve skupině.
Kurz je zakončen hospitací v hodině, kterou si absolventi sami vyberou. Hodinu pak lektoři s vyučujícími rozeberou. „Kurz jsme pojali opravdu minimalisticky, protože zhutnit problematiku do tří dnů není jednoduché. Účastníky kurzu bereme jako naše kolegy a snažíme se jim hlavně pomoci a rozebírat s nimi po hospitacích praktickou část jejich přístupu k výuce. Záleží hlavně na účastnících, jestli chtějí něco zlepšit. Musím ale říci, že to ve většině velmi dobře zafungovalo,“ říká docent Urbánek.
„Kurz jsem si moc užila a myslím, že by byl užitečný pro každého pedagoga na vysoké škole. Například jsem se dozvěděla, jak se nová Generace Z liší od předchozích generací. Jde o studenty, kteří mají rádi nejen klasickou výuku, ale i prvky zábavy a nové výukové formy. Ty bychom myslím měli všichni nějakým způsobem reflektovat a naučit se nové výukové postupy, které budou bavit jak studenty, tak i nás. Pokud by na pedagogické fakultě uspořádali dlouhodobější kurz, určitě bych se zase přihlásila,“ komentuje kurz Jitka Burešová, jež se na Ekonomické fakultě zabývá marketingem. Sama už má se snahou zaujmout posluchače zkušenosti, dostala se do finále science slamu.
Podle zpětné vazby frekventantů kurzu patří mezi největší problémy současných studentů: pozornost, soustředění se a motivace, ale také samostudium nebo vyhledávání informací.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Duhový most dal naději a propojil smysly i dvě fakulty
Světelná instalace, zpěv, mluvené slovo, tanec a prostor kostela sv. Josefa na Hrubé Skále spojily dvě fakulty a daly vzniknout jedinečnému zážitku. Tím byl Duhový most – experiment, jenž zkombinoval světelnou symboliku s písněmi, které odkazovaly...
Projekt našich historiků věnovaný holocaustu je Kulturním počinem 2024
Projekt historičky Kateřiny Portmann a studujících katedry historie z TUL „Návrat domů“ ocenilo město Liberec hlavní cenou za Kulturní počin 2024. Projekt dokázal symbolicky vrátit občanství potomkům obyvatel a obyvatelek města zavražděných při...
Na TUL poběží nábor do registru dárců kostní dřeně
Pomoci malé Madlence, která naléhavě potřebuje dárce kostní dřeně, ale i jiným nemedializovaným pacientům můžete i vy. Jak? Stačí se odhodlat a zaregistrovat se do Českého národního registru dárců kostní dřeně. Nábor dárců poběží ve třech dnech na...
