Drahokamy, které vystupují ze sklářského odpadu znovu nalézaného v Jizerských horách. Zařízení, které ve výrobně kontroluje kvalitu čelního skla automobilu. A výzkum, který se snaží vylepšit materiály, jejichž využití bude i ve sklářských technologiích. Tyto tři diplomové práce vytvořili absolventi a absolventky Fakulty textilní TUL a Fakulty strojní TUL a odnesli si za ně Cenu Nadace PRECIOSA.
Cena je udělovaná během promocí na Technické univerzitě v Liberci a symbolizuje zájem Preciosy o vynikající absolventy studijních oborů, které se pojí se sklářskými technologiemi. Nadace věnovala autorům prací dohromady 30 tisíc korun.
Barbora Tydlitátová
Absolventka navazujícího magisterského studijního programu Design – textil, oděv, sklo, šperk na Fakultě textilní TUL vytvořila v ateliéru šperku kolekci nazvanou „A TRASH GEM CLASH“. Neboli střet lidské reality s drahokamy budoucnosti v autorských objektech. Absolventka vytvořila potenciální, lokálně specifické drahokamy budoucnosti ze sklářského spotřebního barevného odpadu a sklářských reliktů, které sbírala v krajině Jizerských hor.
„Tyto potenciální drahokamy budoucnosti jsou vytvořeny z mletého barevného odpadního skla ze sklářské hutě, které je jinak skládkováno jako směsný odpad. Následně jsou drahokamy střetávány zatepla na sklářské huti s vyfouknutou nádobou, jež reprezentuje tělo současné entity – člověka. Staré se rozbíjí, propadá do země, transformuje a je vyvrženo v nových formách. Nalézáme zde střet stávajícího a nového, který může mít mnoho podob,“ stojí v anotaci k práci Barbory Tydlitátové.
Absolventka zpracovávala barevný skleněný odpad ze sklářské hutě, aby jej znovu vrátila do života. „Chtěla jsem vyjádřit transformaci toho střepu. Leží, propadá se do země a tam se transformuje, něco se v něm děje a tou zemí je vyvrhovaný v nové podobě toho drahokamu. Vznikly takové autorské objekty, drahokamy budoucnosti, které jsem vytvořila technikou sintrování skelné moučky. Tyto objekty jsem ještě za studena opracovávala a pak jsem je v huti za tepla ‚střetávala‘ s nově vyfouknutou nádobou. Vznikl střet, setkání nebo vztah k současnosti a potenciální budoucnosti,“ vysvětluje svůj umělecký záměr autorka skleněných objektů.
Téma reliktů vsakujících se do krajiny je pro autorku velmi důležité, protože jde o regionálně unikátní fenomén. Nepřímo souvisí i s Preciosou a jejími korálky. Barboře je také blízký environmentální přesah. „Dlouhodobě mě zajímá podstata těch materiálů a jejich paměť. V soukromém i pracovním životě se snažím vnímat materiálové toky,“ říká Barbora Tydlitátová. Nadále se chce věnovat hutnímu tvarování skla a řemeslně se vzdělávat. Ráda by si našla čas i na volnou tvorbu.
Anna Krobotová
Cenu nadace PRECIOSA získala také diplomová práce absolventky navazujícího studijního programu Materiály a technologie na Fakultě strojní TUL Anny Krobotové s názvem „Charakterizace tenkých vrstev nanesených magnetronovým naprašováním na teplotně citlivé materiály“. Práce spojená s optimalizací parametrů nanášení tenkých vrstev na specifické materiály, jež se dotýká řady oborů, vznikla na Katedře materiálů FS TUL. Absolventka zaměřila svůj výzkum na tvorbu a hodnocení tenkých vrstev deponovaných na teplotně citlivé filtrační materiály, jež jsou vyrobené ze skleněných vláken a nylonu. Cílem bylo zlepšit antifoulingové vlastnosti filtračních materiálů, jež budou sloužit pro snížení míry znečištění a zanesení povrchu i pro sklářské technologie.
Absolventka nanesla na povrchy ze skleněných vláken několik druhů tenkých povlaků, převážně vrstev kovů a slitin a kyslíkových vrstev – CuAg, Cu, Ti, Zr, CuxAgyO, CuxO, TiOx a ZrOx – a hodnotila celou řadu parametrů, které charakterizují užitné vlastnosti nově vytvořených povrchů. Od tloušťky a chemického složení, přes drsnost povrchu, odolnost vůči deformaci až po propustnost a antibakteriální vlastnosti tenkých vrstev. „Například z výsledků nárůstu bakteriálních kolonií na filtru je patrné snížení pro E. coli u veškerých vzorků deponovaných z targetů CuAg a Cu. Tedy, že nejvhodnější antibakteriální vlastnosti vykazovaly materiály z kombinace slitiny mědi a stříbra,“ říká Anna Krobotová.
V návrhu na Cenu PRECIOSY se hovoří o tom, že přínosem diplomové práce je především mezioborovost při řešení konkrétních úkolů. Tato velmi rozsáhlá vědecko-výzkumná oblast umožňuje integraci poznatků materiálového inženýrství a biologického výzkumu. „Výsledky výzkumu jsou přínosem jak pro praxi, tak i pro vývoj výzkumného směru na Katedře materiálu Fakulty strojní TUL,“ píše se v návrhu.
Václav Hořák
Jak kontrolovat profil vyrobeného čelního skla automobilu, aby se ho nedotýkal snímač a měření bylo naprosto přesné? To ve své diplomové práci řešil absolvent studijního programu konstrukce strojů a zařízení na Fakultě strojní TUL Václav Hořák. „Profil skel se stále sleduje kontaktní metodou a to už dnes není výhodné z hlediska stále se zpřísňujícím nárokům na přesnost měření. Kontaktní snímač totiž musí najet na dotyk čelního skla a ten sklo nějakým způsobem zdeformuje. Tím už z podstaty věci nemůže být docíleno přesného měření. Měří se už vlastně zdeformovaný stav skla,“ líčí Václav Hořák, jenž se tématem zabýval na katedře sklářských strojů a robotiky.
Použil bezkontaktní způsob měření pomocí konfokálních senzorů. Sklo senzory kontrolují v pozici zvané car pozition, tedy pod úhlem, který odpovídá osobnímu automobilu. Navozují se tak reálné podmínky.
O zařízení má zájem firma, která vyrábí čelní automobilová skla. „Věřím, že moje práce najde využití ve výrobě,“ říká čerstvý inženýr, jenž vidí ve svém oboru velkou perspektivu. „Chtěl bych se dál zabývat tím, co jsem vystudoval, tedy konstrukcí strojů. Moc mě to baví. Věřím, že obor má budoucnost a že s nalezením práce nebudu mít problém,“ dodává Václav Hořák.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Do čela fakulty textilní chtějí senátoři stávajícího děkana. Na ekonomické fakultě staronový kandidát neprošel
Senát Fakulty textilní TUL schválil docenta Vladimíra Bajzíka kandidátem na děkana fakulty. Nynější děkan Bajzík byl jediným kandidátem a získal hlas sedmi senátorů. Dva senátoři se zdrželi hlasování.
Skončily České akademické hry 2024. Pořadatelská TUL je pátou nejúspěšnější univerzitou
Dozněl poslední vítězný potlesk a dvě desítky sportů Českých akademických her 2024 rozprostřených do pěti soutěžních dnů znají své vítěze. Dvaadvacáté hry pořádala po deseti letech Technická univerzita v Liberci a ziskem 20 medailí patří k páté...
Rekonstrukce budovy E2 v kampusu si vyžádá přestěhování univerzitní školky na Harcov
Termín spuštění rozsáhlé rekonstrukce zatím není známý, a tím ani termín přestěhování mateřské školy. Vedení TUL však ujišťuje, že k obojímu může dojít nejdříve za rok, tedy po červnu roku 2025. Celý příští školní rok bude tedy ŠkaTULka určitě...
