Je nezbytné, aby přetížení studenti všeobecného ošetřovatelství psali bakalářské práce a zároveň strávili více než rok na praxích? A je dobře, že mají stejný počet hodin filosofie jako farmakologie? Tyto, pro mnoho akademiků provokativní otázky zazněly v na XIV. konferenci Fakulty zdravotnických studií TUL (FZS) s podtitulem Nové vize v teorii a praxi vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků.
Pozvání přijali řečníci z ministerstev školství, zdravotnictví, asociace sester, univerzit i nemocnic. Záštitu nad konferencí převzali rektor TUL Miroslav Brzezina, hejtman Martin Půta, člen Rady Libereckého kraje pro zdravotnictví Vladimír Richter, ředitel Krajské nemocnice Liberec Richard Lukáš a ředitel Zdravotnické záchranné služby LK Luděk Kramář.
Po revizi studijní zátěže studentů všeobecného ošetřovatelství s ohledem na skutečné požadavky zdravotnické praxe volal příspěvek proděkanky FZS Zuzany Paukertové. Její přednáška „Na pomezí teorie a praxe ošetřovatelství“ měla otevřít diskusi o potřebě úpravy studijních plánů pro budoucí všeobecné sestry nebo zdravotnické záchranáře. Její příspěvek sklidil velký potlesk.
Přetížení studenti?
„Přetíženost studentů může být jedním z důvodů, proč se nemocnice potýkají s velkým nedostatkem všeobecných sester. Buď k nám tito studenti nenastoupí, protože uslyší, že se dá vystudovat jiná vysoká škola snáz, nebo pak nedostudují a jdou do jednoduššího studijního programu,“ upozornila proděkanka Zuzana Paukertová.
Do prvního ročníku všeobecného ošetřovatelství nastupuje kolem 60 studentů a fakulta přijímá zhruba každého třetího z přihlášených. Dokončit studium vydrží sotva polovina zapsaných studentů.
Aby studenti zvládli pojmout penzum informací a stihli předepsané množství praxe, jsou ve škole doslova od rána do večera. Během tří let musejí zvládnout základy sedmnácti klinických oborů a dohromady víc než 57 týdnů praxe. „Ve škole jsou vlastně od rána do večera. Praxe jim pak ukrojí pět až sedm týdnů z prázdnin po prvním i druhém ročníku. Jen pro představu – všeobecné sestry musejí během tří let zvládnout 57 týdnů odborné praxe. Medik má za šest let má 34 týdny praxe včetně předstátnicových stáží. Pokud stačí medikovi 34 týdnů za šest let, proč jich musí mít sestra 57 za tři roky? Pro teoretickou výuku nám potom zbývá v jednom akademickém roce jen čtrnáct týdnů, tedy sedm týdnů za semestr. Ptám se, lze se například za padesát hodin naučit dostatečně anatomii?,“ připomněla proděkanka Paukertová.
Kvalifikační standardy podle proděkanky obsahují i jiné paradoxy. Například obsahují předepsaný minimální počet 16 hodin pro filosofii, zatímco pro velmi důležitou farmakologii je to 18 hodin. „Pokud přichází absolvent bakalářského studia do praxe, nečekám, že bude filosof, ale chci, aby rozuměl lékům, znal souvislosti, jak spolu medikamenty reagují, jak je podat, jaké čekat vedlejší účinky,“ uvedla Zuzana Paukertová.
Závěrečné práce až pro magisterský stupeň
Zbytečně zatěžující je podle ní i předepsaný výzkum a s ním spojené psaní bakalářských prací. „Je to velký paradox. Medici tyto práce nepíší a myslím, že to na kvalitě jejich vzdělávání nijak neubírá. Nedělám si iluze o tom, co tyto práce skutečně přinášejí. Posunutím závěrečných prací až do magisterského studijního programu bychom bakalářům výrazně ulevili,“ dodala Zuzana Paukertová.
Nelékařské profese by podle ní bylo vhodné v rámci studia vydělit jako samostatnou skupinu profesně zaměřených studijních programů. „Máme svá specifika. Zrevidujme studijní zátěž v bakalářských studijních programech s ohledem na skutečné požadavky zdravotnické praxe. S tím, že dáme důraz na odbornost a psychosociální dovednosti včetně týmové práce, což je pro všechny, co se v praxi v nemocnicích pohybují, zásadní. Objem praxe přizpůsobme reálným potřebám výuky. Praxe je potřebná, ale není tak snadné ji za současného nastavení naplnit,“ navrhovala Zuzana Paukertová.
Zároveň zdůraznila, že vysoké nároky na studium jsou nutné a studium na vysoké škole je pro všeobecné sestry zapotřebí. „Potřebujeme vysokou odbornost. Pokud chceme přebírat vyšší kompetence od též přetížených lékařů, potřebujeme, aby absolventi měli spoustu teoretických i praktických znalostí, aby byli schopni chápat všechny souvislosti. Medicína jde velmi rychle dopředu. Je ale potřeba akceptovat tento rozvoj a opustit stereotypy z minulosti.“
Proděkanka Paukertová poukázala i na paradoxy v akreditačních požadavcích na vzdělání vyučujících, jež neodpovídají realitě a potřebám praxe. „U vyučujících a garantů studijních programů by měl být kladen velký důraz na praxi. Přijde mi paradoxní, že musím obhajovat primáře s několika atestacemi, který několik let jezdí na záchranné službě, ale nemá titul PhD. a v posledních pěti letech zrovna nic nepublikoval. Přitom, kdybych jako garanta předmětu uvedla mladého lékaře s minimální praxí, ale s požadovaným titulem, tak bude vše v pořádku.“
„Píchla jste do vosího hnízda, ale souhlasím s vámi,“ řekl v diskusi neurochirurg a proděkan FZS Petr Suchomel. „Jako letitý zkoušející mám například stále problém s tím, že není definované, co mají vědět studentky bakalářského studia všeobecného ošetřovatelství z medicíny. Je to úplně jiný typ studia než medicína. A souhlasím s tím, že psaní bakalářských prací je naprosto zbytečné, protože to jsou jen kompiláty. Už před časem jsme na ministerstvu zrušení bakalářských prací navrhovali. Ale tehdy jsme nepochodili,“ uvedl profesor Suchomel.
A s proděkankou souhlasila také Dita Svobodová z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Na fakultě máme první rok nově akreditované Všeobecné ošetřovatelství a pro studenty je to skutečně nesmírně náročné. Mohu se podepsat pod většinu věcí, která tu paní proděkanka Paukertová říkala a souvisí s praxí. Akreditační nároky jsou podle mého názoru opravdu velmi přísné. Mohly by se zmírnit a některé by tam opravdu vůbec nemusely být. Děkuji za vaši odvahu a chci vám vyjádřit podporu,“ reagovala Dita Svobodová.
Konference měla přinést informace i otevřít diskusi
Během konference vystoupili četní hosté včetně vrchní ředitelky sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT ČR Radky Wildové, jež přítomné seznámila s novinkami z ministerstva školství. Informace z oboru přinesly ředitelka odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání Ministerstva zdravotnictví ČR Alice Strnadová a prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová.
Témata bloků přednášek vyzvaných řečníků zasahovala do různých aspektů nelékařských zdravotnických profesí a svojí aktuálností vybízela k polemice a živým diskuzím všech účastníků. Konference se tak stala skutečným místem pro výměnu názorů.
„Věřím, že letošní konference přinesla účastníkům nejen nové informace z jejich oborů, ale byla i otevřením diskuse o dalším směřování vzdělávání odborníků v nelékařských zdravotnických profesích. Konferencí jsme především chtěli poukázat na určité paradoxy a nedostatky v přípravě. Chtěli jsme řadu témat ventilovat a otevřít diskusi. Proto jsme pozvali zkušené odborníky nejen z lékařské praxe, ale i z oblasti vzdělávání,“ uvedl děkan FZS Karel Cvachovec.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Barvy a materiály nových škodovek určuje naše absolventka
Vybrat a sladit ty správné barvy, materiály a struktury, které budou vnímat, a jichž se budou dotýkat posádky nových škodovek, je práce týmu, který ve Škodě Auto vede naše absolventka Kateřina Vránová. Tým designu Color, Material and Finish (CMF)...
Rektor Brzezina zapálí svíčku za oběti holocaustu
Na 27. ledna připadá Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, letos si navíc připomínáme 80 let od konce 2. světové války. Velvyslanectví státu Izrael v ČR se rozhodlo propojit obě vzpomínky v symbolickém...
Letí k vám nové číslo univerzitního časopisu T-UNI
Nové číslo T-UNI přináší výběr z univerzitního dění a přečíst si ho můžete v tištěné podobě i online. Česky a anglicky.
