Získat akademiky? Často nadlidský úkol. I tento postesk zazněl na libereckém setkání senátorů osmi pedagogických fakult

Fakultě se však podle doktorky Kuprové podařilo volební účast zvýšit. „Pravděpodobně i díky možnosti volit online formou se podařilo zvýšit volební účast. V rámci ostatních pedagogických fakult není tato varianta běžná a jsme považováni za průkopníky. V posledních volbách byl i vyšší počet zájemců o post senátora nebo senátorky do akademického senátu naší fakulty, a to jak z řad studentů, tak i akademiků,“ uvedla Klára Kuprová.

Zástupci senátů se na jednání také vzájemně inspirovali tím, jak na jednotlivých fakultách zapojují studenty do dění v souvislosti s projekty či do volnočasových aktivit. A během diskuse si senátoři také vyměňovali zkušenosti, jak od studentů získávají zpětnou vazbu na to, co studující trápí nebo co by chtěli na školách zlepšit. Probírala se i psychologická a terapeutická podpora, včetně podpory studujících se specifickými potřebami nebo kariérní poradenství.

Zrušit, nebo ponechat bakalářské práce?

Dlouze se diskutovalo o reformě přípravy budoucích učitelů, kde se mimo jiné projednávaly možné změny v pedagogických praxích. Živou diskusi vyvolala otázka zrušení bakalářských prací. Univerzity ani fakulty v této otázce nejsou jednotné. Názory na toto téma se různí i uvnitř fakult. „Podle části akademiků bakalářské práce nadměrně zaměstnávají jejich vedoucí a jsou zbytečné díky strukturovanému studiu. Zastánci bakalářek zase poukazují na to, že absolvent by měl prokázat schopnost práce s textem a vytvořit více než jen seminární práci. Některé pedagogické fakulty chtějí bakalářskou práci nahradit nebo ji už nahradily portfoliem,“ nastínila doktorka Kuprová.

V souvislosti s probíhající reformou přípravy učitelů se senátoři bavili také o změně u výuky předmětů pedagogicko-psychologického základu nebo se probíralo prohloubení spolupráce mezi katedrami.

Fakulty napříč celou zemí se potýkají s jedním velkým problémem – se sháněním akademiků. „Sehnat kvalitní akademické pracovníky je obrovský problém. Z mých spolužáků nepůsobí na vysoké škole nikdo. Když už se podaří někoho oslovit, většinou to ztroskotá na finančním ohodnocení a nutnosti nastoupit do doktorského studia. Když už vytipujeme někoho, kdo by chtěl na vysoké škole učit, je pro něj obtížné nastoupit do doktorského studia. Výrazně se snížil počet přijímaných doktorandů, kteří jsou navíc většinou absolventi magisterských studijních programů daných fakult. A většinou musejí studovat prezenční formou,“ upozornila Klára Kuprová.

Na setkání akademických senátů pedagogických fakult se diskutovalo také o finančních otázkách. Například o mzdové kohezi a dopadech na fakulty, o nastavení motivačních složek mzdy, o tom, jak podporovat výzkumné aktivity nebo o zapojení do projektů a jejich financování.

Adam Pluhař