Změnila se za posledních 100 let kondice našich dětí? Zopakujeme unikátní měření tělesné zdatnosti českých a slovenských dětí z roku 1923

sadsa.jpg
Budou určitě vyšší a spíš pomalejší než před 100 lety. Zjistit to má velké šetření kondičky naší mládeže. Foto: Tomas Nelsing/flickr.com

Přesně před sto lety zorganizovali otec a syn Roubalovi unikátní šetření tělesné vyspělosti v československých školách. Do výzkumu zahrnuli náctileté ze skoro 100 středních škol po celém tehdejším Československu. Unikátní šetření během letošního března a dubna zopakují odborníci z katedry tělesné výchovy a sportu Technické univerzity v Liberci.

Nejprve se na 80 českých a 17 slovenských školách podle metodiky Emanuela Roubala, uznávaného tělocvikáře a sokola, a jeho syna MUDr. Jana Roubala, děti vážily a měřily. Následně děti z vybraných tříd prošly testy pohybových schopností.

Přesně po 100 letech toto šetření zopakují výzkumníci z naší katedry tělesné výchovy a sportu Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci (KTV).

„Z realizovaných výzkumů a šetření například víme, že současné děti jsou významně vyšší, v průměru tak o deset centimetrů. Domníváme se také, že zaznamenáme například pokles ve vytrvalosti a ani svalová síla horní části trupu nebude obecně taková, jako byla u dětí před sto lety. Pro přesnější stanovení předpokládaných výsledků ale nemáme komplexní soubor dat napříč celou republikou i Slovenskem, jaký chceme soustředit letos na jaře rekonstrukcí testů Emanuela a Jana Roubalových. To šetření je co do rozsahu unikátní i v mezinárodním měřítku,“ říká Aleš Suchomel, vedoucí KTV, který je současně garantem odborné studie.

Měřené tělesné parametry a popis pohybových testů jsou precizně zdokumentované v dobových publikacích zaměřených na tělesnou kulturu. Stejně jako seznam škol, jejichž žáci se do šetření v roce 1923 zapojili. Výzkumníci z KTV metodiku převzali, ale některé testy zredukovali podle dnešních podmínek.

„Některé testy tělesné zdatnosti by dnes nebyly ani jednoduše proveditelné, je to třeba hod oštěpem či hod diskem, které se v roce 1923 na školách běžně prováděly. Z původních 14 pohybových testů jsme udělali testovou sestavu, která čítá pět testů zaměřených na základní pohybové schopnosti. Je to skok do dálky z místa, hod míčkem do dálky z místa, shyby podhmatem a rychlostní i vytrvalostní běh,“ říká Lukáš Rubín, akademický pracovník z KTV a zároveň spolugarant odborné studie.

„Celý výzkum bude navíc striktně anonymizovaný a podléhá i dalším soudobým etickým standardům, které před sto lety nebylo nutné tak detailně řešit,“ dodává Rubín, který se pohybovou aktivitou a tělesnou zdatností mládeže a sběrem dat k tomuto tématu dlouhodobě zabývá. Je mimo jiné autorem publikace „Pohybová aktivita a tělesná zdatnost českých adolescentů v kontextu zastavěného prostředí“ (2018) a také členem autorského týmu, který zpracovává „Národní zprávu o pohybové aktivitě českých dětí a mládeže“.

Start v Nymburce – 8. března 2023

Celorepublikové testování odstartují 8. března 2023 na Gymnáziu Bohumila Hrabala v Nymburce. Testovat se bude například i v sídelním městě Technické univerzity, v Liberci, a to na Gymnáziu F. X. Šaldy, to je totiž přímým pokračovatelem Státního československého reformního reálného gymnasia v Liberci, jež se do velkého šetření tělesné vyspělosti v roce 1923 také zapojilo. Stejně jako dalších 13 víceletých gymnázií po celé republice: v Praze, Brně, Plzni, Pardubicích, Třebíči, Jindřichově Hradci, Kyjově a dalších městech, na nichž testy také před sto lety zorganizovali. Na Slovensku, kde studii zaštítila partnerská Fakulta športu Prešovskej univerzity v Prešově, se zapojí dalších pět škol.

V roce 1923 takovým způsobem během března a dubna otestovali tělocvikáři podle instrukcí pánů Roubalových 11–19leté žákyně a žáky ze 105 tříd. Obdobného počtu testovaných tříd chtějí liberečtí výzkumníci dosáhnout i v roce 2023, aby získali srovnatelný vzorek mládeže.

„Přidanou hodnotu, kterou tomu dáváme, je to, že odborní asistenti z naší katedry na každou zapojenou školu pojedou a učitele nebo učitelku tělocviku zaškolí v metodice, aby měření a testování proběhlo shodným způsobem na všech školách. Do sběru dat na školách se aktivně zapojí také naši studenti programu sport se zaměřením na zdravý životní styl v rámci své odborné praxe. Zúčastněné školy vybavíme kompletní testovací sadou a dostanou od nás i vyhodnocení a certifikát o účasti na této rozsáhlé studii,“ doplňuje Aleš Suchomel.

Základní vyhodnocení rozsáhlého testování tělesné zdatnosti mládeže by tým KTV chtěl mít hotové do konce tohoto školního roku. Je to i dárek pro katedru. Kromě toho, že letos uběhlo právě 100 let od unikátní studie tělesné zdatnosti žáků, je tomu také 70 let od založení Technické univerzity v Liberci, a tedy i 70 let od založení katedry tělesné výchovy a sportu, která byla mezi zakládajícími katedrami tehdejší Vysoké školy strojní v Liberci.

Radek Pirkl

KONDICE MLÁDEŽE V ROCE 1923

Tělesná výška 18letých dívek byla v průměru 158,1 cm a chlapců 170,4 cm.
Tělesná hmotnost 18letých studentek byla v průměru 56,3 kg a jejich stejně staří spolužáci vážili v průměru 62,5 kg.  
Chlapci ve věku 12 let uběhli 50 metrů v průměru za 9,6 sekundy.
Chlapci ve věku 15 let skočili z místa do dálky v průměru 192,3 cm.
Shyby (tehdy: výsuky): chlapci ve věku 11 let udělali v průměru 3 shyby podhmatem, osmnáctiletí studenti udělali v průměru 10 shybů.

 

Další články v rubrice

Šaty se vrací do oběhu jako ramínko na šaty. Roman Knížek (vlevo) a Pavel Hendrichovský představují ramínko vyrobené z textilního recyklátu.

Pomůžeme světu zbavit se tun textilního odpadu

Recyklace textilu už nemůže být jednodušší. Celou bundu, kalhoty nebo tričko z bavlny i veškerých syntetických materiálů včetně zipů, knoflíků a druků rozemelete na co nejmenší částečky, směs zalijete pryskyřicí a vylisujete z ní pevnou desku. Tu...

8. 11. 2023 | Věda a výzkum | 863

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

IMG_5907-2.jpg

Významnou pražskou památku už čistí světlo

Oči tisíců turistů se už nemusejí dívat na nevzhledný zelený biofilm vrostlý do zdiva Malostranské mostecké věže Karlova mostu na levém břehu Vltavy. Zdivo prošlo v zasažených místech důkladnou očistou a dál už se bude čistit samo. Díky slunečním...

25. 3. 2024 | Věda a výzkum | 384