Technickou univerzitu v Liberci čekají volby nového rektora. Současnému rektoru profesoru Vojtěchu Konopovi končí volební období 31. ledna 2010. Kandidáta do této funkce bude volit Akademický senát TUL 6. října 2009 a jeho jméno potom předá ke jmenování na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a kanceláři prezidenta republiky. Po listopadu 1989 tuto vrcholnou akademickou funkci zastávali na TUL čtyři rektoři. Redakce T-UNI jim položila několik otázek a postupně přinesla jejich odpovědi, které ve zkrácené formě otiskla 24. srpna i regionální mutace MFD.
V pořadí čtvrtý je:
PROFESOR VOJTĚCH KONOPA ( 13. 3. 1947)
Rektorem od 1. února 2003 do dneška. Jeho funkční období končí k 31.1. 2010.
* Co se vám ve vašem volební období povedlo a co jste musel nechat svému nástupci?
Ve svém volebním programu jsem zdůrazňoval, že nechci na univerzitě vládnout, ale že chci moderovat debatu děkanů a směrovat ji k cíli prospěšnému pro celou univerzitu. Slíbil jsem, že budu vytvářet platformu pro lidi, kteří chtějí něco dělat. Tyto zásady jsem se snažil plnit. Snad ne úplně neúspěšně.
V investicích se především podařilo realizovat stavbu reprezentativního Informačního centra, kde se sbíhají všechny informační a řídící nitky. Důstojné místo zde našel i rektorát univerzity. Pozitivně hodnotím komplexní rekonstrukci kolejí, které byly v dezolátním stavu. Díky státní dotaci v souvislosti s Mistrovstvím světa v klasickém lyžování bude mít několik dalších generací studentů k dispozici moderní bydlení včetně sociálního a sportovního zázemí odpovídající evropským standardům. Jiná cesta, než vyjít vstříc nabídce organizačního výboru, k tak rozsáhlé rekonstrukci kolejí nevedla. Zrekonstruovali jsme také budovu „A“ a vytvořil důstojné prostředí pro fakultu strojní a fakultu mechatroniky, informatiky a mezioborových studií, včetně laboratoří. Poměrně dobře jsme připravili další kroky generelu. Projektově je připravena výstavba budovy „G“ a „L“ v areálu Studentská. V rámci programu Výzkum a vývoj pro inovace může univerzita získat potřebné laboratoře i učebny.
Mimo investice bych rád připomněl nové nasměrování fakulty pedagogické. Prozíravě ji založili moji předchůdci a my jsme tuto fakultu dále rozvíjeli. Akreditovaly se zde i nové nepedagogické studijní programy. To reflektuje i změna názvu na Fakultu přírodovědně-humanitní a pedagogickou. Významnou událostí bylo bezesporu založení Ústavu zdravotnických studií, který výrazně rozšířil nabídku univerzity o studijní programy zaměřené na zdravotnictví. V příštím akademickém roce otevíráme také nově akreditovaný mezioborový studijní program Nanotechnologie zaměřený na nanomateriály.
Výrazně se rozšířila spolupráce s průmyslem. TUL získává 40 procent celkového rozpočtu z doplňkové činnosti, tedy ze spolupráce s podniky. Vývoj a výzkum na TUL ve většině případů koresponduje s praxí, podniky zadávají univerzitě řešení konkrétních vývojových úkolů.
To je slušná deviza, kterou přenechám svému nástupci. Chci mu ale předat nikoliv bilanci úspěchů či neúspěchů, ale dynamickou a živou instituci, která se bude dále rozvíjet. Chci mu předat školu v chodu. Ne jako svázaný uzlíček ukončující jednu etapu, ale jako rozjetý parník, na kterém se za jízdy mění kapitán. Jeho věcí bude, jakým směrem otočí kormidlo. Já jsem ale přesvědčen, že velké odchylky nebudou nutné. Velké resty si neuvědomuji, mrzí mě ale, že jsem například nestihl prosadit tak důležitou věc, jako je jednotná univerzitní prezentace. To by asi měl být jeden z prvních kroků nového rektora.
* Máte favorita pro příští volební období?
Mám. Ale neřeknu. Když jsem o tom přemýšlel, napadlo mě více než deset lidí, kteří by se na tuto funkci hodili.
* Co očekáváte od voleb a co by měla být priorita budoucího rektora?
Doufám, že se bude vybírat z většího počtu kandidátů, že se můj favorit dostane do užšího výběru a že do křesla rektora usedne člověk velkorysý ale zároveň i tvrdý. Že bude mít jasně definovatelnou vizi a bude žít problémy školy. Situace bude totiž stále složitější hospodářsky i politicky Jistý vliv na pozici vysokých škol budou mít jistě turbulence kolem Akademie věd a nový rektor je bude muset obezřetně posuzovat. K prioritám by měla patřit snaha o zkvalitňování podmínek pro vědu a výzkum, prohlubování spolupráce s průmyslovými podniky a vytváření pozitivního obrazu TUL ve společnosti.
* Je něco, co byste mu doporučil a něco, před čím byste ho chtěl varovat?
Doporučil bych mu, aby nezaváděl autoritativní řízení školy. Aby nevystupoval jako vládce, ale jako první mezi sobě rovnými a aby řídil školu vlivem, nikoliv mocí. Je pravda že řízení školy prostřednictvím děkanů je jako držet v ruce klubko hadů. A tak bych ho varoval, aby ani při liberálním způsobu řízení nedopustil, aby se mu to klubko nerozuteklo. Měl by si dát také pozor na stále se zhoršující klima pro autonomii vysokých škol. Projevuje se to snahou prosazovat stále tužší předpisy, měl by se snažit tomu zabránit především prostřednictvím České konference rektorů. Ale jsou samozřejmě i jiné cesty.
* Jaké jsou v současné době podmínky pro vědeckou práci na univerzitě?
Nejsou špatné. Svědčí o tom i řada úspěchů. Například nalezení postupu průmyslové výroby nanovláken týmem profesora Oldřicha Jirsáka. Liberecká univerzita patří v oblasti nanotechnologií k předním vědeckým pracovištím. Zmíním jen tým profesora Davida Lukáše a jeho vývoj speciálních materiálů (scaffoldů), které mohou sloužit jako „lešení“ pro pěstování tkáňové kultury buněk lidské chrupavky, nebo tým docenta Miroslava Černíka a jeho nanočástice železa schopné čistit kontaminované podzemní vody. Mimo tuto oblast stojí jistě za zmínku i vývoj speciálního softwaru pro počítačové vnímání řeči týmu profesora Jana Nouzy. A mohl bych vyjmenovat řadu dalších příkladů
* Jak hodnotíte postavení TUL jako instituce?
V konkurenčním prostředí nabídky vysokoškolského vzdělávání si vede velmi dobře. Potvrdil to mimo jiné „Žebříček vysokých škol“, který srovnává vysoké školy ze tří hledisek: podle přijímacího řízení a uplatnitelnosti absolventů, podle výzkumu mezi studenty a podle citací a publikací. Dnes už u nás studuje na deset tisíc studentů a Technická univerzita v Liberci je vnímána jako kvalitní vysoká škola, která přesahuje svým významem liberecký region. Stala se vyhledávaným partnerem průmyslových podniků a hospodářské sféry vůbec. Každoročně rozšiřuje nabídku studijních programů. Je naší základní filosofií nově otevírat především takové studijní obory, které reflektují na výsledky vědy a výzkumu a na požadavky hospodářské praxe. Jsem přesvědčen, že tato filosofie by měla být součástí vize nového rektora.
Děkuji za rozhovor
J. Kočárková
