Výstava, která mapuje výtvarné umění českých Němců, je ve středoevropském kontextu výjimečným počinem. V Oblastní galerii v Liberci ji uspořádala Anna Habánová z katedry historie.
Z německy hovořících českých výtvarníků jistě vstoupilo do širšího povědomí jméno a dílo Oskara Kokoschky. Další osobnosti by ale k němu doplnili spíše znalci výtvarného umění. Vynikajících výtvarníků mezi českými Němci byla přitom celá řada a v době mezi světovými válkami se sdružovali do významných výtvarných spolků. Tvorbu a osudy Maxima Kopfa, Erwina Müllera, Mary Durasové, Grete Passerové, Maxe Oppenheimera a stovky dalších autorů připomíná výstava Mladí lvi v kleci, která představuje více jak dvě stovky výtvarných děl, především obrazů, uměleckých skupin německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v období mezi světovými válkami. Expozice v Oblastní galerii v Liberci v reprezentativním výběru připomíná aktivity dnes pozapomenutých uměleckých spolků Metznerbund, Die Pilger, Oktobergruppe, Prager Secession, Junge Kunst a dalších, které patřily ve 20. a 30. letech minulého století k československé kultuře.
„Jedná se o výtvarníky, kteří se v Československu cítili doma, vystavovali tady, obesílali se svými díly výtvarné soutěže. Cítili se tu ale zároveň trochu odstrčeni. Jako Němci byli součástí třímilionové ,menšiny‘ žijící na území Československa. Žili na okraji české společnosti, jako výtvarníci nebyli zváni na souborné výstavy československého umění. Jejich pocitu odpovídá i název výstavy, který se inspiroval titulem jednoho z obrazů,“ říká kurátorka výstavy Anna Habánová, která přednáší dějiny umění na katedře historie liberecké fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické.
Výstavu připravovala pět let, z toho čtyři roky věnovala shánění recenzí a ohlasů na výstavy z dobového tisku. Mravenčí prací v archivech a knihovnách u nás i v Německu se jí podařilo dohledat, na kterých konkrétních výstavách byla díla zastoupeno. Ambicí kurátorky je totiž nejen díla ukázat, ale především zařadit je do kontextu českého a evropského výtvarného umění, kam prezentované malby, kresby, grafiky i plastiky patřily před tím, než jejich kurátorskou linii přetrhla druhá světová válka a následný odsun Němců. Řada z děl vystavovaných v liberecké galerii byla naposledy vystavena právě ve 20. či 30. letech minulého století, pak zmizela v archivech a soukromých sbírkách, mnoho z nich zmizelo nenávratně. Výstava proto kromě prezentace děl a autorů jednotlivých skupin nabízí v jednom sále také rekonstrukci dobové výstavy v Norimberku z roku 1931.
Velkým vkladem pro výstavu Mladí lvi v kleci byl depozitář „domácí“ oblastní galerie, řadu děl získala Anna Habánová také z Národní galerie v Praze, z galerií v dalších městech i ze soukromých sbírek.
„Odhaduji, že 95 procent děl prošlo před výstavou restaurátorskou dílnou, některé obrazy i z libereckého depozitáře byly v opravdu žalostném stavu. I z toho plyne, že tvorba Němců žijících mezi válkami u nás nebyla nikdy moc dobře zdokumentovaná, ve středoevropském prostoru je to naprosto výjimečná výstava,“ dodává kurátorka.
Podobně zaměřená výstava byla naposledy uspořádána v Praze před dvaceti lety, liberecká výstava se s ní, co se týče zastoupení děl, kryje minimálně a podává daleko propracovanější a ucelenější pohled na umění českých Němců mezi lety 1918–1945. Kurátorce Anně Habánové se podařilo výstavu uskutečnit především díky finanční podpoře Grantové agentury České republiky. O grant zažádala na fakultě, galerie není vědecko-výzkumnou institucí a peníze na tak nákladnou výstavu by se přes ní sháněly obtížněji. Výstupem grantu a výstavy bude také obsáhlá kniha-katalog, která představí rozsáhlejší soubor děl – asi na čtyři sta maleb, grafik, kreseb, plastik a skleněných objektů německých uměleckých spolků tvořících v Československu. Kniha v českém a německém jazyce vyjde u renomovaného nakladatelství Arbor vitae během nejbližších dnů.
Výstava nabízí také další doprovodný program: komentované prohlídky, přednášky i koncert – kompletní přehled najdete na webových stránkách galerie. Z bohaté nabídky připomeňme konkrétně odbornou konferenci s názvem Ztracená generace?, kterou díky podpoře projektu Copernic pořádá katedra historie FP TUL ve spolupráci s dalšími institucemi dnes a zítra v Krajské vědecké knihovně v Liberci. Svými příspěvky obohatí 20 odborníků z Česka, Rakouska, Německa a Polska mezinárodní debatu o vlivu uměleckých center Drážďan, Vídně a Mnichova na meziválečné umění českých Němců. Konference je veřejně přístupná. Její program najdete v příloze.
Radek Pirkl
Redakce T-UNI po dohodě s kurátorkou nabízí tři volné vstupenky na výstavu. Jak je můžete získat, se dozvíte dnes na univerzitním facebooku.
 od Rudolfa Aloise Watznauera dal výstavě název.jpg)
Mladí lvi v kleci
Výstava uměleckých skupin německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období bude otevřena do 31. prosince 2013. Oblastní galerie v Liberci (U Tiskárny 81/1) má otevřeno od úterý do neděle 10.00–18.00 hodin, ve čtvrtek do 19.00 hodin. Každou první středu v měsíci je vstup zdarma. Více na http://www.ogl.cz/.
Další články v rubrice
Význam chrámu v Hejnicích představuje jedinečná výstava
Součástí oslav 300 let od vysvěcení kostela v Hejnicích je také výstava, která na originálních dílech mapuje rozkvět, postupnou devastaci a nakonec opět nadějné vyhlídky jednoho z nejvýznamnějších poutních míst v česko-německo-polském pohraničí....
»Nezáleží na větru, ale jak napnete plachty« – TUL se rozloučila s absolventy
Na Technické univerzitě v Liberci skončily letní promoce. Šest fakult se na přelomu června a července rozloučilo se 764 absolventy. Fakulta zdravotnických studií uspořádá promoce na začátku října.
Nadace Preciosa ocenila absolventy s vášní pro sklo
Konstruktér stroje pro výrobu porézní skleněné plastelíny i designérky a umělkyně, které sklu vdechly neobvyklé tvary, barvy nebo je zkombinovaly s netradičními materiály. Absolventa Fakulty strojní TUL a tři absolventy Fakulty textilní TUL pojí...
