Výrazný otisk mají vyučující z Fakulty umění a architektury TUL na výstavě 1920–2020 Praha–Tokio / Vlivy, paralely, tušení společného. Ukázkami své tvorby či rozhovory v katalogu se v pražské Galerii Jaroslava Fragnera ocitli ve společnosti autorů, jejichž díla jsou inspirovaná japonskou architekturou. Výstava ke 100. výročí vztahů mezi Japonskem a Českou republikou má už dnes kromě dvorního traktu Betlémské kaple otevřeny i vnitřní prostory.
Výstava představuje desítky modelů, fotografií a uměleckých děl, mezi nimi mnoho unikátů a celou řadu v Čechách dosud nevystavovaných japonských a zároveň českých autorů. Jejich stavby byly realizovány přímo v Japonsku či jejich tvorbu japonská architektura významně ovlivnila.
„Architektonická tvorba vyučujících Fakulty umění a architektury TUL, účastnících se této výstavy, má, z mého pohledu, minimálně dva silné průniky se současnou japonskou architektonickou scénou: těsné sepětí člověka s přírodou, které je v Liberci nepochybně cítit silněji než na jiných podobných školách, a společný zájem o pokročilé technologie a prostorový experiment v architektuře. Obě tyto linky jsou klíčové i pro japonské uvažování o světě a místě člověka v něm,“ komentuje děkan Fakulty umění a architektury TUL (FUA) Osamu Okamura přínos našich pedagogů. Sám se na výstavě podílí, do obsáhlého katalogu poskytl rozhovor. V katalogu hovoří také Filip Šenk, vedoucí Katedry dějin výtvarného umění a architektury FUA.
Dotyk Japonska ve svahu kopce Javorníku
Ve dvorním traktu Fragnerovy galerie upoutá zrak kašna, na jejíž hladině je zenová zahrada s motivem USAGI NO KAGAMI//prvního jarního úplňku od Zdeny Němcové Zedníčkové.
Kromě instalace v kašně má tato architektka a urbanistka FUA na výstavě rovněž fotografie svého domu situovaného na severní svah kopce Javorník. Inspirace japonskou architekturou je v návrhu stavby velmi silná. Nejen plynutím interiérového prostoru, jeho propojením s okolní přírodou, použitím engavy – krytého venkovního ochozu, hospodařením s malým prostorem, či posuvnými stěnami dělícími prostor. Ale také tvorbou japonské zahrady.
„Přilehlá zenová či suchá zahrada karesansui je inspirována jednou z nejstarších zenových zahrad z chrámu Kennin-ji v Kyótu. Její kompozici dominuje sanzon seki neboli Shaka triad trojice kamenů představující Budhu mezi Bódhisattvy. Použitím patnácti kamenů pak odkazuje k nejslavnější zenové zahradě Ryoan-ji. Kromě kamenů, mechu a bílého písku tvoří součást její kompozice i původní stromy rostoucí na pozemku,“ vypočítává architektka Zedníčková.
Také tato pedagožka FUA představuje své teze v katalogu. Pro T-UNI přiznává, že ji japonská kultura silně inspiruje. „Kromě architektury jsou to bojová umění, zenový přístup k životu, historické filmy, anime, současná hudební scéna, tradiční řemesla, jídlo a kultura stolování,“ líčí architektka, jež také aktivně ovládá japonštinu.
Na otázku, co bychom mohli převzít z japonské architektury a přístupu k životu Zdena Zedníčková odpovídá: „Harmonický vztah, velký respekt a pokoru k přírodě. Důraz na prožívání přítomného okamžiku při jakékoliv činnosti odrážející se v preciznosti provedené práce a ohleduplnost v mezilidských vztazích.“
-2.jpg)
Japonská jednoduchost Zenových domů v Liberci
Architekt a pedagog TUL Petr Stolín prezentuje na výstavě modely realizací Zen-Houses, ateliér a dům v Liberci a Mateřská škola Nová Ruda – díla, která projektoval spolu s architektkou a pedagožkou FUA Alenou Mičekovou.
Koncept úsporných a snadno smontovatelných Zen-Houses vznikl původně jako řešení potřeby rychlého bydlení pro obyvatele Japonska, když v roce 2011 smetla pobřeží vlna tsunami. Dar japonským obyvatelům se nakonec nepodařilo uskutečnit, ale první dva experimentální domy vyrostly v Liberci-Ruprechticích. Autoři v nich již řadu let bydlí. Japonskou paralelu lze spatřit v minimalismu, úsporných rozměrech a principu jednoduchosti. Za projekt Zen-Houses získal Petr Stolín v roce 2016 hlavní cenu v přehlídce Česká cena za architekturu.
Ve Vratislavicích děti běhají po střeše jako v tokijské školce
Mateřská škola na liberecké Nové Rudě se zase stala vítěznou realizací České ceny za architekturu 2019. Také tato stavba v Liberci-Vratislavicích našla inspiraci v japonském stylu. Japonské stopy lze spatřit nejen ve formě a v přístupu k estetice stavby, ale i v samotném konceptu školky. Ten našel předobraz ve školce v tokijské Tačikawě od studia Tezuka Architects. Podobnost je mimo jiné v tom, že obě stavby dětem umožňují trávit co nejvíce času na střeše nebo v otevřeném prostoru uvnitř obklopeném učebnami.
Architekt Petr Stolín k často zmiňovaným japonským paralelám říká: „Necítím se nikterak zásadně ovlivněný Japonskem či jeho architekturou v současné či tradiční podobě. Možná to může má poslední tvorba mnohým evokovat, ale jedná se spíše o mou vnitřní interpretaci vlastní filozofie, kterou vyznávám a chci architekturou předávat. Výsledná estetika s vnesenými prostorovými principy pak může být považována za ono 'tušení společného',“ uvádí Petr Stolín. V rozhovoru do katalogu výstavy používá v tomto ohledu příměr Henriho Rousseaua, jenž maluje džungli, ale nikdy ji neviděl.
Se svými studenty také pro výstavu zpracovával modely staveb. Mimo jiné dílo Chapel of Light (Kapli světla) japonského architekta Tadaa Anda. „Byl jsem také moc rád, že se na těchto konkrétních modelech mohli podílet i někteří moji studenti, kteří tak měli možnost podrobněji poznat náš osobní přístup k tvorbě a uplatnit nabyté zkušenosti z našeho stylu výuky,“ dodává Petr Stolín.
Doprovodný katalog má 320 stran a představuje architekturu v průběhu celého století, od japonských staveb Jana Letzela, Bedřicha Feuersteina a zejména Antonína Raymonda. Několik kapitol je pojato formou rozhovoru s architekty i teoretiky. Katalog stojí 590 korun.
Galerie Jaroslava Fragnera má otevřeno od úterý do neděle mezi 11 a 19 hodinou.
Na zhlédnutí výstavy máte čas do 13. června.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Fotograf Štreit: o odcházení i nejsilnějším okamžiku života
Jindřich Štreit, ikona české dokumentární fotografie, představil na TUL v přednášce nazvané „O naději, pokoře a síle lidskosti“ své fotografické cykly „Být doma“, „Nejste sami“, „Kóma“, „Jsem sestra“ nebo „Ze tmy ke světlu“. Přednáška o závažných...
Sklářský Oscar pro Josefínu Váchovou
Absolventka specializace design skla obdržela za svou práci Bilancio Stanislav Libenský Award 2025. Ve finále se o tuto prestižní sklářskou cenu ucházely desítky talentů z celého světa, mezi ně porota vybrala také práce šesti studentek a studentů...
Písně studentů a příběhy pamětníků oslavily konec války
Příběhy konce druhé světové války v Československu, kde umlkly zbraně jako poslední místo v Evropě, připomněl 14. května v komponovaném pořadu sborů Bohemia Chór a Aurea Rosa při Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL. V kostele svatého...
