Životní cesta a vize servírované posluchačům ve svižném a zábavném duchu inspirovaly účastníky kreativního večera Pecha Kucha Night v aule TUL. Mezi dvanácti vizionáři úderného prezentačního formátu 20x20 byl také ředitel univerzitního ústavu Miroslav Černík a architekt FUA TUL Saman Saffarian.
Vizionáři z nejrůznějších oborů, kteří vystoupí na společenském setkání Pecha Kucha Night, mají za úkol během pouhých 6 minut a 40 vteřin představit svůj výzkum, inspirující projekt nebo tvorbu. Každý má k dispozici 20 doprovodných slajdů, přičemž se každý obrázek po 20 sekundách posune vpřed. Mluvčí se tak musí koncentrovat na dřeň svého sdělení a pokud možno ho v závěru vypointovat.
Saman Saffarian je architektem, jenž získal zkušenosti působením na Stuttgartské Univerzitě a v ateliéru významné architekty Zahy Hadid v Londýně. Své vize zhmotňuje především v digitálním navrhování a ve výzkumu v oblasti informované architektury. Na Fakultě umění a architektury TUL vede Ateliér Informované architektury a pracuje na projektu Digitální dřevo.
Ve svém výstupu upozornil na geniální vizionářské projekty, které si jen těžko prokousávaly cestu konzervativním světem všednosti. „Vezměte si Hubáčkův Ještěd. Je to úžasná stavba. Setkáte se s ní všude. V době vzniku ale o stavbě psali tak, že je ošklivá a nevhodná. V této souvislosti se také psalo, abychom nedělali z Ještědu Mars nebo že stavba neodpovídá charakteru krajiny,“ dokládal Saman Saffarian svůj výstup na dobových článcích běžících na obraze za ním.
„Jan Kaplický v době, kdy navrhoval Národní knihovnu v Praze, byl jedním z nejslavnějších a nejvýznamnějších českých architektů působících v zahraničí. Tato architektonicky vizionářská stavba bohužel vůbec nevznikla, setkala se s obrovským nepochopením,“ pronesl Samana Saffarian a ukázal odsudky stavby v dobových médiích. Na obrázku je vidět tehdejší prezident Klaus a jeho prohlášení, že stavbě zabrání vlastním tělem. „Znáte to, do roztrhání těla,“ přidal architekt narážku na nedávnou předvolební kampaň. Aulou se rozezněl smích a potlesk.
Ani hvězdná architektka Zaha Hadid neměla v začátcích kariéry snadnou cestu. „Když jsem měl to štěstí, že jsem mohl studovat u Zahy Hadid, zajímalo mě mimo jiné to, že dvacet let stála za svou vizí, než dostala první zakázku,“ upozornil architekt Saffarian.
Představil také své vlastní projekty inspirované organickými strukturami z uhlíkových a skelných vláken. Architekt se podílí na výzkumu a vývoji experimentálních a inovativních řešení, jako jsou například klimaticky adaptivní systémy opláštění budov, které reflektují technologické a společenské proměny 21. století. A ani o nich se nedá říci, že jsou tradiční.
„Jestli chcete dělat něco vizionářského, vůbec se neptejte lidí,“ pronesl Saman Saffarian na závěr své prezentace na univerzitní Pecha Kucha Night.
Železo v boji proti pesticidům
Ředitel Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci (CxI TUL) Miroslav Černík zhmotňuje své vize v oblasti nanotechnologií a ochrany životního prostředí. Na TUL se zabývá čištěním vod vytékajících ze skládek toxického odpadu. Jsou totiž ekologickou hrozbou pro přírodu i zdraví lidí.
Díky projektu CxI s názvem Lifepopwat s rozpočtem 80 milionů korun se nyní na výsypce bývalého lomu Hájek na Karlovarsku začala používat unikátní technologie Wetland+. Jejím základem jsou filtrační a sorpční pole s materiály podporujícími mikrobiologickou degradaci pesticidů. „Lokalita Hájek byla skládkou, kam se dříve odvážela hlušinu z dolu. Kromě toho ale soudruzi vymysleli, že tam budou vyvážet i odpad z chemické výroby ve Spolaně Neratovice. A vyvážely se tam pesticidy. Uložili tam asi tři tisíce až pět tisíc tun pesticidů,“ přiblížil Miroslav Černík.
V Hájku jsou tuny odpadu vznikajícího při výrobě chlorovaného cyklického uhlovodíku Lindan. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny jej klasifikovala jako možný karcinogen. „Naštěstí je lidstvo občas inteligentní a spojí se v zájmu dobré věci. V roce 2001 vznikla Stockholmská úmluva a rozhodla, že se pesticidy tohoto typu nebudou vyrábět, používat a skladovat. Z výroby je ale spousta těch látek na různých skládkách. Ve světě je asi dvě stě padesát tisíc tun takových látek,“ podotkl Miroslav Černík, jenž je zároveň vedoucím realizačního týmu projektu Lifepopwat.
Řešení vzešlé z projektu se obejde bez stavby drahých a energeticky nákladných čističek a další chemické zátěže prostředí. Technologie je založená na procesu oxidace železa, při níž se redukují látky v okolí a pesticidy nejsou výjimkou. „Mokřadní systém je založený na podpoře biologických a chemických procesů, které příroda umí. My jí jen pomůžeme k tomu, aby to šlo lépe. Vyzkoušeli jsme to v laboratoři v malém měřítku a nyní díky evropské dotaci jsme systém spustili v lokalitě Hájek. Podobný systém bude v menším spuštěn i v Polsku. Místo čistírny odpadních vod tu máme jezírka, která, až zarostou, budou schována v přírodě a osídlí je ptáci,“ líčil profesor Černík.
„Poučení je v tom, že pokud se jako lidstvo domluvíme, a něco budeme společně chtít, může to vést k dobrým výsledkům. A to je například Green Deal, neboli Zelené dohody pro Evropu,“ uzavřel Miroslav Černík.
Sarkofág pro královnu nebo součástka sondy mířící ke Slunci
Pozvání na Pecha Kucha Night na TUL přijali také třeba Zdeněk Lhotský, sklář, který se podílel na tvorbě monumentálního čtyřtunového sarkofágu pro dánskou královnu, Karel Žídek z turnovského TOPTECu, výzkumného centra, kde vznikly optické součásti vesmírné sondy Solar Orbiter, nebo Petr Kosek, propagátor dálkových přechodů nalehko. Hostem byl také třeba Josef Horinka, starosta města Hrádek nad Nisou, jenž své vize zhmotňuje v oblasti samosprávy a především rozvoje města v srdci česko-polsko-německého Trojmezí. Posluchače inspiroval také Jiří Kula, spolumajitel startupu Nullspaces, jenž se věnuje oblasti rozšířené reality. Z prostředí pražského korporátu vyrazil do Liberce za svým snem vytvořit zde špičkové technologické centrum v oblasti strojového vidění.
Libereckou Pecha Kucha Night přinesla regionální značka 1012+ a byla zařazena do programu EDUCA WEEK.
Adam Pluhař
Další články v rubrice

FUA 30 a Jiří Suchomel 80
Fakulta umění a architektury slaví výročí a zároveň narozeniny svého zakladatele. K jubileím uspořádala výstavy v Galerii Národní technické knihovny V Praze.

Návrat domů a Babička jsou Knihami roku Libereckého kraje
Kniha „Návrat domů: Po stopách obětí holocaustu v Liberci“ od kolektivu autorů pod vedením Kateřiny Portmann z katedry historie a miniromán „Babička“ od vedoucího katedry německého jazyka Pavla Novotného získaly ve svých kategoriích cenu Kniha...

Hlasujte pro naše autory v klání o Knihu roku
Do konce března je ještě možné hlasovat pro díla, která se letos v soutěži Kniha roku Libereckého kraje ucházejí o Cenu čtenářů. Mezi čtyřmi desítkami knih jsou i čtyři publikace spojené s Fakultou přírodovědně-humanitní a pedagogickou TUL.