Světelná instalace, zpěv, mluvené slovo, tanec a prostor kostela sv. Josefa na Hrubé Skále spojily dvě fakulty a daly vzniknout jedinečnému zážitku. Tím byl Duhový most – experiment, jenž zkombinoval světelnou symboliku s písněmi, které odkazovaly na utrpení válečných uprchlíků a holokaustu.
O jedinečný multismyslový zážitek se poslední březnovou sobotu všem návštěvníkům hruboskalského kostela postaraly Fakulta umění a architektury TUL (FUA) a Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická TUL (FP). Každý, kdo vstoupil do kostela, spatřil světelnou instalaci laděnou v duhovém spektru nazvanou „Hranice viditelného“, jejímž autorem byl děkan FUA Jan Stolín. Na zrakový vjem navázal zpěv sboru univerzity třetího věku (U3V) Aurea Rosa při FP pod vedením sbormistryně Jany Konvalinkové. Součástí akce byli také zpěvák Patrik Kee, známý svou hlasovou improvizací, i Gabriela a Sofie Filippi z Léčivého divadla Praha. Obě dámy obohatily prostor biblickým slovem a niterným pohybem.
Pro aktivity sboru Aurea Rosa U3V a Bohemia Chóru FP TUL je typická trvalá snaha o propojování společenských témat. Nejvíce se sbory zaměřují na oživování příběhů Paměti národa v propojení s hudebním vyjádřením. Nejinak tomu bylo i v projektu „Duhový most“, který v kostele sv. Josefa představil zpěvy proslulé komunity z francouzské vesničky Taize.
Vesnička založená roku 1940 bratrem Rogerem byla v době druhé světové války blízko demarkační linie a lidé v ní byli izolovaní. „Dům, v němž bratr Roger komunitu založil, se stal místem, které pomáhalo ukrývat válečné uprchlíky a Židy, a po válce podporovalo válečné sirotky a lidi bez rodin či domova. Typickým znakem komunity z Taize jsou její zpěvy. Dnes již světoznámé písně z Taize jsou symbolem smíření, pospolitosti všech národů a vždy otevřeným mírovým poselstvím. To vše jsme chtěli přenést i na návštěvníky hruboskalského kostela,“ vysvětluje sbormistryně Jana Konvalinková.
Světelná instalace Jana Stolína představovala symbol naděje. Duha zase podle Jany Konvalinkové tvoří po tisíciletí pomyslný most mezi nebem a zemí. „Myslím, že se nám právě spojením světla, zpěvu a místa podařilo vytvořit živý prostor a most pospolitosti i lidského sjednocení. Zcela zaplněný kostel vyzářil prostřednictvím prožitku a společného tvoření tolik důležité poselství klidu a míru. Otevřel dveře k umělecké, lidské i profesní spolupráci, ukázal cestu ke sjednocené univerzitě založené na humanitě,“ popsala umělecká záměr a poselství Jana Konvalinková.
Světlo se v kostele zároveň stalo nástrojem proměny vnímání prostoru a zdůraznění architektonických detailů, které za běžného osvětlení často zůstávají skryté. Nemělo jen nasvítit interiér kostela, ale stávalo se aktivním činitelem – modelovalo prostor i atmosféru ticha a kontemplace. Vznikl tak dialog mezi současným uměleckým gestem a historickou architekturou, který otevíral nový způsob čtení prostoru.
Projekt zároveň ukázal nové možnosti v pedagogice směrem k wellbeingu, hudebně výtvarným aktivitám i směrem k uměleckému vyjádření. „Takovéto akce představují nové možnosti spolupráce a otevírají prostor pro aktivity, které se odehrávají mimo půdu TUL. Jsou určeny především široké veřejnosti, se záměrem prohlubovat dialog mezi institucí a okolním prostředím. Do budoucna věříme, že se zapojí i studenti a na této formě otevřené spolupráce budeme dále pokračovat,“ zmiňuje Jan Stolín.
Atmosféra a společné tvoření uchvátilo i sboristky. „Cítili jsme, jak se naplňujeme krásnou energií, světlem a nadějí, což se jen potvrdilo závěrečným standing ovation ve zcela zaplněném kostele. Pro mě to byl životní zážitek a ‚Koncert‘, který se snesl ze samotného nebe,“ hodnotí koncert členka sboru Aurea Rosa Květa Škodová.
Adam Pluhař
s přispěním Jany Konvalinkové
Další články v rubrice
Podpořte naše autory v soutěži Kniha roku Libereckého kraje. V prestižní soutěži máme pět publikací
Hned pět publikací autorů spojených s Technickou univerzitou v Liberci může zabodovat v soutěži Kniha roku Libereckého kraje. Ty nejlepší loni vydané publikace bude hodnotit odborná porota. Ale po celý březen může na internetu veřejnost hlasovat v...
Deska z textilního odpadu proniká také do světa výtvarného umění a designu
Už našla uplatnění ve stavebnictví i nábytkářství. Premiéra desky z recyklovaného textilního materiálu na výtvarné scéně se odehrává právě v těchto dnech v jablonecké Galerii N, kde ji můžete vidět na výstavě Martina Hofmana »Recyklus«.
FUA 30 a Jiří Suchomel 80
Fakulta umění a architektury slaví výročí a zároveň narozeniny svého zakladatele. K jubileím uspořádala výstavy v Galerii Národní technické knihovny V Praze.
