Kýbl nebo Pentagon? Projekt mapy Živých jmen pokračuje. Pomoci mají desítky dobrovolníků

P4201634-2.jpg
Přezdívá se budově rektorátu častěji Kýbl, Pentagon nebo Mixer? I to s pomocí Liberečanů zjistí Daniel Vrbík (vlevo) a Václav Lábus. Foto: Adam Pluhař, TUL

Druhou fázi projektu mapy Živých jmen spustili vědci Technické univerzity v Liberci Daniel Vrbík a Václav Lábus. A znovu počítají se spoluprací Liberečanů. Díky předchozí pomoci dobrovolníků je dnes v interaktivní mapě 2645 dosud nikde neevidovaných místních a ústně tradovaných názvů, podle nichž se lidé v Liberci orientují. Druhá fáze projektu si klade za cíl zjistit, která z nasbíraných jmen mají největší počet aktivních uživatelů.

Interaktivní mapa Živá jména je součástí výzkumného projektu dvou kateder Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické (FP) TUL, spuštěného v září 2019 (psali jsme zde). Autoři, Daniel Vrbík a Václav Lábus, očekávají, že nyní díky Liberečanům získají nejčastější pojmenování konkrétních míst. Dobrovolníky chtějí motivovat soutěží.

Některým místům lidé přiřadili hned několik pojmenování

Autoři projektu upozorňují na fakt, že běžný obyvatel města pro svou orientaci aktivně používá řádově desítky, výjimečně stovky jmen. A to v závislosti na tom, v jakém sociálním a fyzickém prostředí se pohybuje. Z první části interaktivní mapy vzešlo i několik variant lidových pojmenování jednoho místa. Domu kultury například lidé přezdívají Kulturák nebo Rakev. Rektorátu zase Kýbl, Mixer, Konopiště, Květináč nebo Pentagon. „Předpokládáme, že existuje něco jako základní fond lidových jmen, která zná a užívá v podstatě každý Liberečan. Taková jména označují hlavní orientační body ve městě,“ říká Václav Lábus, spoluřešitel projektu z Katedry českého jazyka a literatury FP.

Úkolem druhé etapy projektu, která startuje v těchto dnech, je tento základní orientační systém obyvatel města poznat a popsat.

Webová aplikace je už aktivní

Za tím účelem autoři projektu připravili webovou aplikaci, jejímž prostřednictvím se mohou dobrovolníci ke znalosti jednotlivých jmen vyjádřit. Aplikace je přístupná z webového rozhraní http://mapy.fp.tul.cz/zivajmena. V ní se postupně zobrazují jednotlivé názvy, nasbírané v první fázi projektu, a respondent volí z nabídky znám/neznám.

Součástí aplikace je i mapa, která pojmenovaný objekt identifikuje, a tím respondentovi usnadňuje orientaci. „Čím více zájemců se zapojí, tím budou výsledky přesnější. První fáze projektu se aktivně zúčastnilo přes 300 dobrovolníků. Kdyby se stejný počet zapojil i v této fázi, byli bychom spokojení,“ uvádí Daniel Vrbík z Katedry aplikované matematiky FP TUL.

Dobrovolníci by se v ideálním případě měli vyjádřit ke všem 2645 názvům, která v databázi Živá jména figurují. „Samozřejmě není potřeba projít celou databázi najednou. Veškeré odpovědi se automaticky ukládají a respondent tak může práci kdykoli přerušit a vrátit se k ní později,“ upozorňuje Václav Lábus.

Aplikace náhodně generuje jména z území celého Liberce, ale kromě toho umožňuje zobrazovat názvy podle jednotlivých městských částí. „Respondenti vlastně nemusí projít veškerá jména. Budeme ale rádi, když tak učiní. Času je na to dost. Aplikace bude funkční minimálně do konce ledna 2021,“ doplňuje Lábus.

Dobrovolníky láká i soutěž o ceny

Sami respondenti se v aplikaci dozví, nakolik lidová jména v Liberci znají. Navíc, čím více jmen respondenti zpracují, tím větší budou mít šanci, že budou vylosováni v soutěži, kterou autoři spouští spolu s výzkumem. „Kromě soutěže o ceny jsme jako odměnu respondentům za pomoc zapracovali do aplikace také zajímavosti o různých místech v Liberci a jejich pojmenováních,“ doplňuje Daniel Vrbík.

Vyhodnocení této části projektu Živá jména proběhne na jaře 2021. „Doufáme, že díky pomoci dobrovolníků budeme schopni identifikovat orientační dominanty města, jinými slovy, že z více než 2500 sebraných lidových názvů stanovíme několik desítek, u nichž budeme moci s velkou mírou jistoty říci, že je používají takřka všichni obyvatelé Liberce,“ uzavírá Daniel Vrbík.

Mapa má kromě geograficko a kulturně-historické hodnoty i praktický význam. Jména mohou posloužit městu pro aktualizaci jeho orientačního systému nebo hasičskému záchrannému sboru pro doplnění podkladů sloužících k identifikaci nahlašovaných událostí.

Adam Pluhař

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

IMG_5907-2.jpg

Významnou pražskou památku už čistí světlo

Oči tisíců turistů se už nemusejí dívat na nevzhledný zelený biofilm vrostlý do zdiva Malostranské mostecké věže Karlova mostu na levém břehu Vltavy. Zdivo prošlo v zasažených místech důkladnou očistou a dál už se bude čistit samo. Díky slunečním...

25. 3. 2024 | Věda a výzkum | 385